31. ledna 2008
Zástupci německých, polských, běloruských, ruských, mongolských a čínských drah přivítali minulý týden na Rozřazovacím nádraží v přístavu Hamburk kontejnerový vlak, který na více než 10 tisíc kilometrů dlouhou cestu společně vypravili 9. ledna z Pekingu. Trasu z Číny do Mongolska, poté do Ruska na Transsibiřskou magistrálu a nakonec přes Bělorusko a Polsko do Německa vlak zvládl za patnáct dní a vytvořil tak nejrychlejší pozemní spojení mezi Asií a Evropou.
Na nové, kvalitativně vyšší spolupráci při mezikontinentální železniční nákladní dopravě se loni dohodla Čína s pěti dalšími zeměmi – Mongolskem, Ruskem, Běloruskem, Polskem a Německem. Cílem dohody je urychlit přepravu po železnici z Asie do Evropy a vytvořit tak dvakrát rychlejší alternativu námořního spojení Číny s evropskými odbytišti (přeprava zboží po moři mezi Čínou a Hamburkem trvá zhruba 40 dní).
Zúčastněné země se v dohodě zavázaly, že zkrátí čas, který vlaky stráví na hranicích, a zjednoduší celní odbavení a kontrolu. Všechny spolupracující dráhy tak nyní usilují o vybudování takového železničního spojení Evropy a Asie, které by mohlo úspěšně konkurovat námořní i letecké dopravě.
Hartmut Mehdorn: Skvělá investice
Předseda představenstva Deutsche Bahn Hartmut Mehdorn při slavnostním příjezdu kontejnerového vlaku do Hamburku vyzdvihl, že německý dopravce včas rozpoznal velký růstový potenciál asijských trhů. Nové spojení považuje za investici, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí nejen DB, ale i celému německému hospodářství. Pravidelná železniční linka z Pekingu do Hamburku by ovšem mohla představovat další příspěvek k podpoře obchodní výměny i mezi Čínou a ostatními evropskými zeměmi.
První vlak byl naložen čínským zbožím, mimo jiné elektrickými spotřebiči, oděvy, obuví a keramickými obklady. Po jeho příjezdu nyní experti jízdu analyzují, aby zjistili, do jaké míry dohoda přispěla ke zlepšení průjezdu vlaku jednotlivými zeměmi.
Již nyní je ovšem jasné, že nové železniční spojení bude muset překonat ještě řadu problémů. Patří mezi ně různé typy železničních tratí v jednotlivých zemích, rozdílná pravidla pro odbavení na celnici a hranici a také vyšší náklady než u námořní přepravy. Klíčovými předpoklady pro úspěch nového euro-asijského „pozemního mostu“ zůstávají také další rychlý rozvoj asijských ekonomik a oživení hospodářského růstu v Rusku.
Člen představenstva Deutsche Bahn odpovědný za dopravu a logistiku Norbert Bensel je nicméně přesvědčen o tom, že se v budoucnu podaří zkrátit dobu přepravy mezi oběma dvěma největšími světovými exportéry – Německem a Čínou – na 15 až 18 dnů, tedy zhruba polovinu doby přepravy po moři. „Dráha je přitom u většiny kategorií zboží podstatně levnější než letecká přeprava,“ zdůraznil.
(red)
