Ing. Oldřich Sládek: ​Nákladní dopravci musí mít stejné podmínky jako osobní

Ing. Oldřich Sládek: ​Nákladní dopravci musí mít stejné podmínky jako osobní

Pokud to stát myslí vážně s plánovaným přesunem přepravy zboží ze silnice na železnici, musí výrazně změnit přístup k nákladní železniční dopravě. Tvrdí to výkonný ředitel sdružení ŽESNAD.CZ Oldřich Sládek. Podle jeho slov například dosud prováděné modernizace a optimalizace tratí v posledních letech znamenaly katastrofu pro nákladní dopravu, neboť likvidují příležitosti. Dále ji výrazně znevýhodňují rovněž ceny za trakční elektrickou energii či téměř absolutní preference osobní dopravy.

„Proč vlastně vzniklo profesní sdružení ŽESNAD.CZ a jaké jsou jeho hlavní cíle?“

„Hlavním cílem našeho sdružení je podporovat rozvoj a prosperitu nákladní železniční dopravy a současně hájit a prosazovat zájmy dopravců provozujících nákladní železniční dopravu. Vznik sdružení se připravoval několik let. Postupně jsme zjišťovali, že současná spolupráce na bázi Svazu dopravy nefunguje příliš podle našich představ. Již před několika lety jsme začali, ještě před vznikem Sdružení ŽESNAD.CZ, s kolegou panem Mgr. Tyllem pořádat semináře na různá témata, například o změně zákona o drahách. Při těchto diskusích jsme postupně dospěli k potřebě vytvořit podobné sdružení. Podařilo se nám dostat velké hráče k jednomu stolu a všichni byli pro založení této asociace. Našimi členy jsou prakticky všichni nákladní dopravci, kteří mají na trhu nějaký významnější podíl.“

„Jak se naplňují plány, se kterými jste sdružení zakládali?“

„Je potřeba si uvědomit, že sdružení funguje sotva půl roku. Přesto je významným úspěchem například nově pojatá a podepsaná smlouva o nákupu trakční energie s ČD, kde jsme dosáhli pro naše členy první změny k budoucímu napravení diskriminace nákladních dopravců při platbě za trakční energii. Od roku 2019 pravděpodobně přejde nákup energie na SŽDC, chceme, aby byl zaveden hybridní způsob odúčtování trakční energie a aby nákladní dopravci do budoucna platili jen za skutečně spotřebovanou energii. To znamená, že budeme usilovat o maximální počet vozidel vybavených měřáky.“

„Jak se vám podařilo najít na platformě sdružení shodu mezi dopravci, kteří si navzájem konkurují?“

„Vybrali jsme odborná témata, která se dotýkají všech dopravců. Striktně se zakázala jakákoliv diskuse o obchodu. Jedním z velkých témat je například snaha o znovuzavedení maximálně jednotných provozních předpisů. Každý dopravce má nyní svoje předpisy, které jsou sice přibližně ze 60 až 70 procent shodné, ale potřebovali bychom zcela jednotné předpisy z důvodu provozních potřeb, například při poskytování postrkové služby na havlíčkobrodské trati nebo při napěťových výlukách, kdy požadujeme dodání dieselových lokomotiv jako služby SŽDC.“

„Jak konkrétně vypadá činnost Sdružení ŽESNAD.CZ?“

„Předsednictvo Sdružení ŽESNAD.CZ zřídilo hned při svém prvním zasedání v červnu 2016 pět odborných pracovních skupin, které se ihned daly během léta do intenzivní práce. Jejich činnost a výsledky vždy garantuje předsednictvem zvolený dopravce. Konkrétně jde o tyto pracovní skupiny: Politicko-legislativní, Trakční energie, Provozně-technologická, Konverze trakčních soustav a Operabilita a ETCS. Na úrovni těchto skupin dohodneme určité závěry, které se pak probírají na bázi celého sdružení. Následně o těchto tématech jednáme například s ministerstvem dopravy, se SŽDC i dalšími partnery. Pokud jde o témata, kterými se pracovní skupiny zabývají, jde například o novelu zákona o drahách, řešení problému zavedení nového a přesnějšího rozúčtování spotřebované trakční energie mezi jednotlivé dopravce, řešení nedostatečné kapacity některých tratí, koncepci údržby a modernizace tratí s přihlédnutím k zájmům nákladních dopravců.“

„Co dnes obecně trápí nákladní dopravce nejvíce?“

„Především je to nedostatek kapacity dopravní cesty a neregulovaná osobní doprava. To jsou dva naprosto zásadní problémy. Nebojujeme proti osobní dopravě, ale železniční síť je pro všechny. Alespoň částečného řešení těchto problémů lze dosáhnout i organizačně, nejen prosazováním infrastrukturních staveb – například lepším plánováním výluk, změnou v preferencích vlaků při operativním řízení dopravy, aby se při výlukách neodstavovaly na prvním místě nákladní vlaky.

Dalším problémem jsou výše zmiňované modernizace a optimalizace tratí, které za posledních 20 let znamenaly naprosto katastrofu pro nákladní dopravu – likvidovaly se manipulační, odstavné koleje a vlečky, dnes není kde odstavovat lokomotivy a vozy, likvidovaly se příležitosti pro přepravu zboží. Železniční doprava je navíc proti silnici přeregulovaná a vše stojí velké investice. Zavádění ETCS, všech možných direktiv TSI znamená pro dopravce obrovské investice do vybavení vozidel a softwaru, na silnici něco podobného vůbec není.“

„Co by měl stát udělat pro podporu nákladní dopravy?“

„My jsme teď například zahájili spolupráci se SŽDC, konkrétně s odborem strategie, která se týká plánování infrastrukturních staveb. Rádi bychom je připomínkovali. Dneska se realizují stavby, které se schvalovaly před 10 až 15 lety. V té době se na nákladní dopravu moc nemyslelo. V tomto směru už toho moc nevymyslíme, ale snažíme se nyní tlačit na všechny příslušné úřady a organizace, aby se při přípravě nových staveb hledělo i na zájmy železniční nákladní dopravy. Podle Bílé knihy dopravy se má 30 procent přepravy převést ze silnice na železnici. To je dnes za tohoto stavu infrastruktury naprosto nerealizovatelné. Nikdo si neuvědomuje, že pokud by se tento záměr měl splnit, znamená to více než 120procentní nárůst železniční nákladní dopravy! Přitom jsou problémy s kapacitou již dnes a na týchž kolejích se má převézt ještě jednou tolik nákladu? Všichni zapomínají, že nárůst se odehrává a bude odehrávat prakticky jen na hlavních dvoukolejných kapacitních elektrifikovaných tratích s příslušnými sklonovými poměry a dostatečně dlouhou užitečnou délkou staničních kolejí, nikoliv na řadě dnešních sklonově a směrově nevyhovujících neelektrizovaných jednokolejných trasách.“

„Jaké máte priority pro tento rok?“

„Je to především dořešení odúčtování trakční energie, snaha o zvýšení kapacity tratí, a to jak organizačně, tak stavebně, a řešení interoperability, tedy TSI-TAF. Nemyslím si, že se všechno zvládne hned, úspěchem by bylo, kdyby se alespoň podařilo nastartovat vše správným směrem. Každá vláda má v plánu preferovat nákladní železniční dopravu, a přitom skutek utek.

  Tomáš Johánek

spinner