15. prosince 2005
O koncernu Maersk se v poslední době hovořilo především v souvislosti s převzetím rejdařství P & O Ned-lloyd, kterým dánský podnik utvrdil své dominantní postavení na moři. Zajímavé jsou však i jeho aktivity v oblasti intermodální dopravy. Několik otázek na toto téma jsme položili jednateli společnosti Maersk Czech Republic Ing. Tomáši Vaňkovi. „Jaký je status Maersk Intermodal Europe (MIE) v rámci skupiny Maersk a jaký je vztah MIE k Maersk Sealand či European Rail Shuttle (ERS)?“ „Společnost MIE je součástí Maersk Sealand, jejímž úkolem je zajišťovat intermodální operace. MIE tak koordinuje a plánuje kontejnerové přepravy po železnici, silnici a vodních cestách. Intermodální operace přitom v různých částech Evropy zajišťují místní pobočky. Přepravy po železnici jsou realizovány především v režimu European Rail Shuttle (ERS). Službu dům – dům završují bleděmodré kamiony v barvách společnosti Maersk Úkolem ERS je zajišťovat kyvadlové spoje buď vlaky vlastní flotily, nebo na základě smluv s příslušnými národními železničními dopravci. V současné době ERS zajišťuje do/z České republiky více než 2000 vlaků ročně.“ „Jaké jsou hlavní intermodální spoje, které Maersk ve směru z a do České republiky organizuje?“ „Pražská pobočka MIE využívá koncepce hub and spoke. Organizuje železniční přepravy z přístavů Rotterdam a Bremerhaven do terminálu v Mělníku a návazné kyvadlové vlaky, takzvané antenna trains, do Budapešti a Bratislavy. Službu dům – dům završují bleděmodré kamiony v barvách společnosti Maersk, které zboží dopravují až k zákazníkovi. Maersk v Mělníku prostřednictvím společnosti Maersk Logistics zajišťuje také celní odbavení a pro zákazníky s vlastní vlečkou nabízí společně s Českými drahami i distribuci zboží po železnici. V zájmu optimalizace běhů s prázdnými kontejnery a vyrovnávání krátkodobých výkyvů mezi dovozem a vývozem ve střední a východní Evropě organizuje pražská pobočka MIE vyrovnávací přesuny kontejnerů jak mezi Českou republikou a přístavy, tak do/z Maďarska a Rakouska.“ „Jaký byl vývoj objemů přeprav v posledních letech?“ „Objemy zboží, které přepravujeme do/ze zemí střední a východní Evropy, vykazují od roku 1992, kdy společnost Maersk začala v České republice působit, každoročně dvouciferný nárůst. V polovině devadesátých let byla česká ekonomika orientována výrazně na dovoz. Na počátku 21. století se však trend obrátil a došlo k nárůs- tu exportu; nyní vykazuje české hospodářství v obchodní výměně se zahraničím pozitivní výsledky. S výjimkou předvánočního období export nad importem převažuje. Slovenská a maďarská obchodní výměna se zámořskými partnery je přitom spíše deficitní. Naše koncepce hub and spoke spojuje dílčí výkyvy v exportu a importu zemí středoevropského regionu. Výsledná synergie působí tak, že vlaková spojení s nejvýznamnějšími evropskými přístavy jsou dobře a rovnoměrně vytěžována v obou směrech.“ „Kdo jsou největší zákazníci MIE v České republice?“ „Mezi největší zákazníky společnosti Maersk v České republice patří přední průmyslové společnosti působící například v automobilovém, elektronickém či potravinářském průmyslu, jsou to však také obchodní řetězce nebo spediční firmy.“ „Jak si stojí MIE ve srovnání s jinými operátory na území ČR, jako je Metrans či ČSKD-Intrans?“ „Z obchodního hlediska nelze provést přímé srovnání, a to z několika důvodů. Zřejmým důvodem je to, že Metrans a ČSKD-Intrans mají zákaznické portfolio složené z různých rejdařských společností, zatímco MIE přepravuje pouze kontejnery Maersk a Safmarine. Aby bylo srovnání korektní, můžeme na českém trhu srovnávat pouze intermodální přepravy Maersku s přepravami ostatních rejdařů. V absolutních číslech zajišťuje nejvíce přeprav Metrans, mezi rejdaři však patří prvenství společnosti Maersk. Objemy přeprav, které v České republice zajišťuje ČSKD-
- Intrans a ostatní operátoři, nejsou příliš významné.“
„Můžete srovnat nový mělnický terminál s bývalým terminálem na Žižkově? Jaké jsou přednosti nového terminálu?“ „Žižkovský terminál měl několik výhod, například blízkost centru obchodu, ale také mnoho nevýhod, kupříkladu omezenost růstového potenciálu, polohu uzavřenou v rezidenční oblasti města, nedostatečnou infrastrukturu pro těžkou nákladní automobilovou dopravu a nedostatečnou délku kolejiště, která nedovolovala manipulovat celý vlak najednou. Možnost dalšího růstu se sta- la na Žižkově v roce 2002 kritic- kou. Mělník oproti tomu nabízí mnohem více prostoru – kolejiště dostatečně dlouhá pro manipulaci celých vlaků a blízkost I. železničního koridoru umožnily to, že již není nutné odstavovat vlaky v Lysé nad Labem. Výhody nového terminálu a vlastní management společnosti Maersk Intermodal Terminals v Mělníku urychlily nárůst objemu přeprav v posledních třech letech, kdy se počet vlaků zdvojnásobil.“ „Plánují se v mělnickém terminálu v nejbližší době nějaké úpravy či změny?“ „Mělnický terminál ve své současné podobě splňuje stávající i v nejbližší budoucnosti očekávané požadavky. Žádné zásadní úpravy či změny v něm proto v nejbližší době neplánujeme.“ Petr Jechort
