24. března 2005
Drážní inspekce vznikla podle zákona č. 77/2002 Sb. s počátkem roku 2003. Jejími hlavními úkoly jsou zjišťování příčin a okolností nehod a mimořádných událostí na drahách a výkon státního dozoru ve věcech drah. O tom, jak se jí tyto úkoly daří plnit, jsme hovořili s náměstkem generálního inspektora Drážní inspekce Ing. Michalem Miklendou.
„Můžete přiblížit rozsah činnosti Drážní inspekce?“ „Drážní inspekce je státní instituce, nezávislá na jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Vznikla k 1. lednu roku 2003 podle zákona č. 77/2002 Sb. jako další krok v přijímání drážní koncepce EU. Vedle Drážního úřadu, což je bezpečnostní orgán, který stanovuje podmínky v zájmu bezpečnosti, vystupuje Drážní inspekce jako vyšetřovací orgán, který se zabývá odborným zjišťováním příčin a okolností nehod a mimořádných událostí na drahách. Drážní inspekce má dnes celkem šedesát zaměstnanců. Její ústředí se nachází v Praze, územní inspektoráty pak v Ostravě, Brně, Praze a Plzni. Posláním Drážní inspekce je prevence mimořádných událostí. Hlavními složkami prevence je zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí a výkon preventivního státního dozoru ve věcech drah.“
„Jak vypadá vyšetřování konkrétního případu?“ „Drážní inspekce má centrální dispečerské pracoviště s neustálým provozem. V něm se shromažďují všechna hlášení o vzniku nehod a mimořádných událostí na drahách – železničních, tramvajových, trolejbusových, lanových a v metru. Drážní inspekce nejprve posoudí závažnost případu a rozhodne, jakou měrou se jím bude zabývat. Není totiž kapacitně schopna se detailně zabývat každou nehodou. Některé nehody proto řeší jen různými stupni dozorování postupu provozovatele a podrobně se věnuje jen těm nejzávažnějším případům. V případě závažnější mimořádné události se pracovníci Drážní inspekce dostaví na místo nehody, kde zajistí potřebné materiály a skutečnosti pro vyšetřování, a dohlížejí nad tím, jak provozovatelé dráhy a drážní dopravy při svém vlastním šetření postupují. I oni jsou totiž povinni vést vlastní vyšetřování. S Policií ČR se Drážní inspekce doplňuje: Drážní inspekce při vyšetřování zjišťuje čistě drážní specifika nehody, zatímco policie zkoumá trestněprávní odpovědnost konkrétních osob. Na základě vyšetřování Drážní inspekce v zájmu prevence mimořádných událostí provozovatelům drah a drážní dopravy ukládá opatření a dává doporučení Drážnímu úřadu. Drážní úřad pak k těmto doporučením může přihlédnout například při schvalování nových vozidel, zařízení či drah.“
„Jak dopadl loňský rok z hlediska nehodovosti na železničních přejezdech?“ „V loňském roce na českých železničních přejezdech zahynulo 57 osob a 128 osob bylo zraněno. Celkem se loni na železničních přejezdech událo 288 nehod, nejčastěji se jednalo o střet automobilu, chodce či cyklisty s vlakem. Pro srovnání: v roce 2002 zemřelo na železničních přejezdech 24 osob, v roce 2003 to bylo 68 osob. Nárůst počtu usmrcených odpovídá zvyšujícímu se počtu nehod. Loni, stejně jako v roce 2003, připadal jeden mrtvý na pět střetů. K většině nehod došlo na přejezdech, které jsou vybaveny nejen výstražným křížem, ale i výstražnou světelnou signalizací. Z toho lze usuzovat, že řidiči tuto signalizaci nerespektují a vjíždějí na přejezdy i v době, kdy se blíží vlak. V této souvislosti musím uvést, že všechna důležitá zařízení na železnici jsou jištěna zdvojením bezpečnostních prvků. V případě železničních přejezdů se jedná o zdvojení tím, že řidič je povinen přesvědčit se, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. Tato povinnost platí na všech přejezdech a vždy, tedy i v případě, že světelná signalizace nedává řidiči výstrahu. I kdyby tedy došlo k selhá-ní techniky přejezdového zabezpečovacího zařízení, jehož pravděpo-dobnost je mizivá, je zde ještě tato pojistka, kterou definuje zákon č. 361/2000 Sb., O provozu na pozemních komunikacích. Bohužel se setkáváme s tím, že si řidiči nejenže neuvědomují význam této pojistky, ale dokonce podceňují i to, co jim výstražné zařízení na přejezdu signalizuje.“
„Plánuje Drážní inspekce v letošním roce na přejezdech podobnou kontrolní akci, jaká proběhla loni koncem června ve spolupráci s Policií ČR?“ „Drážní inspekce velmi oceňuje loňskou kontrolní akci na přejezdech. Šlo o sondu, jak si řidiči na přejezdech počínají a jakými prostředky lze jejich chování usměrňovat. Pro dosažení žádoucího efektu by bylo třeba podobné akce opakovat systematicky. Bohužel z pohledu policejních statistik jsou nehody na železničních přejezdech pouze malým zlomkem nehod na našich silnicích, což se pak odráží v posuzování priorit.“
„Jak dopadl loňský rok z hlediska celkové nehodovosti na drahách?“ „Kompletní statistiky za loňský rok zatím nemůžeme uvést. Důvodem je to, že provozovatelé drah a drážní dopravy mají zákonem stanovenou lhůtu šedesát dní na to, aby uzavřeli zjišťování příčin nehod a mimořádných událostí, a tato lhůta v době našeho rozhovoru ještě neuplynula. Již nyní však můžeme říci, že v loňském roce bylo Drážní inspekci ohlášeno 4363 mimořádných událostí. Při srovnávání s rokem 2003, kdy bylo ohlášeno 2915 mimořádných událostí, je třeba přihlédnout k tomu, že Drážní inspekce byla v roce 2003 nově vzniklým orgánem a v platnost vstoupila nová legislativa. Nový zákon stanovil pro provozovatele drah a drážní dopravy povinnost hlásit nehody a mimořádné události. Provozovatelé si však tuto novou povinnost osvojovali teprve postupně. Výsledky z roku 2003 tím proto mohou být částečně zkreslené.“
„Jak se Drážní inspekci daří spolupracovat s orgány státní správy ČR a institucemi EU?“ „Drážní inspekce je jedním z prvků státní správy drážního resortu v ČR a vzájemná spolupráce těchto prvků je dána legislativou. Legislativa se v posledních letech značně vyvíjí a Drážní inspekce se snaží do tohoto procesu přispět svými poznatky z praxe. V průběhu dvou let své existence se vyjadřovala k řadě legislativních změn mnoha zákonů a vyhlášek. V loňském roce pak zpracovala rozsáhlou analýzu směrnice č. 49/2004/ ES, O bezpečnosti železnic společenství, kterou je třeba implementovat do legislativy ČR. Drážní inspekce v analýze uvedla, jaké úpravy bude třeba v legislativě ČR provést, a připojila také další návrhy vycházející z dosavadních zkušeností. S analýzou v současné době pracuje ministerstvo dopravy. Mezi hlavní připomínky Drážní inspekce v souvislosti s implementací směrnice č. 49/2004/ES do právního řádu ČR patří nedodržení požadavku směrnice na nezávislost Drážní inspekce. V současné době je totiž Drážní inspekce jakožto odborný orgán oprávněna zahájit správní řízení a udělit pokutu provozovateli dráhy nebo drážní dopravy, který neohlásí mimořádnou událost, nezajistí místo mimořádné události do příjezdu pracovníků Drážní inspekce, neprovede zjištění příčin a okolností mimořádné události anebo neplní opatření pro předcházení mimořádným událostem stanovená Drážní inspekcí. Proti rozhodnutí Drážní inspekce se může provozovatel odvolat, avšak odvolacím orgánem je ministerstvo dopravy, což je v konfliktu s požadavky směrnice č. 49/2004/ES na nezávislost vyšetřování Drážní inspekcí. Drážní inspekce proto navrhuje úpravu příslušného zákona – tak, aby odvolání směřovalo ke generálnímu inspektorovi Drážní inspekce, obdobně jako je tomu u jiných státních orgánů. Drážní inspekce dále připomínkovala nedostatečnost svých pravomocí a doporučila také zpřesnění definic klíčových pojmů zákona o drahách a souvisejících vyhlášek. Jde o pojmy, na jejichž jednoznačném výkladu stojí celý systém drah, například ‚dráha‘, ‚mimořádná událost‘, ‚nehoda‘, ‚zařízení dráhy‘ a další.“ Petr Jechort
