30. ledna 2012
Na počátku ledna se funkce výkonného ředitele Sdružení evropských železnic a infrastrukturních firem (CER) ujal Čech Libor Lochman. Nástup do funkce poskytl dobrou příležitost, abychom se jej zeptali na to, v jakém stavu je podle jeho názoru evropská železnice a co obor čeká v letošním roce.
„Na počátku roku jste se stal výkonným ředitelem CER. Co tato funkce obnáší a jaké před vámi stojí nejdůležitější úkoly?“
„Výkonný ředitel CER zodpovídá za řízení asociace jak vnitřně, při vedení zaměstnanců, tak vůči členům, jejichž zájmy CER zastupuje, a také co se týče vnějších vztahů ke všem partnerům, kde má konečnou odpovědnost za prezentovaná stanoviska. Jako ředitel musím zajistit a dále rozvíjet perfektní činnost sdružení v zájmu členů, což s sebou nese nutnost aktivně připravovat stanoviska, analýzy, studie, dále pak slaďovat nezřídka protichůdné názory členské základny a cíleně je prezentovat v Bruselu.“
„Můžete představit CER? Čím vším se vlastně zabývá, jaká je jeho pozice na evropském železničním trhu?“
„CER – Community of European Railway and Infrastructure Companies – je sdružení více než sedmdesáti evropských společností provozujících drážní dopravu, manažerů infrastruktury a společností zabývajících se pronájmem vozidel. Členy jsou firmy dlouhodobě etablované na trhu stejně jako noví dopravci, společnosti soukromé i ve vlastnictví států či regionů. V zemích Evropské unie, kandidátských států a EFTA provozují členové CER 75 procent železniční sítě a realizují 85 procent nákladních a přes 90 procent osobních železničních přeprav.
CER zastupuje zájmy svých členů vůči evropským institucím, jmenovitě vůči Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě. CER se přímo podílí na tvorbě směrnic a nařízení, které mají vliv na železniční dopravu od jejich iniciace, kdy předkládá svá stanoviska, až po připomínkování legislativních návrhů a lobbování v parlamentu a u stálých zastoupení členských zemí v Bruselu.
Nadto je CER jmenovaným účastníkem přípravy technických specifikací interoperability a dokumentů nezbytných pro management systému bezpečnosti, které zajišťuje Evropská železniční agentura. CER je tak nejvýznamnějším zástupcem železničních společností v Bruselu.“
„Co čeká evropskou železnici v letošním roce? Co považujete za nejdůležitější úkoly?“
„Na politické úrovni to je jednoznačně ukončení a vydání revize prvního železničního balíčku, a zejména práce na přípravě balíčku čtvrtého, který se bude zabývat liberalizací trhu v domácí osobní dopravě, postavením regulátora trhu na národní a evropské úrovni, schématy oddělení železniční dopravy od infrastruktury a také zjednodušením procesů pro certifikaci železničních společností a autorizaci železničních vozidel, které úzce souvisí s budoucí úlohou Evropské železniční agentury. V technické oblasti, která je s politickou pochopitelně úzce spjata, je to finalizace úprav technických specifikací interoperability, souvisejících s rozšířením jejich působnosti z koridorových tratí na celý železniční systém.“
„V jakém stavu je obecně evropská železnice? Jaká jsou její nejslabší místa?“
„Evropská železnice obecně trpí dvěma základními problémy: nedostatečnými investicemi do infrastruktury a nerovnými podmínkami v porovnání s ostatními druhy doprav. Logickým důsledkem prvního je v průměru nedostatečná kvalita železniční dopravní cesty, druhého pak vyšší cena za přepravu zboží i cestujících. Oboje pak způsobuje relativně nízkou úroveň vnitřní konkurence na železničním trhu, který až na výjimky nejenže neposkytuje možnost zisku, ale je často ztrátový.“
„Během příštích let by se, pokud se mají splnit plány Bílé knihy dopravy, mělo dostat výrazně více nákladu ze silnice na železnici. Je na to železnice připravena? Kde vidíte největší problémy?“
„Největší problémy jsem již nastínil v odpovědi na předcházející otázku. Mají-li se cíle Bílé knihy naplnit, bude potřeba velmi výrazně investovat do modernizace železniční infrastruktury a taktéž do staveb nových vysokorychlostních tratí a odstranění úzkých míst. To umožní potřebné zvýšení kapacity a kvality konvenční železniční sítě a vytvoří možnosti pro zájemce o vstup na trh osobní a nákladní dopravy. To však nestačí: nezbytné je také srovnat podmínky pro podnikání na železnici zejména s těmi, které jsou uplatňovány v dopravě silniční a taktéž při letecké dopravě na krátké vzdálenosti. Týká se to například poplatků za dopravní cestu, internalizaci externích nákladů, uplatňování daňových úlev, práv cestujících – tedy položek, které velmi výrazně konkurenceschopnost železniční dopravy ovlivňují.“
„Jak si stojí česká železnice ve srovnání s Evropou?“
„Železnice střední a východní Evropy jsou stále v relativně horší situaci ve srovnání se svými partnery evropské patnáctky. To se týká jak již mnohokrát zmiňované kvality železniční infrastruktury, která v důsledku priorit výstavby silniční sítě nadále zastarává, tak i vozového parku, který se jen obtížně daří obnovovat. To je důsledek toho, že v osobní dopravě státy neplní své závazky ze smluv ve veřejném zájmu a na dopravu nákladní uvalují – v porovnání s průměrem EU15 – vysoké poplatky za použití dopravní cesty.
Lze ovšem konstatovat, že česká železnice si v porovnání s ostatními novými členskými státy nevede vůbec špatně. Podařilo se jí modernizovat značnou část hlavních koridorových tratí, což umožnilo zkvalitnění služeb pro dopravce a ve svém důsledku pro finální zákazníky železnice.“
„CER má připravit střednědobou strategii rozvoje železniční dopravy. Co bude její podstatou? Můžete nastínit nějaké konkrétní body této strategie?“
„Strategickým cílem CER je silná a stabilní evropská železnice jako páteř dlouhodobě udržitelného dopravního systému. Aby došlo k jeho naplnění, je potřeba zajistit dlouhodobě garantované prostředky pro investice do infrastruktury jak z evropských fondů, tak i ze státního rozpočtu, uzavřít víceleté smlouvy na údržbu s manažerem infrastruktury, uzavřít a dodržovat smlouvy ve veřejném zájmu a narovnat podmínky napříč jednotlivými druhy doprav. Na evropské úrovni proto bude CER usilovat o jednotnou dopravní politiku transformovanou do znění směrnic a nařízení; na národní úrovni budeme i nadále pomáhat našim členům v jednání se státními orgány při implementaci legislativy.“
„Často se na půdě Evropské unie hovoří o nutnosti zlepšit finanční stabilitu železničního sektoru. Jak by podle CER měl vypadat ideální model financování železnice?“
„On to byl vlastně CER, který před několika lety pojem ,finanční architektura železničního systému‘ zavedl. Do financování vstupují všechny entity, které se na podnikání na železnici tak či onak podílejí, počínaje státem (popřípadě regiony) přes manažery infrastruktury, jednotlivé železniční společnosti a konče finálním zákazníkem. Připomenout je potřeba také roli regulátora trhu a – opět – nastavení podmínek pro intermodální konkurenci.
Zjednodušeně řečeno, takové naplnění strategického cíle CER a jeho členů zabezpečí potřebnou finanční stabilitu celého systému.“
„Jakou roli hraje v Evropě český železniční průmysl a jaké jsou případně jeho nedostatky?“
„Český železniční průmysl je v regionu střední a východní Evropy zcela ojedinělý, neboť je schopen poskytovat dodávky všech železničních subsystémů – od infrastruktury po pevná trakční zařízení, od kolejových vozidel po zabezpečovací zařízení. A to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Podařilo se také významně posílit roli Asociace českého železničního průmyslu ACRI, která je významným partnerem při jednání se státními orgány a zastupuje zájmy českého průmyslu v evropském sdružení UNIFE.
Českému průmyslu by snad bylo možno jen doporučit výraznější zapojení do technických aktivit spojených s tvorbou evropských specifikací a standardů, neboť by to účelněji napomohlo se přizpůsobit nadcházejícím technickým požadavkům.“
„Co vám osobně dalo a vzalo prezidentství v CER?“
„Těžko hodnotit po několika málo dnech, na druhou stranu zkušenosti s prací v CER mám dlouholeté. Pozitivem je nepochybně možnost podílet se na utváření podoby budoucí evropské železnice, práce s dynamickým mezinárodním týmem a osobní spolupráce s řediteli a manažery všech velkých společností na evropském železničním trhu. Druhou stranou mince je velmi omezený čas na rodinu, to je však dnes velmi obvyklá daň.“
Tomáš Johánek
