16. března 2020
Příprava vysokorychlostních tratí (VRT) patří mezi priority ministerstva dopravy. Železniční část transevropské dopravní sítě (TEN-T) zabezpečuje většinu železničních přeprav uvnitř Evropské unie, ale stávající infrastruktura ještě nekoresponduje s poptávkou globální ekonomiky. Českou republiku přitom protínají tři hlavní železniční koridory. Také proto o VRT během prvního únorového týdne jednal ministr dopravy Karel Havlíček se svými protějšky na německá a polské straně, Andreasem Scheuerem a Andrzejem Adamczykem. VRT nabývají na významu i v souvislosti s programem European Green Deal, který v prosinci zveřejnila Evropská komise.
Česká republika letos vynaloží na přípravu VRT kolem 250 milionů Kč. Řádově stovky milionů Kč by měla stát příprava i v dalších letech, ale po zahájení jejich výstavby bude třeba navýšit rozpočet na železnice každý rok o 15 až 20 miliard Kč. Na semináři k vysokorychlostním železnicím to řekl poslanec a člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník. Správa železnic plánuje zahájit stavbu VRT už v roce 2025. Umožní to zrychlení přípravy prvních úseků, které ve srovnání se standardním postupem ušetří pět let. To bylo také důvodem smlouvy mezi Správou železnic (tehdy ještě SŽDC) a francouzskou SNFC s již téměř čtyřicetiletým vysokorychlostním know-how, k jejímuž podpisu došlo 12. dubna 2019. Agenda přípravy VRT je široká, od geodetického zaměření jednotlivých úseků přes dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (DÚR) až po posouzení vlivů na životní prostředí. VRT musí splňovat přísné požadavky RAMS na spolehlivost, dostupnost, udržovatelnost a bezpečnost.
Na semináři k VRT Martin Kolovratník zmínil, že vláda musí už nyní začít vést debatu, kde stát na výstavbu vezme peníze. Protože se do budoucna očekává snížení příjmů z evropských fondů, hledá ministerstvo dopravy dlouhodobě nové zdroje financování dopravních staveb. Stát chce více zapojit soukromý sektor prostřednictvím projektů PPP (Public Private Partnership), které představují určitý způsob spolupráce mezi veřejnou a privátní sférou při investicích do infrastruktury a jejího následného provozu. Stát zamýšlí také větší využití dalších dotací a úvěrů, např. půjčky z Evropské centrální banky. Z pohledu odborníků však bude nutné navýšit i financování ze státního rozpočtu.
Správa železnic pro přípravu ve zrychleném režimu vybrala pět úseků VRT, konkrétně jde o úseky z Běchovic do Poříčan (VRT Polabí), z Přerova do Ostravy (VRT Moravská brána), z Brna do Břeclavi (VRT Jižní Morava) a dva úseky mezi Prahou a Drážďany. Ze strany nákladních dopravců často zaznívají požadavky na čtyřkolejné tratě, ale to není z hlediska trasování stávající železnice dost dobře možné. Alternativu představuje spíše stavba nových úseků, které by zatím sloužily jako obchvat stávajících tratí a později se staly součástí VRT. Každopádně výstavba vysokorychlostních tratí by měla jak výrazně navýšit kapacity železniční sítě, tak i zrychlit spojení na vytížených (nebo někde až přetížených) tratích.
Pavel Víšek
Vizualizace: Správa železnic
