ACRI

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) minulý týden v Mělníku uspořádala dvoudenní fórum a seminář. Obě akce byly spojeny s oslavami desíti let existence asociace, která v současné době sdružuje na 36 podniků. Oslav se zúčastnil i ministr dopravy Milan Šimonovský, který ocenil úspěšné pronikání českých firem železničního průmyslu na zahraniční trhy v posledních letech. Fórum zahájil předseda představenstva ACRI Tomáš Ignačák stručným připomenutím historie asociace, jejíž počátky se datují do roku 1995. Jedním ze základních cílů asociace byl tehdy rychlý vstup do Unie evropského železničního průmyslu (UNIFE), aby mohla účinně hájit zájmy svých členů na evropském poli. To se podařilo – již v roce 1996 se ACRI stala přidruženým členem UNIFE. V roce 2003 asociace přijala novou strategii pro ještě účinnější podporu železniční dopravy a železničního průmyslu jak v rámci České republiky, tak v celé Evropské unii. Rostoucí význam ACRI podtrhuje skutečnost, že zatímco ještě v roce 2003 sdružovala jen 16 členů, nyní jich má již 36. Celkový roční obrat členských společností asociace se pohybuje okolo 40 miliard Kč. Na založení ACRI zavzpomínal rovněž bývalý poradce prvního náměstka generálního ředitele ČD Pavel Řezáč, který sepsal zakládací dokument asociace. Návrat na ztracené pozice Ministr dopravy Milan Šimonovský vyzdvihl skutečnost, že v mnoha oblastech se podařilo železniční průmysl doslova vzkřísit z mrtvých. „V současné době již lze sledovat návrat na trhy, kde byl český, respektive československý železniční průmysl svými výrobky dříve zastoupen. Příkladem může být společnost AŽD Praha, která úspěšně proniká na trh Indie či Bulharska,“ uvedl ministr. Zájem spolupracovat s Českou republikou v železničním sektoru podle jeho slov nedávno projevila i Čína. Úspěchy železničního průmyslu jsou dobrým příslibem do budoucna, protože současný trend, kdy v ČR vzniká jedna továrna na montování automobilů za druhou, není z dlouhodobého hlediska perspektivní, řekl Milan Šimonovský. To, že se zájem o produkty českého železničního průmyslu v zahraničí zvyšuje, potvrdil také náměstek generálního ředitele ČD pro nákladní dopravu Rodan Šenekl, který připomněl nedávnou účast České republiky jako partnerské země na mezinárodním železničním veletrhu rail # tec v Dortmundu. České dráhy se do činnosti ACRI hodlají v brzké době zapojit prostřednictvím svých dceřiných společností ČD Telematika a TSS, dodal. Žádaným zbožím české výroby jsou v zahraničí zvláště soupravy metra či nízkopodlažní tramvaje, uvedl ředitel odboru těžkého průmyslu ministerstva průmyslu a obchodu Zdeněk Urban. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek připomněl v odborných kruzích hojně skloňovaný pojem železniční interoperabilita. Její dosažení bude znamenat celoevropské sjednocení legislativních, zabezpečovacích a řídicích systémů železniční dopravy. Zákazníkům železničních dopravců to přinese zejména zkrácení jízdní doby a zvýšení přesnosti a bezpečnosti dopravy. Pouze projekty založené na této bázi bude Evropská unie do budoucna podporovat, řekl Jan Komárek. Česká republika je v tomto ohledu podle něj ve srovnání s ostatními novými zeměmi EU vpředu díky projektům digitálního komunikačního systému GSM-R a interoperabilního zabezpečovacího systému ETCS. Vytváření znalostních sítí Druhý den mělnického fóra ACRI byl věnován dvěma blokům odborných přednášek. První blok zaměřený na evropské rámcové programy zahájil místopředseda představenstva ACRI Libor Lochman, který nahradil ohlášeného Williama Birda z Generálního ředitelství pro výzkum Evropské komise. Libor Lochman upozornil na nižší úspěšnost nových zemí EU ve srovnání s původní patnáctkou při předkládání projektů usilujících o dotace z evropských fondů. Z těchto projektů jsou v nových zemích nejčetnější železniční projekty. V získávání financí z evropských zdrojů je z nových zemí nejúspěšnější Polsko, řekl. Libor Lochman dále účastníky semináře seznámil s druhy evropských projektů – od těch největších, integrovaných, s rozpočtem 15 až 20 milionů €, až po projekty dílčí, úzce specializované. Děkan ČVUT a bývalý ministr dopravy Petr Moos hovořil o projektu EURNEX (European Rail Research Network of Excellence), jehož cílem je sjednotit rozdrobený železniční výzkum, rozšířit podíl železničního průmyslu na trvale udržitelném rozvoji a zvýšit konkurenceschopnost železničního sektoru. O významu projektu podle něj svědčí to, že se jej účastní 63 univerzit a výzkumných center z 18 zemí EU a Ruska a organizace jako UIC, UITP a UNIFE. Součástí EURNEX je i znalostní síť KMS (Knowledge Management System), která obsahuje informace o všech významných evropských železničních projektech. Pro veřejnost by síť měla být komerčně zpřístupněna v příštím roce. Petr Moos zdůraznil, že budování takovýchto sítí je pro další rozvoj železniční dopravy nezbytné. Ivan Bartůněk ze společnosti Unicontrols představil projekt InteGRail, jehož se za Českou republiku vedle jeho firmy účastní i České dráhy. Jedná se o projekt na vytvoření rozsáhlého informačního systému, který by měl koordinovat součinnost různých dílčích subsystémů tak, aby bylo dosaženo větší přesnosti, rychlosti, ale i bezpečnosti jízdy vlaků. V optimalizačním cyklu se přitom klade největší důraz na rozhodovací proces, uvedl Ivan Bartůněk. Druhý blok přednášek byl zaměřen na konkrétní možnosti financování rozvoje železniční dopravy a železničního průmyslu z českých i evropských zdrojů. (jet)