​Vyšší hladina Labe rejdaře nepřitáhla, čekají na dlouhodobou stabilizaci provozu

​Vyšší hladina Labe rejdaře nepřitáhla, čekají na dlouhodobou stabilizaci provozu

13.9. - Počty rejdařů na Labi v Ústeckém kraji meziročně klesají. V roce 2019 se na řece mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem uskutečnilo 234 plaveb nákladních lodí registrovaných v České republice, minulý rok to bylo 153. V letošním prvním čtvrtletí šlo zatím o 53 plaveb. V uplynulých letech bylo v řece kvůli suchu tak málo vody, že nebyla většinu roku splavná. Letos je hladina stabilizovanější, rejdaři zřejmě podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky čekají na dlouhodobou stabilizaci provozu na Labské vodní cestě.

"Aktuální dostupnost plavidel je dána jejich rozmístěním na evropské síti vnitrozemských vodních cest a nelze tak úplně rychle reagovat na krátkodobé změny plavebních podmínek. Flotila je často již alokována na jiných, zejména zahraničních, výkonech a její rychlé přemístění do republiky bohužel není z pohledu provozovatelů vnitrozemské plavby efektivní," uvedl Jemelka. Nárůst přeprav ministerstvo očekává až po zajištění dlouhodobě udržitelných plavebních podmínek, které umožní ekonomický provoz vnitrozemské plavby po většinu roku. "K tomu je nutné vyřešit zejména dopravní infrastrukturu v úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem," dodal Jemelka.

Hlavním projektem Ředitelství vodních cest na dolním Labi je vybudování plavebního stupně Děčín, o němž se mluví téměř 30 let. Jez u Děčína, jehož stavbu podporují rejdaři, má přispět k lepší splavnosti řeky pro nákladní lodě. České a německé ekologické organizace tvrdí, že jediný plavební stupeň nemůže zajistit celoroční splavnost řeky v situaci, kdy se kvůli suchu zvyšuje počet dní, během kterých není možné po řece plout.

"Při zajištěném vodním stavu 150 centimetrů a menším je plavba na regulovaném úseku Labe pro nákladní plavidla nerentabilní, při zajištěném vodním stavu 275 až 539 centimetrů nastává takzvaná plnosplavnost, při stavu 540 centimetrů a vyšším je plavba přes vodní stavbu Střekov zastavena," informovala ČTK mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

Nejvíce dnů v roce, kdy byla hladina řeky plně splavná, bylo za uplynulých deset let naměřeno na vodočtu v Ústí nad Labem v roce 2013, a to 135. Tehdy republiku zasáhly povodně. O rok později bylo takových dnů pouze 12, stoupl však počet dní, kdy byla plavba nerentabilní. Pod 150 centimetrů se za poslední dekádu dostala hladina nejčastěji v roce 2018, od té doby mírně stoupala. Loni byla hladina pod 150 centimetrů 69 dnů, letos do 31. července pět. Za celý rok 2020 byla řeka plně splavná 40 dnů, do konce sedmého měsíce letošního roku 63 dnů.

(čtk)

Foto: Pixabay

spinner