​Silniční doprava potřebuje v současné době od státu podporu a součinnost

Zástupci Sdružení ČESMAD Bohemia jednali na konci ledna s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem a jeho kolegy o tom, co v současnosti ze strany státu potřebuje silniční doprava, aby byla schopná plnit i nadále své funkce. První oblast, kde je pomoc státu žádoucí, je autobusová doprava. Dále je to pak problematika ochrany klimatu v dopravě, modernizace a digitalizace oboru a příprava nové legislativy. A v neposlední řadě je zde i možnost získat finanční prostředky v souvislosti s novými pravidly po brexitu.

První oblast jednání dopravců s ministrem dopravy se týkala podpory autobusových dopravců. „Dopad pandemie a přijatých opatření na autobusové dopravce je obrovský. Podle našich údajů bylo loni dáno do depozitu čtyři a půl tisíce autobusů a více než tři tisíce autobusů v něm stále zůstávají. Dopravci tak alespoň nemusejí platit silniční daň a povinné ručení. Avšak u pojištění je problém, protože po zrušení pojistky nabízejí pojišťovny při jejím opětovném uzavření vyšší sazby. Přesto to může být určitá úspora, kdy jiné fixní náklady při obrovském poklesu tržeb zůstávají vysoké,“ uvedl po jednání s Karlem Havlíčkem generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Program pro postižené firmy by podle sdružení měl být postaven na principu, že pokud v daném čtvrtletí měl dopravce vysoké náklady a tržby byly malé, mohla by se část rozdílu kompenzovat. „COVID BUS loni zafungoval výborně. A pokud by vedle toho fungoval i program Antivirus a kompenzační bonus pro OSVČ, byla by to účinná pomoc,“ dodal Vojtěch Hromíř s tím, že ministr dopravy reagoval tak, že vláda přichází s obecným kompenzačním programem pro všechny podnikatele, ne pro jednotlivé obory.

Podle Vojtěcha Hromíře zatím chybí jakákoliv pomoc pro dopravce provozující komerční autobusové linky. A komplikace jsou u závazkových dopravců, kde stát nechává řešení financí na objednatelích služby, tedy na krajích či obcích. „Domluvili jsme se proto, že ministerstvo by poskytlo metodickou podporu alespoň k úpravě tzv. netto smluv na riziko dopravce,“ řekl Vojtěch Hromíř.

Nákladní doprava i přes pandemii fungovala

„Pro silniční nákladní dopravce nakonec loňský rok dopadl docela dobře, a to i přesto, že poté, co začala první omezení, jsme z dalšího vývoje měli strach. Výpadky ve druhém čtvrtletí byly čtyřicetiprocentní.
Co se týče podpory pro kamionovou dopravu, kterou jsme již delší dobu požadovali, došlo ke snížení spotřební daně z nafty a v souvislosti s rozšířením a zdražením mýta i k snížení silniční daně. Analyzujeme změny cen nafty po Novém roce, cena nafty se celkově zvýšila a srovnání je obtížné. Chceme, aby se snížení daně promítlo plně do cen,“ řekl Vojtěch Hromíř.

Ekologie v dopravě

Dalším tématem, které Sdružení ČESMAD Bohemia se zástupci ministerstva probíralo, byla ekologie v dopravě. „Dnes je všechno o ochraně klimatu a emisích CO₂. Pokud stát chce podporovat ekologii, měl by se v silniční dopravě u velkých vozidel zaměřit na tyto čtyři oblasti: podporu využití plynu a následně vodíku a elektřiny, povolení dlouhých souprav tzv. eco‑trucků, úsporné řízení eco-driving a kombinovanou dopravu,“ uvedl Vojtěch Hromíř.

Jedinou alternativou pro těžkou dopravu je dnes plyn

„Dnes je trend považovat plyn za špatné řešení a unie prosazuje vodík. My však tvrdíme, že v současnosti neexistuje pro naši branži použitelná vodíková technologie a dokud nebude k dispozici, je zapotřebí podporovat větší využívání plynu. Stát již investoval miliony do plnicích stanic na CNG a LNG, tak ať podpoří rozšíření vozidel na plyn, tak jako jiné země. V určité fázi, nejméně do roku 2030, to dává velký smysl. Zároveň lze připravovat podporu pro vodík, která se v nějakém období s podporu plynu může překrývat. Brusel se sice k plynu staví negativně, ale v České republice máme Národní akční plán čisté mobility a v něm se s využitím plynu počítá,“ upozornil Vojtěch Hromíř.

Podle Sdružení ČESMAD Bohemia je zapotřebí investiční podpora na pořízení plynových vozidel, protože ta jsou stále výrazně dražší než vozidla poháněná naftou. Také je třeba, aby plynová vozidla byla zvýhodněna v mýtných sazbách. Dále pak dopravci požadují odbourání silniční daně pro plynová vozidla i v kategorii nad dvanáct tun. A v neposlední řadě je podle dopravců zapotřebí, aby byla na delší dobu garance nízké spotřební daně z plynu.

Povolení provozu dlouhých souprav

Řešením, které může mít příznivý dopad na ekologii, je podle Sdružení ČESMAD Bohemia také povolení provozu dlouhých souprav, tzv. eco‑trucků. „Chceme, aby ministerstvo dopravy stanovilo síť komunikací, po nichž mohou tyto soupravy volně jezdit. Ta již de facto stanovená je, protože v současnosti u nás jezdí několik desítek těchto souprav. Ale je třeba pro ně každý čtvrtrok žádat o povolení. Problémy jsou zatím s chráněnými železničními přejezdy, které mají jinak nastavené vyklízecí časy, ale snad se to dá vyřešit.

Pokud by dopravci měli jistotu, že tato vozidla budou moci s jistotou na některých trasách používat, měli by větší jistotu, že se jim investice do delších návěsů vrátí,“ upozornil Vojtěch Hromíř s tím, že v minulosti byly i komplikace při přeshraničních přepravách. To je už nyní vyřešeno.

Výchova řidičů k úsporné jízdě

Dalším ekologickým tématem, kde stát může pomoci dopravcům, je eco‑driving, výchova řidičů k úsporné jízdě. „Chceme, aby stát podpořil přípravu řidičů, teoretické školení nebo praktickou jízdu zaměřenou na snižování spotřeby nafty. Je to naprosto jednoduché a plošné opatření. Pokud každý řidič ušetří i jen půl litru nafty na 100 kilometrů, bude to mít v souhrnu na snížení emisí CO₂ velký dopad,“ uvedl Vojtěch Hromíř.

Modernizace a digitalizace v dopravě

Aktuálním tématem v současnosti je modernizace a digitalizace a nevyhýbá se ani dopravě. Důležitý je přístup dopravců k prostředkům, které jsou k dispozici v modernizačním fondu nebo ve fondu obnovy. „Chceme, aby v době, kdy všichni digitalizují a modernizují, nezůstali stranou silniční dopravci. V současné době se sice hodně hovoří o investicích v silniční dopravě, jde však hlavně o výstavbu infrastruktury. Ta je důležitá, ale stejně tak důležitá je i dopravní činnost samotná, bez té se společnost neobejde. A je namístě, aby i ona ze zdrojů, které jsou k dispozici, jako obor profitovala,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.

Příprava legislativy

V současné době je v Poslanecké sněmovně mnoho nevypořádaných tisků, které se silniční dopravy dotýkají. Nedávno například nezískal podporu Hospodářského výboru staronový návrh předsedy KDU‑ČSL Mariana Jurečky na plošný zákaz vjezdu kamionů na silnice nižších tříd. Na příležitost čeká třeba problematika DPH u nepravidelné autobusové dopravy nebo potřebné úpravy v registracích vozidel.

Příspěvek na tlumení dopadů brexitu

„Londýn se nyní přes své ambasády zajímá o dopady brexitu. V rámci Fondu Brexit je pro Českou republiku, právě na tlumení dopadů brexitu, vyčleněna zhruba miliarda korun. Tato částka má částečně kompenzovat firmám zvýšené náklady související s brexitem, například na úpravy obchodních postupů, software, zaučení pracovníků a na plnění nových povinností. A vzhledem k tomu, jaký měl brexit na silniční dopravce dopad, jsme přesvědčeni, že i oni by z tohoto fondu měli mít nárok na nějaký díl. Myslím si, že i na kompenzaci ztrát kvůli chaosu, který nastal před Vánocemi v Doveru. Podílela se na něm nejen obava z nové mutace koronaviru, ale i samotný brexit –kamionů tam v té době bylo mnohem více než v jiných letech,“ uvedl Vojtěch Hromíř.

Milan Frydryšek

Foto: ČESMAD Bohemia