23. března 2023, lan
Cílem Svazu moderní energetiky ČR (SMEČR) je zajistit dobré podmínky pro technologický růst české ekonomiky, a to za výrazného využití nízkouhlíkových zdrojů energie. O bližší informace, jaké jsou možnosti a cesty k dosažení tohoto cíle, jsme požádali programového ředitele svazu Martina Sedláka.
Představil byste na úvod váš svaz? Na jaké výzvy se zaměřuje?
Svaz moderní energetiky vznikl v roce 2018 jako zastřešující organizace pro asociace, které působí v oblasti nízkouhlíkových řešení. Naší společnou snahou je nabídnou vizi pro Česko, která umožní stabilní rozvoj obnovitelných zdrojů, úspor energie, akumulace a dalších moderních prvků jako je třeba vodík či agregace a flexibilita. Za uplynulých pět let jsme pomohli nastartovat současnou solární vlnu a zvýšit povědomí o výhodách přechodu na čisté zdroje energie. Aktuálně se zaměřujeme na debatu o posílení energetické bezpečnosti tak, aby se Česko dokázalo dlouhodobě zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. U plynu jde hlavně o kvalitní renovace budov. Nově chceme otevřít téma citlivé transformace uhelných regionů a řešení energetické chudoby. Dál pracujeme na vytvoření podmínek pro hladký rozvoj obnovitelných zdrojů. Ten vidíme ve vyváženém mixu komunitní energetiky i větších projektů. Naším cílem je usnadnit podmínky pro jejich výstavbu zjednodušením povolovacích procesů. Vedle různých forem fotovoltaiky je prioritou pro nás také restart české větrné energetiky, která uplynulé roky stagnovala, ale představuje klíčový nástroj pro dekarbonizaci.
Green Deal vytyčuje cestu k dekarbonizaci, odklonu od fosilních paliv a energetické nezávislosti. To má dopad na všechny obory včetně dopravy, u které se preferuje přechod na elektromobilitu. Pokud k této transformaci v následujících letech skutečně dojde, bude ČR schopná pokrýt zvýšenou spotřebu elektřiny? A bude schopná ji pokrýt ze „zelených“ zdrojů?
Do roku 2030 lze zvýšit výrobu solárních a větrných elektráren na 15 - 20 TWh čisté elektřiny. Samozřejmě bude nutné posílit sítě a přidat chytré prvky řízení: agregaci, flexibilitu a zejména akumulaci. Lze předpokládat také posílení přeshraniční spolupráce. Ostatně již několik posledních let nakupujeme elektřinu z Německa v době, kdy mají větší podíl levné energie z obnovitelných zdrojů.
V rámci dekarbonizace lze předpokládat růst spotřeby elektřiny, která bude nahrazovat právě fosilní paliva v dopravě nebo teplárenství. Část této elektřiny si můžeme dovézt. Dnes importujeme 100 procent ropy a zemního plynu a není to pro naši ekonomiku limitní.
Nutno ale podotknout, že elektromobily nebudou v síti představovat jen „spotřebiče“, ale mají i výrazný potenciál ve službách výkonové rovnováhy. Technologie V2G (vehicle-to-grid) umožní nejen elektromobil nabíjet, ale zároveň posílat elektřinu z akumulátoru zpět do sítě. Výhody to bude mít jak na lokální, tak i na celostátní úrovni. Podobné to bude s přebytky elektřiny v celé síti.
Je tato cesta i se stanovenými termíny v současnosti reálná, nebo je třeba připravit se na zpoždění, a to i v důsledku stávajících vysokých cen elektrické energie?
Ruská válka transformaci energetiky nezastavila, jak si možná někteří po 24. únoru 2022 přáli, ale naopak urychlila. Více energie z obnovitelných zdrojů a větší využití potenciálu úspor energie přináší řešení dvou problémů současně: nové investice do zelené energetiky zvýší energetickou bezpečnost a řeší i problém změny klimatu. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů také pomáhá snižovat ceny elektřiny na evropském trhu.
Právě investice do obnovitelných zdrojů jsou klíčem k dlouhodobě předvídatelným nákladům za energie. Lze očekávat, že také v Česku poroste zájem o tzv. PPA, tedy dlouhodobé smlouvy o nákupu zelené elektřiny. Odběratel uzavře smlouvu o dodávkách na 10 nebo 15 let a po tu dobu má garantované ceny bez výkyvů na burze. PPA mohou být řešením pro zajištění zelené energie v rámci dobíjecích stanic pro elektromobily.
Jak by do budoucna ČR měla postupovat, aby byl dostatek energie pro veškerá odvětví ekonomiky i pro soukromou spotřebu?
Prvním úkolem – ideálně ještě hned - je odstranění byrokratických bariér, které zbytečně prodlužují výstavbu obnovitelných zdrojů. Není možné, aby se nový větrný park schvaloval 10 let. Čistou energii potřebujeme ještě dnes. Můžeme si vzít příklad z Německa, které okamžitě po začátku ruské války uvolnilo podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a nyní připravují Solární strategii, která má zajistit jak výrobu fotovoltaických modulů v Německu, tak přístup firem i domácností k levné zelené energii. Inspirovat může i sousední Polsko, které za pouhých 5 let zvýšilo výkon svých solárních elektráren 26krát.
Jak už zaznělo, klíčová bude komunitní energetika (podpoří rozvoj lokálních zdrojů, typu obecní solární nebo větrné elektrárny, sdílení elektřiny mezi domácností a chalupou, mezi sousedy či firmami), restart výstavby větrných a velkých pozemních fotovoltaik, a také akumulačních kapacit. Zde záleží, jak rychle se podaří rozvinout kapacity Česka v produkci a skladování zeleného vodíku, případně rozvoj nových bioplynových stanic či domácí produkci biometanu, který by alespoň částečně nahradil fosilní zemní plyn.
Jaký energetický mix pokládáte pro ČR do budoucna za ideální?
Česko bude dál využívat energii ze současných jaderných elektráren a postupně se přidá sílící podíl zelených zdrojů. Do roku 2030 může vyrůst mix obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny na zhruba 30 %. Pokud se nám to podaří dosáhnout, bude to dobrý základ pro další etapu proměny české energetiky, která již bude bez uhelných elektráren. Jako doplňkový zdroj lze uvažovat zemní plyn, který může doplnit biometan z české produkce a časem také zelený vodík.
(lan)
Foto: SMEČR
