​Eurowag informuje o změnách v mýtném systému a dalších poplatcích v roce 2026

6.2. - Mýtný systém pro nákladní dopravce v Evropě prochází překotnými změnami. Sice nadále funguje na principu platby za ujetou vzdálenost, počet náprav a emisní třídu vozidla, stále více se do něj ale promítají poplatky za emise CO₂. Elektrická a vodíková vozidla jsou v nich zvýhodněna, ale oproti původním plánům nebyla od plateb za emise zcela osvobozena. Výpočet mýtného tak závisí na ujeté vzdálenosti, počtu náprav vozidla a emisních třídách (Euro 0–VI, CO₂ třídy).

Jednotlivé evropské země využívají různé technologie pro monitoring a výpočet mýta. Jde buď o satelitní, který používá i Česká republika a k monitorování pohybu vozidel využívá GPS a palubních jednotek, nebo o mikrovlnnou, u které se využívají mýtné brány známé například z Rakouska nebo Francie. Obě technologie propojuje EETS, která sjednocuje příjem informací ze satelitu i mýtných bran napříč jednotlivými státy. Vyžaduje ale použití speciální palubní jednotky. EETS by měl časem propojit všechny evropské země, zatím však jsou do tohoto systému zapojeny jen některé. Pro ty, které se ještě nezapojily, je tedy třeba registrace v daném národním systému a správné nastavení palubní jednotky před jízdou.

Jednotky EETS můžou dopravcům vydávat pouze certifikované společnosti, v České republice například Eurowag. Jeho palubní jednotky EETS nabízí platby mýtného napříč 13 státy (jde o Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Belgii, Španělsko, Portugalsko a mosty Øresundbron a Storbælt, Bulharsko a Švýcarsko).

Důraz na dekarbonizaci a férové platby

Český satelitní systém mýtného funguje od prosince 2019. Vztahuje se na vozidla nad 3,5 tuny na dálnicích a vybraných silnicích I. třídy. Dopravci musí každý automobil osadit nepřenosnou palubní jednotnou OBU, která je vázaná na konkrétní vozidlo, a registrovat se na webu myto.gov.cz. Sazby mýtného se skládají z poplatku za pozemní komunikaci, poplatku za znečištění ovzduší, poplatku za hluk z provozu a poplatku za emise CO₂. Závisí tedy na emisních třídách EURO a CO₂ daného vozidla, jeho hmotnosti, počtu náprav a kategorii použité pozemní komunikace. Mýtné lze platit buď v režimu placení předem (pre-pay) nebo v režimu následného placení (post-pay), vždy však v českých korunách bez ohledu na to, jaký platební prostředek dopravce použije.

Proč je mýtný systém v Evropě v pohybu? Udržitelnost a klimatické cíle EU tlačí jednotlivé země k přísnějším pravidlům a ta zase dopravce ke snižování emisí, digitalizaci a jednotlivé vlády k harmonizaci pravidel napříč členskými státy. Požadavky na dekarbonizaci, proti kterým ale stojí vysoké pořizovací náklady a omezená infrastruktura pro elektrické a vodíkové nákladní vozy znamenají, že se většina dopravců rozhodla pro postupný přechod prostřednictvím vozidel Euro VI, biopaliv/hybridů a ekologického řízení podporovaného telematikou. To se týká i České republiky, která od letošního roku zpřísnila poplatky za emise a zvýšila mýtné sazby.

Dramatické zdražení rychlostních komunikací v Česku

Od 1. ledna 2026 došlo také ke zpoplatnění nových úseků vybraných dálnic pro nákladní dopravce. Nově zpoplatněných je téměř 50 km na úsecích dálnic D1, D35 a D55. Konkrétně jde o úsek D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, pak úseky D35 mezi Vysokým Mýtem a Džbánovem, Janovem a Opatovcem, Hořicemi a Sadovou a Křelovem a Slavonínem a také úseky D55 mezi Olomoucí a Kokory a Napajedly a Babicemi, kde jde konkrétně o nový most o délce půl kilometru. Další úseky dálnic zprovozněné v letošním roce ještě mýtem zpoplatněny nebudou a do systému se zapojí až od roku 2027.

Od Nového roku se také zvýšily mýtné sazby, a to jak u dálnic, tak silnic I. třídy. U těch je nárůst mýta procentuálně nejvyšší (někdy dokonce až o 42 %), protože jím vláda chce dorovnat výši poplatku za CO₂ na úroveň plateb u dálnic. Nejvíce změny pocítí dopravci s těžšími soupravami a vozidly v horších emisních třídách CO₂. „Dopravcům doporučujeme optimalizovat trasy, mít správně nastavené palubní jednotky a využívat telemetrii, aby dopad vyšších sazeb mýta byl co nejnižší,“ uvedla Ivana Lang, ředitelka pro mýto společnosti Eurowag.

Velké změny i v Evropě, nejvíc zdražuje Polsko

Zpoplatnění emisí CO₂ coby součást mýtného letos nově zavedou i další evropské země. Od 1. března tato změna nastane v Bulharsku, od 1. července 2026 pak v Belgii, konkrétně ve Flandrech. Regiony Brusel a Sofio mají následovat pravděpodobně až od 1. ledna 2027. Zvýhodněna zůstávají vozidla s nulovými emisemi, ale prostupně se jim navyšuje infrastrukturní složka mýtného. Polsko, které dosud nemá zavedeny poplatky za emise CO₂, s nimi počítá od letošního února, kdy vzrostou sazby satelitního mýtného systému e-TOLL až o 42 %. Zároveň rozšíří zpoplatněnou síť komunikací na téměř 6000 km dálnic a rychlostních silnic.

Německo od letošního roku ukončilo bezplatné využívání pozemních komunikací vozidly s nulovými emisemi. Elektromobily a vozidla na vodíkový pohon nyní platí sníženou sazbu mýtného která činí 25 % ze sazeb za infrastrukturu a snížené sazby za hluk a znečištění. Francie nově zavedla systém "free-flow" (bezmýtných) bran na dálnicích, které umožňují průjezd bez zastavení s platbou online nebo přes palubní jednotku do 72 hodin od průjezdu. Země také implementovala evropské směrnice, které zohledňují emise CO₂. Nizozemsko od 1. července zruší eurovinětu a zavede mýtné podle skutečně ujeté vzdálenosti, přičemž zohlední hmotnost vozidla a emisní třídu CO₂. Mýtný systém bude plně elektronický bez mýtných bran.

Kdo znečišťuje, ten bude platit nejvíc

Rumunsko od 1. července ukončí systém dálničních známek pro vozidla nad 3,5 tuny a zavede elektronické mýtné TollRo pro dálnice, rychlostní silnice a klíčové trasy mimo města. Sazby mýtného se budou vypočítávat stejně jako v České republice podle počtu ujetých kilometrů, hmotnosti a emisní třídy vozidla. Rakousko letos zavedlo nové sazby mýtného pro nákladní vozidla podle počtu náprav, emisí a hlučnosti vozidla. Nejnižší sazby platí pro bezemisní vozidla, nejvyšší pro starší dieselové vozy. Země také postupně ruší klasické samolepicí dálniční známky, které budou nahrazeny digitální verzí.

Všechny tyto změny mají jednoho jmenovatele. Evropa začíná důsledně dbát na to, aby největší sazby platili znečišťovatelé. Nejmenší poplatky vyžaduje u vozidel s nulovými emisemi, zatímco náklady na dopravu vozidly s naftovým motorem neúměrně stoupají. To znamená, že dopravci budou muset ještě lépe plánovat trasy a investovat do vozového parku a jeho modernizace. Jakákoli technická výhoda, počínaje telemetrií a konče elektronickým vyřizováním dokumentace, může vést ke snižování nákladů a udržení marží na rozumné výši.

(red)

Ilustrační foto: LAN