ČESMAD Bohemia

Nenastane-li žádná mimořádná změna, bude na pracovním trhu zanedlouho ročně chybět 19 500 řidičů. Kvůli přirozenému úbytku řidičů na jedné straně a nárůstu silniční dopravy na straně druhé hrozí oboru kolaps. Vyplývá to z analýzy, kterou loni zpracovalo Sdružení ČESMAD Bohemia. Podle vedoucího školicího střediska ČESMAD Bohemia Zdeňka Pikouse stojí za současným nedostatkem řidičů celá řada faktorů – politických, respektive zákonných, ekonomických, sociokulturních i technologických. Do první skupiny patří především profesionalizace armády. Profesionální armáda již nevychovává nové řidiče s praxí, kteří následně nacházeli uplatnění i v civilní sféře. Další komplikace pravděpodobně způsobí i povinnost absolvovat základní školení podle připravované novely zákona č. 247/2000 Sb. a také povinné psychotesty a vyšetření EEG. K ekonomickým faktorům patří zánik systému výchovy učňů u velkých dopravních společností, překážka ve financování základních školení podle připravované novely zákona č. 247/2000 Sb. a migrace kvalitních řidičů do zahraničí po vstupu České republiky do Evropské unie. Ze sociokulturních faktorů lze jmenovat například stárnutí populace stávajících řidičů, atributy profese řidiče (nepravidelnost pracovní doby, čas trávený mimo domov) a v neposlední řadě také nízký kredit profese řidiče ve společnosti. Na nedostatek kvalifikovaných řidičů mají vliv i faktory, které lze označit za technologické – například růst přepravy zboží obecně (nové logistické modely) či zvyšování podílu silniční přepravy na celkové přepravě (podle průzkumu Mezinárodní unie siliční dopravy IRU o 2,5 procenta ročně). V České republice pracuje tři sta tisíc řidičů Sdružení ČESMAD Bohemia vychází z počtu 300 tisíc profesionálních řidičů, kteří dnes v České republice pracují. Podle Zdeňka Pikouse bylo zjišťování konkrétního čísla velice obtížné, protože žádná přesná statistika neexistuje. Sdružení proto nakonec při zpracovávání analýzy vycházelo z počtu potvrzených profesních osvědčení, počtu provozovaných vozidel, počtu vydaných eurolicencí a počtu vozidel provozovaných ve firmách s jedním až pěti vozidly. Na základě porovnání těchto údajů dospělo k závěru, že v České republice je nyní (s větší či menší mírou pravděpodobnosti) aktivních zhruba tři sta tisíc řidičů. Při věku 20 až 60 let z nich pouze stárnutím populace odchází ročně 2,5 procenta. Při očekávaném ročním nárůstu silniční dopravy o 2,5 procenta představuje potřeba pracovního trhu ročně celkem pět procent, tedy 15 tisíc řidičů. Na vzorku 3310 řidičů ve věku od 19 do 60 let však ČESMAD Bohemia zjistil, že ročně neodchází 2,5 procenta, nýbrž dokonce čtyři procenta řidičů, protože vedle stárnutí je k tomu vedou i jiné důvody. Z toho vyplývá, že odhadovaná celková potřeba nových řidičů je ještě vyšší – konkrétně 19 500 řidičů. Varianty řešení Přestože cílem studie Sdružení ČESMAD Bohemia byl především popis stávající situace, snažili se její autoři hledat i určitá řešení. Zjišťovali také názory dopravců na to, jak by se mělo dále postupovat. Například na otázku, zda je problém sehnat nové řidiče, z 136 dotázaných dopravců odpovědělo 65 procent „ano“, 26 procent „spíše ano“, sedm procent „spíše ne“ a dvě procenta „ne“. Co se týče zdrojů, 32 procent dotázaných odpovědělo, že nové řidiče bude shánět „přes inzerát“, 25 procent „na pracovním úřadě“, sedm procent „přes personální agenturu“, 14 procent „jinak“, 13 procent „u konkurence“ a devět procent „v zahraničí“. Řešení se podle předběžného rozboru nabízí několik – prodloužení průměrného věku řidičů (jinými slovy udržení stávajících řidičů u profese), změna školského systému (vytvoření zvláštního učebního nebo nadstavbového oboru či rozšířeného studia), rekvalifikace a nábor zahraničních řidičů. Udržení stávajících řidičů Podle studie, kterou v roce 1997 Gallupův ústav zpracoval pro ATA Foundation (Nadaci Americké asociace silničních dopravců), lze u profese udržet až sedm procent řidičů. K tomu je však zapotřebí vytvořit patřičné podmínky, například stálost práce (neměnné pracovní úkoly), zajistit péči vedení firmy o řidiče, atraktivní plat, podporu řidiče na trase a přijatelný počet hodin v práci. To vše ovšem podle Zdeňka Pikouse není možné zajistit centrálně, je to zcela v kompetenci konkrétních dopravních firem. Možnosti školského systému Pokud by byl pro přípravu řidičů vytvořen nový obor či nadstavba, lze s prvními novými absolventy počítat nejdříve v roce 2012. Pokud by se výuka zavedla již v rámci existujících oborů, byli by první absolventi k dispozici o dva roky dříve, tedy v roce 2010. I školský systém má však podle Zdeňka Pikouse své limity. Existuje v něm například tlak na snižování počtu oborů, nikoli snaha o rozšiřování (z 800 na 300). Omezením pro využití v mezinárodní dopravě je i nízký věk nových absolventů. A perspektivní pro toto řešení není ani skutečnost, že ročně je v České republice zhruba 30 až 50 tisíc nových absolventů učebních oborů. Každý druhý z nových uchazečů o studium má ovšem zájem o obor číšník/kuchař. Jako perspektivnější se proto podle Zdeňka Pikouse jeví rozšířené studium v rámci stávajících učebních oborů. Vzorem v tomto směru může být nepovinný předmět „řidič kamionu“ podle učebního plánu, který zpracovalo Sdružení ČESMAD Bohemia. Předmět již byl pilotně ověřen v SOŠ/SOU v Praze-Hostivaři (viz DN 39/06). Na základě jednání mezi sdružením a zástupci škol se postupně rozšiřuje i do dalších škol v celé ČR. V současné fázi je však k němu zapotřebí podpora sdružení a místních dopravních firem. Rekvalifikace Jednou z možností, jichž využívají dopravní firmy, je rekvalifikace (viz například DN 3/07). Také Sdružení ČESMAD Bohemia má akreditaci pro rekvalifikační kurz na řidiče v délce sto hodin. Výhodou je, že v tomto případě lze využívat i projektů financovaných z Evropského sociálního fondu a spolupráce s úřady práce. I v tomto případě je však nezbytná přímá spolupráce s dopravními firmami. Naopak problém představuje nízký zájem nezaměstnaných o práci řidiče. Řešením je jen komplexní přístup Řešení nedostatku řidičů představuje podle Zdeňka Pikouse dlouhodobý proces a je třeba k němu přistupovat systematicky. „Žádná z uvedených variant problém neřeší sama o sobě, je nutná jejich kombinace. Sama o sobě každá z nich produkuje jen desítky, maximálně stovky řidičů ročně,“ upozornil Zdeněk Pikous. Úsilí o získání nových řidičů je podle něj třeba podpořit i dalšími aktivitami, jako například propagací profese řidiče či vytvořením přijatelných podmínek v zákoně č. 247/2000 Sb. pro pověřování školicích středisek a financování základního školení.

(lan)