24. dubna 2003
Letiště v Praze-Ruzyni slouží civilnímu letectví od roku 1937, kdy bylo postaveno jako nejmodernější letiště v Evropě. Podobným přívlastkem je nejspíš bude možné opět označit na konci roku 2005, kdy by měla být dokončena výstavba nového terminálu Sever 2. Stavba v hodnotě kolem deseti miliard Kč zvýší kapacitu letiště na 10 miliónů cestujících ročně a splní požadavky Evropské unie na odbavení cestujících podle Schengenských dohod. Jeden z největších investičních projektů v ČR koordinuje ředitel České správy letišť ing. Martin Kačur, který tuto státní organizaci vede od poloviny loňského roku.
„Koncem ledna Evropská investiční banka schválila úvěr na devět miliard Kč na výstavbu terminálu Sever 2. Podařilo se vám již zajistit bankovní záruky, které EIB požaduje jako garanci tohoto úvěru?“
„Ne. Konečnou smlouvu s představiteli EIB jsme podepsali teprve před čtrnácti dny a vyhlášení veřejné soutěže na aranžéra garance bude až druhým krokem, který bude vycházet ze znění podepsané smlouvy. Předpokládám, že tuto soutěž vyhlásíme již tento nebo příští týden a vítěze pak vybereme zhruba do konce května. Od vítězné banky budeme očekávat tzv. tvrdý úpis, tedy že se zaváže, že garanci za přesně specifikovaných podmínek zajistí a bude ji dále syndikovat na bankovním trhu. Současně bude jejím úkolem zajistit překlenovací úvěr na zhruba jednu a půl miliardy Kč na dobu šesti měsíců tak, abychom mohli v polovině roku začít stavět. Tento překlenovací úvěr bude později refinancován z úvěru, který budeme čerpat od Evropské investiční banky.
Jistě nemusím zdůrazňovat, že to vůbec není jednoduchá operace. První úvěr, který ČSL dostala, měl víceméně politický charakter, takže jsme stále něco jako ‚prvopůjčovatel‘. A v této pozici není jednoduché si na trhu půjčit tak vysokou částku.“
„Kdy budou známy výsledky soutěže na manažera výstavby, stavebních firem a dodavatelů? Byly již vyhlášeny?“
„Soutěž na manažera je v běhu a do konce dubna bychom měli vybrat vítěze. Současně s tím vypíšeme i první tender, a to na výstavbu spojovacího objektu, který bychom měli začít budovat z prostředků překlenovacího úvěru již zhruba v polovině roku. Přesné datum ještě není stanoveno, ale na přelomu června a července bychom měli položit základní kámen a symbolicky tak stavbu zahájit. I když celá akce ve skutečnosti probíhá již řadu měsíců – jako nutná podmínka předcházela výstavba administrativně-provozního centra ČSA, pak rekonstrukce starého bývalého Interhotelu Transit a vybudování nového restauračního zařízení v terminálu, bourání galerie C a nakonec také současná stavba nového cargo terminálu ČSA.“
„Neomezí výstavba provoz na letišti?“
„Ne, alespoň nijak výrazně. Svým charakterem je to vlastně stavba na zelené louce. Vše, co by mohlo překážet stavbě spojovacího objektu, jsme již odsunuli – například závodní stravování a budovu posádek. Dále se budou postupně stěhovat různé provozně-technologické části, aby stavba mohla pokračovat bez jakéhokoli omezení provozu. Až při vlastní výstavbě prstu C bude nutné zabrat část odbavovací plochy, ale ani to by nemělo být nijak fatální, protože do té doby se podaří plochu rozšířit směrem k dráze 24. Už na tom pracujeme.
Myslíme i na dovoz materiálu: k tomuto účelu je připravena obslužná komunikace za novou budovou ČSA, kterou jsme stavěli od října loňského roku. Pokud jde o dopravu, bude nicméně nutné přijmout jistá omezení v době výstavby zavazadlového tunelu mezi novým a starým terminálem. Souběžně s tím však už bude vyrůstat nová estakáda a vůbec se bude měnit systém organizace dopravy před halou.“
„Ministr Šimonovský podle informací tisku vyjádřil nelibost nad zrušením původního tendru a kritizoval i neplnění některých úkolů, například to, že se na letišti stále ještě nepodařilo zahájit stavbu hotelu…“
„Pokud jde o tendr, jednalo se spíše o určité nedorozumění. Pro nás bylo jasné, že až dostaneme úvěr od Evropské investiční banky, přestane být vyhlášená soutěž relevantní a původní tendr bude nutné zrušit. A věřím tomu, že jsme si to s panem ministrem vysvětlili. Tyto věci jsme spolu probrali a věřím, že k oboustranné spokojenosti.
Nejsem s ním v rozporu, ani pokud jde o další úkoly. Patří mezi naše priority. To se týká i požadované výstavby hotelu, s níž chceme co nejrychleji pohnout kupředu. Současně to však nechci uspěchat, je to pro letiště opravdu velmi důležitá věc a já bych nerad udělal špatný krok.“
„V této souvislosti se hovoří o vašem sporu se společností ECM, která na ČSL dokonce podala žalobu o určení platnosti nájemní smlouvy…“
„Jednání s touto firmou jsme ukončili, protože nesplnila naše představy. Jednak měla zájem spíše o vybudování kancelářských prostor, než skutečného hotelu, jednak nebyla do stanovené doby, tedy do 15. září roku 2001, schopna prokázat, že má zajištěno financování projektu. Proto byla smlouva z naší strany o dva dny později zrušena. Druhá v pořadí, firma Bouygues, nám dala jednoznačnou nabídku, prokázala, že má zajištěné finanční zdroje, že chce stavět hotel, nikoli kancelářské prostory, a že na letiště přivede renomovaný hotelový řetězec, tedy vše, co nám u ECM chybělo. Ani s ní jsme však zatím žádnou smlouvu nepodepsali.“
„Podle Milana Šimonovského by v Ruzyni měla vyrůst i nová přistávací dráha za pět až sedm miliard Kč? Kdy?“
„V současné době pracujeme na vyhodnocení toho, co dokážeme ze stávajícího dráhového systému dostat. Naším cílem je zjistit, kdy nejpozději bude nutné takovou investici do rozšíření dráhového systému vynaložit, a zatím nám to vychází na rok 2009 a dál. Tento okamžik se snažíme oddálit přijímáním dílčích opatření na zvýšení kapacity stávajících drah, ve spolupráci s Řízením letového provozu například změnou procedur na odletu z dráhy 24. I tak se však někdy ve špičkách skutečně již dnes můžeme dostat až k hranici kapacity dráhového systému, ale jen krátkodobě.“
„V jaké lize bude letiště Praha-Ruzyně v evropské soutěži po dostavbě nového terminálu?“
„Budeme asi tak v první padesátce evropských letišť, což není vůbec špatné, a budeme srovnatelní třeba s Toulouse, Edinburghem nebo Lyonem. Reálný cíl do budoucna je pak asi umístění někde mezi třicátým a čtyřicátým místem. Dosavadní dynamika by tomu odpovídala – od roku 1991 se počet cestujících zvyšoval dvouciferně, teprve v posledních dvou letech nárůst klesl pod deset procent.
Pro nás, jako pro správce letiště, to ovšem není to nejdůležitější: zvyšovat počet cestujících nebo počet pohybů letadel není naším hlavním cílem a smyslem naší práce; daleko důležitější je, abychom prosperovali, dokázali vytvářet dostatečné finanční zásoby na budoucí investice a mohli poskytovat vše, co potřebují cestující a letecké společnosti.“
„Platí stále, že ČSL letos nebude měnit výši přistávacích poplatků?“
„Naším záměrem je poplatky na určité delší časové období stabilizovat a v nejbližší době – asi tak do roku 2007 – je nezvyšovat. Zatím o tom jednáme s IATA a doufáme, že na náš návrh přistoupí. Podle stanovených postupů bychom totiž měli v nejbližším období poplatky, jejichž výše vychází z celkové bilance ČSL, snížit (z 460 asi na 350 Kč), ale hned po prvních investicích do nového terminálu zase naopak výrazně zvýšit – až k 800 Kč. Navrhli jsme proto IATA stabilizaci poplatků, která by utlumila nevyhnutelný prudký nárůst po zavedení nové investice do účetnictví.“
„Jak se stavíte k plánům na transformaci ČSL?“
„Jestli se náš zakladatel rozhodne, že ČSL projde transformací, udělám vše pro to, abych tento úkol splnil, pokud takovou příležitost dostanu. Ale zatím jsem toho názoru, že ČSL může stejně dobře fungovat jako státní organizace. Nevidím v tom žádný problém. ČSL je jeden z mála státních podniků, který každý rok generuje zisk přesahující půl miliardy Kč, je schopen se rozvíjet a budovat a zhodnocovat státní infrastrukturu. Tak proč jej měnit?“
„Nemohla by se impulsem stát zátěž ztrátových regionálních letišť?“
„Ale kdepak, regionální letiště na tom nejsou vůbec tak špatně, jak se obecně míní. Problém je v tom, že regionální letiště mají z historie obrovské majetky, a tím i obrovské odpisy, které je účetně ženou do ztráty. Ale jinak jsou schopna si vygenerovat dostatečné cash-flow pro svou činnost a loni si z něj dokonce pořídila i nějaké drobnější investice. A jejich hospodaření se postupně dále zlepšuje s tím, jak se snižují odpisy a zvyšuje produktivita.“
„Loni ČSL vytvořila zisk zhruba jako v roce 2001, i když po živelní katastrofě, kterou jsme loni zažili, vypadaly vyhlídky velmi černě. Jak se vám podařilo výpadek nahradit?“
„Během povodní, i dlouhou dobu po nich jsme zaznamenávali opravdu značný odliv pasažérů. Vezmu-li v úvahu i všechny další nepříznivé okolnosti a události loňského i předloňského roku, musím skutečně konstatovat, že nakonec to dopadlo nad očekávání dobře. Z hospodářského hlediska mimo jiné i proto, že se nám daří se vymanit z přílišné závislosti na poplatcích z leteckých aktivit (přistávací poplatky, letištní taxy, parkovací poplatky a hluková taxa) a zvyšovat příjmy z komerční oblasti, zejména z reklamy, ale také z handlingových služeb. Zatímco ještě v roce 2000 se tyto příjmy pohybovaly kolem 40 procent, loni to bylo již asi 45 procent celkové bilance.“
Luboš Spálovský
Terminál Sever 2
l Obestavěný prostor – novostavba: 844 020 m3
l Zastavěná plocha: 52 430 m2
l Kapacita cestujících: čtyři milióny ročně s možností rozšíření na 10 miliónů
l Kapacita odbavení zavazadel: 2500 ks/hod s možností rozšíření na5000 ks/hod
l Počet odbavovacích přepážek: 60 v první etapě s možností rozšíření na celkový počet 100
l prst C: 10 nástupních mostů do letadel
l Náklady: 10 miliard Kč
l Termín dokončení: 2005
