25. října 2007
Díky prodeji cargo terminálu s více než sto zaměstnanci společnosti Central European Handling (CEH) očekávají letos České aerolinie poprvé po dvou letech mírný zisk. O tom, jak se ztráta vlastního zázemí pro odbavení nákladní dopravy projeví na činnosti nákladní divize dopravce, jsme hovořili s ředitelem úseku ČSA Cargo Ing. Janem Grabmüllerem.
„Letecká nákladní doprava má před sebou konjunkturu: do roku 2025 by se měl její objem ztrojnásobit. Může v této situaci outsourcing služeb terminálu představovat konkurenční výhodu, nebo je to jednoznačně nevýhoda?“
„Většina leteckých společností si ve svém tranzitním hubu handluje své vlastní zboží, zatímco třetím stranám poskytuje služby naopak téměř vždy nezávislý handlingový agent, zejména kvůli střetu zájmu. ČSA Cargo ovšem vedle své ,core‘ aktivity – tedy přepravy zboží – dlouhodobě poskytovaly handlingové služby jak sobě, tak i jiným společnostem.
Neustále tak stály před problémem, zda konkurovat v dopravě či nabízet handlingové služby. Z tohoto hlediska považuji za nejvýhodnější, když letecká společnost outsourcuje služby třetím stranám nezávislému subjektu a ponechá si tzv. self handling.
Situace, v níž se nacházejí České aerolinie, je však úplně odlišná. Terminál představoval velmi nákladnou investici, ale koncepcí technologií neodpovídá současné ani plánované flotile ČSA a jeho kapacita není zdaleka využita. Design terminálu není tak flexibilní, aby bylo možné oddělit (a outsourcovat) handling třetích stran od self handlingu. České aerolinie tímto způsobem také řeší svou nelehkou ekonomickou situaci, kdy se snaží v krátkém časovém období dostat ze ztrát.“
„Kolik je v Evropě dopravců bez vlastního zázemí pro cargo?“
„Z leteckých společností srovnatelné velikosti jako ČSA lze jmenovat například Alitalii a její hub v Miláně nebo SN Brussels Airlines. Mnoho dalších společností outsourcuje handling do dceřiné společnosti, nad níž mají kontrolu, ale službu si od ní vnitřně kupují.“
„Co se pro ČSA Cargo změní odprodejem dceřiné společnosti Air Cargo Terminal (ACT), která cargo terminál provozuje a drží licenci na zajišťování cargo handlingu? Jaké budou praktické důsledky pro ČSA a jejich zákazníky?“
„Z vnějšku se nezmění prakticky nic. ACT je nezávislá společnost a ČSA Cargo je v současné době její největší zákazník. Vztah obou společností je nyní zcela komerční, a to v pozitivním slova smyslu. Pro zákazníky ČSA Cargo by se tedy situace měla spíše ještě zlepšit, neboť každá nezávislá společnost se snaží poskytovat prvotřídní služby, aby prosperovala. Vůči svým zákazníkům ČSA Cargo rozhodně nezmění rozsah ani neomezí kvalitu služeb spojených s přepravou leteckého carga.“
„Jak jsou nastaveny podmínky smlouvy s novým majitelem? Víte, jaký investor za ním stojí?“
„ČSA Cargo je ve smluvním vztahu o handlingových službách se společností ACT, ať už je investorem kdokoli. Podmínky smlouvy se z obchodních a konkurenčních důvodů nezveřejňují.“
„ČSA přijde o příjmy z pronájmu kancelářských ploch v terminálu, sama si bude muset kanceláře najímat a bude muset platit i za handling. Jaká bude celková bilance v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?“
„ČSA Cargo se po outsourcingu terminálu stalo obchodní jednotkou s velmi pozitivním hospodářským výsledkem, a to i s placením handlingu a bez minoritních obchodních aktivit, jako je pronájem kancelářských prostor.“
„Jaký bude dopad prodeje na letošní hospodaření podniku?“
„Transakce bude mít pozitivní dopad na hospodářský výsledek ČSA, především pak kladný dopad do cash flow. I díky ní se ČSA podaří překlenout očekávané, z finančního hlediska složité období začátku roku 2008 a definitivně se vyvázat z dluhů z minulosti, což je předpokladem pro další úspěšný rozvoj společnosti.“
„Praha se měla stát hubem aliance SkyTeam Cargo pro celý region střední a východní Evropy. Jakým způsobem budou nyní při překladu zajištěny standardy aliance? Jak prodej ovlivní postavení ČSA Cargo v alianci?“
„Jednotlivé letecké společnosti s členstvím v alianci SkyTeam Cargo uzavírají smluvní vztah s handlingovým agentem, který pak postupuje podle nastavených standardů SkyTeam Cargo a konkrétní společnosti. Vznikem ACT přešly handlingové smlouvy, tedy i závazky za kvalitu handlingových služeb, z Českých aerolinií na nový subjekt. Spolupráce a vztahy členů v alianci SkyTeam Cargo nejsou závislé na tom, kdo bude v jednotlivých hubech cargo handling zajišťovat, ale že budou podle možnosti odbavováni pod jednou střechou. Postavení ČSA Cargo v alianci SkyTeam Cargo tedy prodej terminálu nikterak neovlivní.“
„ČSA Cargo loni po krátkodobém propadu opět zvýšilo výkony i tržby. Jaký je zatím v meziročním srovnání vývoj v letošním roce? Jak se na výsledcích nákladní dopravy projevily změny sítě a struktury letadlového parku?“
„Meziročně si vedeme velmi dobře, za první pololetí jsme zaznamenali oproti loňskému roku narůst o 2,5 procenta. Od začátku roku již přitom ČSA neprovozují z hlediska carga nejsilnější linku do Dubaje a Colomba, která přinášela téměř deset procent cargo výnosů. Takže si na srovnatelných linkách vlastně vedeme ještě lépe. V druhém pololetí nás nicméně čeká ještě hodně práce, abychom mohli být na konci roku spokojeni.“
„Jaký je trend vývoje poptávky a cen? Roste letecká nákladní doprava úměrně nárůstu zahraničního obchodu?“
„Vezmeme-li v úvahu celkovou situaci ve světě, dovolím si tvrdit, že mnoho společností neprodává tak, jak by mělo, a je spíše pod tlakem zákazníků. Tlak na ceny je velmi velký, přestože přeprava carga rok od roku roste stejně jako náklady na provoz letadel. Stále vysoká je poptávka po přepravě z Dálného východu do USA a Evropy, tedy z největšího výrobního regionu do největších spotřebních regionů. Stále důležitější se stávají Afrika, Jižní Amerika, ale i východní Evropa, kde se zvyšuje produkce i počet investic.
ČSA Cargo je ovšem omezeno sítí svých destinací, která tento trend kopíruje jen částečně, a to ve východní Evropě. V tomto regionu je také naše budoucnost. Abychom mohli i v budoucnu expandovat ruku v ruce s vývojem trhu, začali jsme se věnovat i vedlejším prodejním aktivitám. V České republice například působíme jako GSA pro Deltu Cargo a Korean Cargo. Současně se poohlížíme do vzdálenějších regionů nezávisle na současné flotile a síti Českých aerolinií.“
„Jaké jsou poslední trendy v oboru – v Evropě a v Praze? Kdy podle vás Praha v nákladní dopravě dožene alespoň Budapešť a za jakých předpokladů?“
„Co se týče střední Evropy, region zaznamenává již delší dobu rostoucí potenciál pro leteckou přepravu zboží díky rostoucímu počtu zahraničních investic v České republice, Maďarsku, Slovensku i Polsku. Nejlepší předpoklady má Česká republika – nejmodernější letiště, nejvíce nadnárodních i domácích spedic, nejlepší infrastrukturu a výhodnou lokaci v rámci Evropské unie. Problémem je, že kombinace dobré infrastruktury, blízkosti západních hubů a zdrženlivé politiky Letiště Praha a Řízení letového provozu vůči vysokokapacitním nákladním letadlům zapříčiňuje, že zhruba 80 procent obchodu pražské letiště míjí. Letecké cargo dojíždí od a k zákazníkům kamiony z okolních letišť, jako je Frankfurt, Vídeň, Amsterdam a Mnichov.
Až letiště a ŘLP, popřípadě i další autority, spojí svou politiku s handlingovými agenty a nabídnou nově příchozím společnostem atraktivní podmínky, jak to činí v Německu, Rakousku, ale i Maďarsku, pak se možná i letiště Praha dočká středoevropského boomu.“
„V květnu jste jako každým rokem předávali ocenění vaším největším partnerům z řad spedičních společností. Změnilo se nějak loňské pořadí?“
„Prvních pět nejsilnějších zákazníků se od roku 2005 příliš nezměnilo. Na prvních třech místech se i letos umístili Schenker, Maurice Ward a Delta International Cargo, tedy naši tradiční partneři se silným postavením na trhu.“
Luboš Spálovský
