Prognóza

Cyklický vývoj mezinárodní letecké dopravy cestujících loni dosáhl maximální úrovně nárůstu. Období konjunktury potrvá až do roku 2008. Podle prognózy Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO lze letos ve světovém měřítku očekávat meziroční nárůst výkonů vyjádřených v osobokilometrech o 6,5 procenta; v příštím roce pak o 6,2 procenta. ICAO je tak poněkud optimističtější než Mezinárodní sdružení leteckých dopravců IATA. Pohled na rozpis předpovědi ICAO podle oblastí vyznívá příznivě pro Evropu i pro sousední oblasti, do nichž jsou z České republiky provozovány letecké spoje. To je nadějná zpráva i pro české dopravce. IATA odhaduje, že evropští dopravci loni vytvořili zisk kolem 1,3 mi-liardy USD a asijští kolem 1,5 miliardy USD. Ztráta dopravců z USA se současně přiblížila 10 miliardám USD. Vývoj světové ekonomiky se očekává dlouhodobě stabilní s meziročním nárůstem v rozmezí alespoň 3,0 – 3,2 procenta, mimo jiné i proto, že hospodářský vzestup v jednotlivých částech světa se časově nekryje. Dopravci se snaží využít příznivé období k obnově a doplnění letadlového parku. Objednávky nových letadel u výrobců Boeing a Airbus loni dosáhly rekordního stavu: zahrnují přes dva tisíce dopravních letadel, z nichž téměř polovina bude dodána leasingovým společnostem. Takové objednávky znamenají plné vytížení výrobních kapacit obou výrobců na zhruba tři roky. Největší tlak je na výrobní linky úzkotrupých letadel řady B-737 a A-320. Pokud jde o širokotrupá letadla, do doby, než bude dokončen vývoj čtyřmotorových A-380 a B-747–8 a dvoumotorových B-787 a A-350, se poptáv-ka soustřeďuje na řady B-777 a A-330/340. Vrací se investoři Restrukturalizace leteckých podniků a to, že si řada z nich již osvojila inovace nutné k dosažení vyšší intenzity a efektivity práce, které zavedli nízkonákladoví dopravci, obnovilo zájem investorů o leteckou dopravu. Také aktivita leasingových společností se zvyšuje, protože mají jistotu, že v nejbližších třech až čtyřech letech svá letadla uplatní. V této souvislosti je zajímavé, že čekání na novou generaci letadel (A-380, A-350, B-787, B747–8) se projevilo minimální-mi objednávkami osvěd- čeného B767–300ER, přestože leasingové sazby pro tento typ v krátké době vzrostly o 36 procent (měsíčně i přes 475 tisíc USD). Poměr vlastního a leasovaného letadlového parku bude pro dopravce obtížnou rešerší. Minulý cyklický vývoj ukázal, že v období poklesu poptávky může být ekonomicky výhodné přednostně využívat leasovaná letadla a odstavit letadla vlastní. Dopravci opírající se jen o leasovaný letadlový park se při cyklickém poklesu snadněji dostanou do obtíží. Ceny paliva nadále vysoké Ceny leteckého paliva zůstanou vysoké, ale už by neměly dosahovat špičkových hodnot roku 2005. Je zajímavé, že cena paliva není hlavním důvodem objednávek nové generace letadel s nižší spotřebou. Zavedení nového typu letadla je totiž velmi nákladné z hlediska provozního, údržby a výcviku personálu, takže pořízení nového letadla pro vlastníky představuje nákladnou finanční operaci. Úspora paliva proto nemá při rozhodování o termínu, ve kterém dopravce modernizaci letadlového parku uskuteční, rozhodující vliv. Další konsolidace Rostoucí poptávka a obchodní liberalizace letecké dopravy v regionech a přes Atlantik nutně povedou k další konsolidaci dopravců, a to jak síťových, tak i nízkonákladových. Konsolidace se neobejde bez zániku dalších dopravců. V době zpomalení růstu letecké dopravy nepředstavuje hlavní problém nadbytek kapacity, nýbrž ekonomická nepřipravenost dopravců snížit ceny tak, aby veřejnost byla ochotna cestovat a dopravce se přitom vyhnul bankrotu. Restrukturalizaci v letecké dopravě tedy nelze omezovat na pouhé snižování nákladů. To je základní poučení z nástupu nízkonákladových dopravců a obtíží většiny ostatních dopravců v období let 2001/2002. Na cyklický vývoj poptávky tentokrát řada dopravců s předstihem pamatuje a přijímá taková opatření, aby jejich podnikání bylo flexibilní a netrpělo odevzdanou setrvačností. ČSA na rozcestí ČSA stojí v rámci aliance SkyTeam na rozcestí několika možností: mohou působit jako převážně regionální partner aliance nebo se mohou odhodlat obsadit další „niche“ a rozšířit svou nabídku dálkových letů. K tomu mohou hledat investory, případně i požádat o státní pomoc. S ohledem na turistický i zahraničněob­chodní potenciál České republiky by mohly vytvořit také hybridní nízkonákladový produkt. V něj by mohly vyústit i aktuální konsolidace českých dopravců (třeba jen z rozumu kvůli udržení konkurenceschop­nosti vůči zahraničním dopravcům), obdobně jako tomu bylo v Rakousku (Austrian Group). Přirozené monopoly – letiště Praha a Řízení letového provozu ČR – mají před sebou dobré vyhlídky, neboť jsou na konjunkturu letecké dopravy kapacitně připraveny, a navíc na výborné technické úrovni. Ostatní mezinárodní letiště v České republice budou mít příležitost využít rozvoje regionálních aktivit a přílivu zahraničních investorů. Nebylo by na škodu, aby svou činnost alespoň informativně koordinovala v oblasti úrovně poskytovaných služeb. Vladimír Junek, konzultant v oboru letecké dopravy