1. listopadu 2007
Letecká doprava v Evropské unii narůstá ročně o 5,2 procenta. Pokud by tento trend pokračoval, do roku 2025 by se poptávka po letecké dopravě zvýšila dvaapůlkrát. Více než šedesát evropských letišť by v takovém případě nebylo schopno zvládat obvyklou poptávku v dopravní špičce bez zpoždění a značnou část poptávky by nemohlo uspokojit vůbec. K přijetí globálního plánu pro zvýšenou kapacitu letišť v Evropě v polovině října vyzval Evropský parlament.
Poslanci při projednávání návrhu zdůraznili, že pro evropské hospodářství je nezbytně nutné zajistit odpovídající kapacitu letišť a efektivní pozemní odbavování. Podle studie, kterou vypracovala organizace Eurocontrol, nedostatečná kapacita a zvýšení poptávky po letech pravděpodobně povedou k vytvoření poptávky po nových velkých letištích (až deset letišť) a středně velkých letištích (až 15 letišť). Parlament proto požaduje přijetí globálního plánu pro zvýšení kapacity letišť v Evropě.
Ačkoli plánování nové infrastruktury zůstává v pravomoci členských států, europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby do roku 2009 před-ložila globální plán pro zvýšenou kapacitu letišť v Evropě, na jehož základě by se podporovaly a koordinovaly vnitrostátní a přeshraniční iniciativy zaměřené na výstavbu nových letištních kapacit pro mezinárodní dopravu a lepší využití stávajících kapacit. Poslanci se domnívají, že pouze souběžná existence různých letištních modelů, které budou odpovídat specifickým podmínkám jednotlivých členských států, Evropské unii umožní uspokojit její potřeby v této oblasti.
Podpora ekologicky šetrného růstu
Přestože lepší výkon leteckých motorů během posledních čtyřiceti let vedl k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého, nedávný rozmach letecké dopravy podle poslanců způsobil „prudký nárůst celkového objemu emisí skleníkových plynů“, které odvětví produkuje (o sto procent ve srovnání se stavem roku 1990). K tomu také výrazně přispívá přetížení letišť. Při řešení tohoto problému má zásadní význam efektivní využívání letištních kapacit. Poslanci se domnívají, že zvyšování objemu letecké dopravy také budou muset doprovázet technické a regulační systémy omezující vnější náklady letecké dopravy, jako je systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Parlament nicméně poukázal na to, že účinnost opatření určených ke snižování dopadů letecké dopravy na životní prostředí také záleží na politikách, které provádějí jednotlivé státy na globální úrovni. Poslanci proto zdůraznili, že je třeba vytvářet společné programy se třetími zeměmi.
Kvalita služeb a pracovních podmínek v oblasti pozemního odbavení
Pokud jde o odbavovací služby, většina poslanců se domnívá, že by neměla být provedena žádná širší liberalizace vyhrazených služeb pozemního odbavení, dokud nebude k dispozici nová analýza pozitivních a negativních dopadů provádění směrnice o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Evropského společenství. Komise by případně mohla na základě této analýzy dopadu poskytnout přesnější pokyny ohledně výkladu některých jejích ustanovení. Jakákoliv nová snaha o změnu této směrnice by se tedy podle poslanců měla soustředit nejdříve na „kvalitu odbavovacích služeb a na kvalitu pracovních podmínek v pozemním odbavování“.
(spa)
