18. září 2003
Od roku 1990, kdy OSN zakázala obchodní lety do Iráku a ve vzdušném iráckém prostoru byla vytvořena bezletová zóna o rozloze přibližně 440 tisíc km2, muselo být každým rokem na 60 tisíc letů vedeno po delší trase. Lety z jihovýchodní Asie deviace prodlužovala až o 60 minut, lety z Perského zálivu až o 40 minut.
Eminentní zájem na obnovení civilního leteckého provozu přes Irák a do Iráku proto nyní mají nejen mezinárodní organizace leteckých dopravců IATA a AACO (Arab Air Carrier Organization). Objem letecké dopravy v Husajnově Iráku se pohyboval kolem tří miliónů cestujících na vnitrostátních i mezinárodních letech. Má se za to, že po otevření iráckých letišť pro civilní potřeby by se s ohledem na programy obnovy Iráku mohla poptávka zvýšit na zhruba šest miliónů cestujících ročně. Bylo by přitom možné využít zkušenosti z postupného předávání vzdušného prostoru a letišť k civilním účelům například z Bosny a Hercegoviny, která byla při zahájení plnění Daytonských dohod rovněž vojensky rozdělena na tři sektory.
Hlavní problém pro brzké zahájení letecké dopravy přes irácký vzdušný prostor a do Iráku představuje technicko-provozní bezpečnost a ochrana letectví před nezákonnými činy, což obojí souvisí i s neúplnou právní institucionalizací nového Iráku. Pokud jde o přelety, v letových hladinách kolem 11 tisíc metrů nad zemí nebezpečí běžného terorismu příliš nehrozí, bude ovšem nutné obnovit navigační služby a kontrolu vstupu a výstupu do a z iráckého vzdušného prostoru. Hlavní překážkou obnovení provozu je ochrana iráckých letišť před terorismem. Technické zprovoznění letišť a jejich služeb je úkol snadnější než jejich bezpečnostní ochrana.
Obnova Iraqi Airways, které údajně disponují třemi provozuschopnými letadly Boeing 727, může mít pro otevření letišť časový význam. Údajně již na třicet dopravců požádalo o přidělení letištních slotů. Otevření vzdušného prostoru tak může být otázkou dnů nebo týdnů, iráckých letišť spíše několika málo měsíců.
V obou směrech představuje opětné začlenění Iráku do mezinárodní infrastruktury letecké dopravy aktuální příležitost i pro české dopravce. Aby ji mohli využít, bylo by účelné uvažovat také o asistenci ministerstva dopravy a ministerstva zahraničních věcí.
Vladimír Junek,
konzultant pro leteckou dopravu
