18. prosince 2003
Minulý týden začala kolaudace největší investice Českých aerolinií do pozemních kapacit v celé osmdesátileté historii společnosti. Nový cargo terminál s roční kapacitou 60 tisíc tun zboží, který ČSA Cargo na pražském letišti vybudovalo nákladem téměř 750 miliónů Kč, začne sloužit 12. ledna příštího roku. Mimo jiné i o tom, jak dlouho jeho kapacita při současném dvacetiprocentním nárůstu výkonů společnosti vydrží, jsme hovořili s ředitelem ČSA Cargo a místopředsedou představenstva ČSA ing. Kamilem Slavíkem.
„Jak se letos ve srovnání s loňským rokem vyvíjejí výkony ČSA Cargo?“
„V letošním roce se výkony v síti ČSA meziročně zvýšily přibližně o 20 %, takže se nám desetiprocentní nárůst z loňského roku podařilo zdvojnásobit. Konkrétně očekávám, že do konce roku na vlastních linkách přepravíme kolem 21 tisíc tun zboží a pošty (loni to bylo 17,9 tisíce tuny) a v handlingu odbavíme téměř 30 tisíc tun. Vedle tradičně nejsilnější transatlantické relace byly letos mimořádně vytíženy i kapacity například na linkách do Dubaje, Dublinu, Moskvy, Lublaně a na nových spojích do Jerevanu a Tallinnu. Za významný rys českého trhu považuji i to, že je nárůst vyrovnaný jak v exportu, tak v importu, takže naše kapacity jsou vytíženy oběma směry.“
„Takový nárůst ČSA Cargo řadí k nejrychleji rostoucím dopravcům světa. Jaké důvody za ním stojí? Jistě nešlo jen o nové kapacity…“
„To určitě ne. Kapacita pro cargo se totiž zase tak příliš nezvýšila: tři ze čtyř nových letadel byly Boeingy 737, které pro přepravu zboží rozhodně nejsou ideální. Největší zásluhu má vývoj české ekonomiky a nové exportní a importní příležitosti českých i zahraničních firem působících na území České republiky. Stále významněji se na našich výkonech podílí také tranzitní přeprava: začínáme se specializovat na východní Evropu a ukázalo se, že dokážeme dobře napojit západoevropské země s bývalými státy Sovětského svazu. Současný vývoj také potvrzuje, že východní Evropa jako celek má velký růstový potenciál a že na těchto trzích můžeme být úspěšnější než na některých zavedených relacích. Věřím, že tomu tak bude i do budoucna.
Zvýšení kapacit se ovšem částečně projevilo v relaci, v níž je poptávka po přepravě zboží největší – na linkách do USA a Kanady. Nový, v pořadí již třetí Airbus A-310 má sice z hlediska přepravy carga lepší parametry, přesto jsou i jeho kapacity stále prakticky plně vytíženy a poptávka nadále převyšuje nabídku. I proto podporujeme plán na rychlejší rozšiřování flotily ČSA.
Jako poslední faktory, které přispěly k nárůstu výkonů v letošním roce, bych zmínil zvýšení počtu kamiónových linek Road Feeder Service do a z některých destinací, do nichž letecké kapacity nestačily, a zvyšující se oblibu produktu Cohesion. Tato koncepce třístranné spolupráce mezi odesilatelem, ČSA Cargo jako dopravcem a spediční společností přinesla bohaté ovoce a my si toho velice vážíme.“
„Jak se současné personální změny a nové směřování ČSA projeví v oblasti carga?“
„V oblasti nákladní dopravy vzhlížím ke změnám v managementu společnosti s nadějí, protože naznačují, že v nových podmínkách lze růst společnosti dále dynamizovat. Naše čísla to dokládají, a to jak pokud jde o cestující, tak i o cargo – nákladní doprava byla v posledních letech dokonce vždy ještě úspěšnější než růst počtu cestujících. Jsme přesvědčeni o tom, že region východní Evropy má obrovský potenciál, a víme, že jedinou cestou může být nárůst kapacit – vyšší frekvence letů a nové destinace – a následný přínos ze síťového efektu. Zatím tomu do značné míry brání nedostatek kapacit. A protože poptávka po nákladovém prostoru zatím výrazně převyšuje naše možnosti, podporujeme plány na rozšíření letadlového parku ČSA a věřím, že do dvou let budou v naší flotile i letouny s větším payloadem a doletem – z kategorie Airbus 330 nebo B767.
V době přílivu low-cost dopravců, kteří z valné většiny nabízejí jen dopravu ‚point-to-point‘, je naše vize založena na tom, že se z Prahy stane gateway pro celý region východní Evropy. Jsem přesvědčen o tom, že naše šance spočívají v propojování východní Evropy se západem kontinentu, ale i s dalšími – dálkovými – destinacemi ČSA. Takový měl být ostatně od samého začátku i náš přínos alianci SkyTeam, naši partneři to od nás očekávají a i poslední vývoj v alianci potvrzuje, že Praha má šanci se stát jejím regionálním hubem.
Současně samozřejmě musíme bojovat i s konkurencí v západní Evropě, která je stále naším klíčovým trhem a nemůžeme si dovolit na něm něco podcenit. Důkazem toho, že jsme si toho vědomi, je navyšování frekvencí na některých linkách, například do Velké Británie, ale i nově připravovaná destinace Marseille. Na trhu Evropské unie navíc můžeme díky ‚Open Sky‘ těžit z naprosté svobody podnikání, zatímco na východě nás přece jen omezují aeropolitické překážky a otevření každé nové destinace musí předcházet často velice komplikovaná jednání na úrovni ministerstev. Přesto v příštím roce zavedeme nové
linky do Samary, Jekatěrinburku, Krakova a Baku a v záloze máme Kluž a další destinace. Překážky se vstupem do Evropské unie odpadnou také v případě pobaltských republik – na jejich perspektivní trhy se hodláme vrhnout s ještě s větší dravostí.“
„Předpokládá připravovaná strategie ČSA i změnu postavení nákladní divize v rámci podniku?“
„V plánu není žádné oddělení do samostatné dceřiné společnosti. Intenzivně pracujeme na vyčlenění několika – nejspíš čtyř – tzv. strategických obchodních jednotek s vyšším stupněm samostatnosti. Jednou z nich by mělo být i ČSA Cargo. Vyhodnocujeme několik scénářů, ale ještě nejsme tak daleko, abychom svou představu mohli detailně konkretizovat. Takto nově vzniklé jednotky by však rozhodně měly dostat větší prostor pro působení v tržním prostředí, aby mohly mnohem flexibilněji reagovat na požadavky trhu. Současně by měly být vybaveny potřebnými nástroji: obchodní plánování by mělo být v jejich vlastní kompetenci a odpovědnosti, stejně jako nákladové plány a motivační oblast odměňování. My v cargu jsme na takový vývoj připraveni a těšíme se, že dokážeme, že to je správná cesta.“
„Na počátku prosince představenstvo ČSA jednalo o plánech na rozvoj flotily ČSA. Jak se v příštím roce zvýší kapacity?“
„V příštím roce připravujeme rozšíření o šest letadel, takže pokud jde o sedačkovou kapacitu pro osobní dopravu, nárůst kapacit bude přesahovat třináct procent. Vzhledem k obecným charakteristikám těchto nových letadel a zejména jejich payloadu to však vypovídá jen málo o nárůstu kapacit pro nákladní dopravu. Na středně dlouhých tratích proto spoléháme spíše na nárůst počtu frekvencí a nové destinace. V tom vidíme hlavní prostor pro naši expanzi v příštím roce.
Ani v oblasti dálkové přepravy nepředpokládáme žádný dramatický nárůst, až v dlouhodobém horizontu – řekněme do pěti let – by mohlo být ve flotile ČSA pět letadel pro dálkovou dopravu.“
„Minulý týden úspěšně prošel kolaudací nový cargo terminál ČSA. Jaký je harmonogram jeho uvádění do provozu a podaří se udržet náklady na jeho vybudování na plánovaných 750 miliónech Kč?“
„Stejně jako při výstavbě, jsme i nyní v mírném předstihu, ale vzhledem k hektickému závěru roku jsme se rozhodli, že jak my, tak i naši partneři – Česká pošta, DHL a další – se do terminálu nastěhujeme až po Novém roce. Konkrétně ČSA Cargo začne v nových prostorách pracovat 12. ledna a na 15. ledna je pak naplánováno slavnostní otevření, při němž chceme domácím i zahraničním hostům (ve stejném termínu bude v Praze zasedat výkonná rada aliance SkyTeam Cargo) Prahu představit jako nový silný hub pro střední a východní Evropu. Přímo za provozu jim ukážeme i nové technologie pro odbavování nákladních letadel, palet a kontejnerů, včetně válečkových drah pro rychlý transfer letadlo-kamión a dalších kapacit, které nám umožní v ještě větší míře rozvíjet Road Feeder Service nejen do ČR, ale i do ostatních zemí regionu a nových členů Evropské unie.
Pokud jde o celkové náklady, zatím vše nasvědčuje tomu, že stanovený rozpočet nejen nepřekročíme, ale ani plně nevyčerpáme. Od počátku jsme kladli velký důraz na zajištění bezpečnosti a terminál jsme například vybavili i novým systémem ‚backscatter‘, který zajišťuje mnohem flexibilnější a dokonalejší scree-
nování zásilek. Díky této technologii jsme ani po událostech z 11. září 2001 nemuseli doplňovat dodatečné technologie a navyšovat tak rozpočet stavby.“
„Jaká je kapacita terminálu?“
„Současnou kapacitu terminálu 60 tisíc tun bude možné kdykoli ‚upgradovat‘ až na 100 tisíc tun. V počátku jsme terminál nevybavili na maximální kapacitu a zvolili fázovou možnost rozšiřovat jej postupným doplňováním technologických částí.“
„Jaké jsou kvalitativní parametry nového terminálu a co vám a hlavně vašim zákazníkům nové pracoviště přinese?“
„Terminál je v regionu střední a východní Evropy skutečnou technologickou perlou a dostane nás do nejvyšší ligy. Jak v oblasti skladování leteckých kontejnerů a palet, tak z hlediska odbavování jde o špičkové pracoviště, které – snad s výjimkou Vídně – nebude mít v tomto regionu konkurenci. A to je dobrá zpráva hlavně pro naše zákazníky, kterým jsme bohužel v posledních deseti dvanácti letech nemohli poskytnout dostatečný standard na příjmu a výdeji zboží. Nyní jim to vynahradíme – vyvinuli jsme nemalé prostředky na to, aby bylo odbavení a celé zázemí pro individuální zákazníky, velké spediční firmy a ostatní letecké společnosti skutečně komfortní. A to nejen na vlastní rampě… Rozsah služeb pak v dohledné době zvýší i otevření fytostanice a veterinární stanice mezi naším terminálem a terminálem společnosti Menzies.“
„Podařilo se vám již obsadit i kancelářské plochy terminálu?“
„Musím říci, že o tyto lukrativní prostory byl skutečně veliký zájem. V současné době je volný již jen omezený počet kanceláří a skladovacích ploch.“
„Nebudou dva terminály s celkovou kapacitou 160 tisíc tun pro Prahu přece jen příliš?“
„Česká republika je v novém startovacím bodu a vstupem do Evropské unie se před ní otevírají úplně nové možnosti. Je to lukrativní cíl nových investic a svědčí o tom i nebývalý nárůst letecké dopravy. Jsem optimista a věřím, že současný trend bude dále pokračovat – a to nejen v Praze, ale i na regionálních letištích. Výstavbou terminálu jsme vytvořili kapacity pro příštích několik let. Nevíme na jak dlouho, ale klidně se může stát, že do pěti let narazíme my i Menzies opět na kapacitní problémy.“
„Rozvoj nákladní letecké dopravy přímo z Prahy dosud částečně brzdily nízké výnosy. Změnilo se na tom něco?“
„Nezměnilo se vůbec nic. V některých relacích byl pokles dokonce ještě daleko rychlejší, než bychom si kdysi dokázali představit. Mám na mysli především transatlantickou relaci, jejíž vývoj nás v konečné fázi dokonce přinutil odstoupit od projektu pravidelného spojení USA s Prahou a Asií nákladním letadlem Korean Air. Nově místo toho připravujeme ve spolupráci s Korean Air od léta příštího roku propojení Prahy a Soulu třemi týdenními frekvencemi osobním širokotrupým strojem. To zcela jistě umožní velmi zajímavé možnosti nejen cestujícím, ale i speditérům.
V celosvětovém měřítku letecká nákladní doprava zaznamenává ročně pokles yieldu o tři až pět procent, s tím se tedy i my musíme vyrovnat (klesající ceny kromě toho mohou rozšířit okruh našich zákazní-ků). Specifická nevýhoda Prahy je ovšem v něčem jiném, totiž že se odtud zboží ‚truckuje‘ do západní Evropy, kde slouží jen jako dokládka ke standardnímu cargu. Někteří čeští odesilatelé na tento systém přistoupili a i my jsme mu museli přizpůsobit ceny. Těžko bychom tak byli schopni postavit business plán na provozování vlastního nákladního letadla, ať už sami nebo s jinou leteckou společností, protože standardní tržní ceny by dnes čeští odesilatelé nebyli ochotni platit.“
„Zmínil jste se o tom, že v lednu do Prahy přijedou i nejvyšší představitelé všech členských společností aliance SkyTeam Cargo. Co je nového v alianční spolupráci a jak pokračuje harmonizace řízení jakosti služeb jednotlivých členů?“
„Hlavním tématem rozhovorů v alianci je příprava na vstup KLM Cargo. Spolu s tím se otevírá i otázka přijímání dalších členů, konkrétně amerických partnerů KLM Continental Airlines a Northwest Airlines, a dalších aspirantů. Nechci být úplně konkrétní, ale o vstupu jednáme také s jednou asijskou čistě nákladní leteckou společností, která by měla být prvním ‚nepasážovým‘ členem aliance SkyTeam Cargo.
Současně členské společnosti pokračují v synergiích s cílem dosáhnout další úspory nákladů – některé již přinášejí hmatatelný finanční efekt. Souběžně pokračuje sjednocování postupů a standardů služeb, například v oblasti informačních technologií. Společně sledujeme a vyhodnocujeme také některé jakostní ukazatele. Velice pozorně hodnotíme zejména veličiny ‚flown as booked‘ a počty reklamací, což jsou parametry, které nejvíce ovlivňují spokojenost našich zákazníků. Klienti kromě toho oceňují standardizaci produktů, díky níž se mohou v nabídce jednotlivých členů aliance snadno orientovat, a dodržování standardů jakosti služeb. Laťku jsme si v tomto případě nastavili velmi vysoko, a věřím, že to zákazníci cítí.“
Luboš Spálovský
