31. července 2003
Mohutné investice navracejí někdejší hospodářský význam jednomu ze dvou největších saských měst – Lipsku. Kdysi centrum německého polygrafického průmyslu a výstavnictví (slavné vzorkové veletrhy se v něm pořádaly od roku 1895) po obtížném období 90. let stále více přitahuje investory – například automobilky – Porsche a BMW. Velkou měrou k tomu přispívají právě velkorysé investice do infrastruktury.
Nový hospodářský rozmach také zvyšuje sebevědomí města, které má velké naděje, že uspěje se svou žádostí o uspořádání letních olympijských her v roce 2012. Dopravní infrastruktura je na ně připravena prakticky již nyní. Město těží z dlouhodobé politiky místních představitelů, kterým se na severu Lipska podařilo vybudovat nejmodernější dopravní křižovatku středního Německa.
Poslední úspěch zaznamenali na konci června, kdy byl (i za přítomnosti českého konzula) slavnostně otevřen nový centrální terminál místního letiště Lipsko/Halle a železniční nádraží, které je jeho součástí. Nástupiště, u nějž denně zastavuje na sto regionálních i dálkových vlaků, je přímo pod halou pro odbavení cestujících při odletu. Současně s tím Německá dráha uvedla do provozu nový drážní úsek, který spojuje Lipsko a Halle s letištěm a významným železničním uzlem Gröbers. Letiště a zbožové centrum byly již dříve dálničním přivaděčem spojeny také s dálnicemi A14 a A9 a dálniční křižovatkou Schkeuditzer Kreuz. To vše dohromady představovalo zatím největší investiční akci v „nových“ spolkových zemích.
Dynamický rozvoj
Lipské letiště je jedno z nejstarších v Německu, sloužit začalo již v roce 1927. Na konci války bylo zničeno a provoz na něm byl obnoven až v roce 1963 pro potřeby lipských veletrhů. Po sjednocení Německa zaznamenalo rychlý rozvoj: počet cestujících vzrostl jen mezi lety 1990 a 1992 z 275 tisíc na téměř čtyřnásobek. Dnes letiště zaměstnává 1500 pracovníků a s kapacitou 4,5 miliónu cestujících ročně obsluhuje spádovou oblast, v níž do vzdálenosti 100 kilometrů žije sedm miliónů obyvatel.
Výstavba celého komplexu si od roku 1991 vyžádala zhruba dvě miliardy €, z toho polovina plynula přímo do rozvoje letiště. V březnu roku 2000 například letiště uvedlo do provozu 3600 metrů dlouhou startovací a přistávací dráhu, která umožnila mezikontinentální lety. Do stavby centrálního terminálu s nádražní a odbavovací halou pak společnost Mitteldeutsche Flughafen investovala 110 miliónů €. Podpořila ji i Evropská unie, která v rámci projektu transevropských dopravních sítí TEN přispěla pěti milióny €. Projekt na konci loňského roku získal cenu Renault Traffic Award.
Interkontinentální letiště pro Berlín?
Za rozvojem letiště stojí společnost Mitteldeutsche Flughafen, která je spolu s menším letištěm v Drážďanech spravuje. Jejími hlavními podílníky jsou spolkové země Sasko a Sasko-Anhaltsko.Podle předsedy dozorčí rady Mitteldeutsche Flughafen (bývalého politika za SPD a také ředitele Lufthansy) prof. Heinze Ruhnaua se společnosti daří naplňovat vizi, která stála u jejího zrodu. Její ambice však nekončí: v souvislosti s nekončícími diskusemi o novém berlínském letišti (viz DN 17/03) vyzvala berlínské letištní správy, aby se spolu s Mitteldeutsche Flughafen sloučila do holdingu a rozdělila si úkoly. „Naším cílem je dostat Berlín a Mitteldeutsche Flughafen pod střechu jednoho holdingu. V Berlíně by se pak soustředila turistika a evropské lety, v Lipsku mezikontinentální doprava a cargo,“ řekl. Pro takové řešení podle jeho názoru mluví například zkušenosti ze severní Itálie, kde fragmentace trhu vedla ke ztrátě pozic místních letišť ve prospěch velkých letišť v Německu a ve Francii.
Z výhod intermodální křižovatky chce letiště – respektive jeho dceřiná společnost EasternAirCargo – těžit i v nákladní dopravě (viz DN 47/02).
Luboš Spálovský
