11. prosince 2003
Rada mezinárodních letišť ACI nedávno zveřejnila loňské pořadí první stovky letišť z hlediska objemu přepravených cestujících. Statistika loni zaznamenala nulový nárůst proti roku 2001 a pokračující dynamické přeskupování přepravních proudů. Celosvětový výhled na celý letošní rok potvrdil pokračující stagnaci v důsledku vlivů událostí v Iráku, epidemie SARS a zpomalení celosvětového hospodářského růstu.
Srpnový průzkum ICAO však již jednoznačně předpokládá postupnou obnovu důvěry cestujících v leteckou dopravu a zlepšení odbavovacích postupů i při zvýšených bezpečnostních opatřeních. Obnovující se růst světové ekonomiky by se měl v příštím roce projevit nárůstem výkonů letecké dopravy vyjádřených v osobokilometrech přibližně o 4,5 procenta.
Vývoj naznačuje, že i v příštím roce bude pokračovat fragmentace trhu letecké dopravy v důsledku částečné revize systému dopravy přes středisková letiště (hub & spoke system) ve prospěch nových přímých a nonstop spojení. Zpomalení hospodářského růstu v minulých letech a globalizace světové ekonomiky totiž vedly k prohloubení meziregionálních vazeb při výrobě a obchodu ve snaze dosáhnout co nejnižších nákladů na hospodářskou činnost. Rozvoj regionálních hospodářských vztahů je vždy těsně doprovázen novou potřebou společenských styků (přátelské návštěvy, turistika, kultura, sport). Fragmentace systému hub & spoke je určitou příležitostí pro dynamičtější růst leteckých dopravních výkonů na letištích regionálního významu a v sekundárních střediskových letištích, tedy i v Praze.
Loni se do čelních pozic roku 2001 (v pořadí Atlanta, Chicago-O’Hare a Los Angeles) vklínila letiště Londýn-Heathrow a Tokio-Haneda, která odsunula Los Angeles až na páté místo.
Největší světové koncentrace letecké dopravy (109 miliónů cestujících) dosáhl Londýn, což lze odvodit z výkonů systému londýnských letišť Heathrow, Gatwick a Stansted. Londýn tak předstihl systém tokijských a newyorských letišť.
Co do meziročního nárůstu vykázala loni nejdynamičtější vývoj oblast Dálného východu, zvláště ČLR; pozoruhodný byl nárůst výkonů také na letišti v Dubaji (18,3 %) a Londýně-Stanstedu (17,5 %). Obě tato letiště odbavila asi 16 miliónů cestujících a obsadila tak 65. až 66. příčku v první stovce letišť. Mírný meziroční pokles přepravených osob zaznamenala většina amerických letišť. Výrazný propad výkonů ohlásila letiště v Curychu (-14,6 %) a v Bruselu (-26,8 %) v důsledku bankrotu národních dopravců Swissair a Sabena. Pomyslnou 100. příčku v loňském žebříčku obsadilo letiště Berlín-Tegel s 9 879 888 cestujícími.
V oblasti nákladní dopravy zůstal světovou jedničkou americký Memphis s výkonem 3,39 miliónu tun zboží před Hongkongem (2,5 miliónu) a Tokiem-Naritou (2,0 miliónu tun). Německý Frankfurt zaujal osmé a Paříž deváté místo s výkonem 1,63, respektive 1,62 miliónu tun.
Praha má do první stovky ještě dlouhou cestu před sebou
Pokud jde o nejbližší letiště obklopující Prahu, která se významně podílejí na dopravní obsluze České republiky, a tudíž konkurují zavádění přímých a nonstop linek do Prahy, jejich výkony (v miliónech cestujících) byly loni následující: Mnichov 23,2; Kodaň 18,2; Curych 17,9; Milán 17,4 a Vídeň 12,0 miliónů. Cesta letiště Praha s přibližně 6,4 miliónu cestujících do první stovky mezinárodních letišť bude ještě zdlouhavá, ale ne nemožná. Bude se odvíjet i od toho, jak čeští dopravci rozšíří svou domácí základnu, zvláště co do počtu letadel, a nakolik se podaří zvýšit tranzitní význam Prahy a rozšířit počet dálkových linek českých a zahraničních dopravců do Prahy. Vlastní český přepravní trh je malý, možné uplatnění a růst bude záviset na úrovni služeb, které budou umět nabídnout zahraničí.
Vladimír Junek,
konzultant pro leteckou dopravu
