16. září 2004
Jeden z největších současných českých stavebních projektů – výstavba nového Terminálu Sever 2 ruzyňského letiště – postupuje přesně podle plánu. Díky pečlivé přípravě České správy letišť bude navíc s největší pravděpodobností stát o 1,5 miliardy méně než plánovaných 10 miliard Kč. Po kontrolním dnu, při němž se minulý týden seznamoval s vyhlídkami českého civilního letectví v Evropské unii, to konstatoval místopředseda vlády a ministr dopravy Milan Šimonovský. Ani v případě dalších subjektů oboru nešetřil slovy uznání.
Česká správa letišť, která od června spravuje již jen pražské letiště, by měla do poloviny příštího roku projít transformací na obchodní společnost ve stoprocentním vlastnictví státu. Poté bude ministr podle svých slov podporovat úvahy o prodeji části akcií společnosti na burze. Z výtěžku by měla být hrazena výstavba paralelní vzletové a přistávací dráhy 06L/24R, kterou bude letiště zakrátko nutně potřebovat.
Ředitel České správy letišť Martin Kačur oznámil, že se státnímu podniku i přes ztrátu významných pří-jmů z prodeje bezcelního zboží podařilo v prvním pololetí letošního roku zvýšit výnosy o 16 procent. Náklady zůstaly navzdory výraznému nárůstu provozu zhruba na úrovni loňského roku. Letos by letiště podle jeho odhadu mělo odbavit 9,4 milionu cestujících, o 26 procent více než loni. Podle prognózy zpracované ve spolupráci s Mezinárodním sdružením leteckých dopravců IATA by již v roce 2006 mělo odbavit 12 milionů a v roce 2013 (za předpokladu vybudování paralelní dráhy) téměř 17 milionů cestujících.
Public Private Partnership
Vláda přijala pravidla přípravy projektů PPP
O možném využití soukromého kapitálu při výstavbě a provozování zejména infrastrukturních staveb se hovoří již delší dobu. Průkopníkem spolupráce státu a soukromého subjektu v rámci projektů PPP (Public Private Partnership) měla být výstavba dálnice D47, ale teprve letos na konci prázdnin vláda přijala konkrétní pravidla pro přípravu podobných projektů. Zahájení realizace prvních z nich očekává v příštím roce. Vládou schválený materiál předpokládá, že ministerstvo financí začne v září přijímat návrhy prvních projektů, u nichž by bylo možné využít spolupráce veřejných financí a soukromého kapitálu.
Jejich spuštění by pak mohlo proběhnout zhruba v únoru příštího roku. Další kolo pří-jmu žádostí by podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana mělo začít v lednu a projekty schválené v této etapě by se měly začít realizovat zhruba v červnu příštího roku. Fond národního majetku odhaduje, že by soukromé firmy do zakázek státu mohly investovat asi 15 až 30 miliard Kč, později až 50 miliard Kč ročně.
Rychlodráha a dálnice
Ministr dopravy Milan Šimonovský očekává, že mezi pilotními projekty spolupráce státu a soukromého kapitálu by mohla být plánovaná rychlodráha mezi Prahou a Kladnem s odbočkou k ruzyňskému letišti či rekonstrukce rychlostní komunikace mezi Prahou a Příbramí. Tento projekt by měl přijít až na 1,5 miliardy Kč, které státu chybějí. Dalšími adepty na zařazení do programů PPP jsou například dálniční obchvat kolem Prahy či výstavba nové centrální čističky odpadních vod v Praze. Právě čističky odpadních vod nebo nemocnice mohou být vedle dálnic a silnic dalšími objekty, s jejichž výstavbou a provozem by státu mohl soukromý kapitál pomoci.
Projekty PPP mají vlastní centrum
Kvůli spolupráci státu s firmami vzniklo již v loňském roce tak zvané PPP centrum, které vede náměstek Fondu národního majetku Filip Drapák. Centrum se zatím zabývá spíše metodickou přípravou spolupráce v rámci PPP a sbíráním zahraničních zkušeností. K vlastní realizaci projektů totiž zatím v ČR chybí potřebná legislativa. Musí se údajně například novelizovat zákon o veřejných zakázkách. Ministerstvo financí kromě toho vytvořilo oddělení metodiky a regulace PPP projektů. Jejich podstatou je to, že je postaví soukromý investor a stát je do svého vlastnictví převezme až poté, co investorům splatí veškeré vynaložené náklady i přiměřený zisk.
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v ČR existuje již delší dobu, ale zatím většinou pouze na úrovni města. Dobré zkušenosti jsou například s údržbou veřejného osvětlení v Praze soukromou firmou. Na nejvyšší úrovni provázejí projekty PPP zatím spíše problémy. Projekt výstavby dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou, kterou mělo realizovat izraelské konsorcium Housing & Construction, zkrachoval zejména kvůli neprůhlednému výběrovému řízení a podezření z korupce. Silné kritiky nejen z opozičních stran či konkurenčních firem se dočkal také projekt Internet do škol. Soukromí investoři by vedle již zmíněných projektů mohli pomoci i s vybudováním minimálně některých úseků dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic.
Velké možnosti
Prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru by údajně mohla v České republice vznikat až desetina celkových investic, což by zadluženému státu značně pomohlo. Tvrdí to alespoň předseda senátního výboru pro hospodářství Milan Balabán.
Aby se pouze dopravní infrastruktura ČR dostala na úroveň plně srovnatelnou se západní Evropou, bylo by nutné do nových dálnic, silnic a železničních tratí investovat nejméně 900 miliard Kč. Stát má však pro tyto účely ročně k dispozici jen něco málo přes 40 miliard Kč, v příštích letech by se tato částka měla podle Milana Šimonovského zvýšit na 50 miliard Kč. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr nicméně před unáhleným svěřováním staveb dálnic a silnic soukromým firmám varuje. „Soukromý kapitál by se měl využít jen pro stavbu některých dílčích částí například trasy dálnice D3. Jinak by byla příprava smluv se soukromými investory nesmírně náročná a zdlouhavá. Obtížněji by se také eliminovala rizika,“ řekl.
Tomáš Johánek
