16. března 2006
Členské společnosti Asociace evropských leteckých dopravců loni podle posledních statistik organizace přepravily 320 milionů cestujících (meziročně +4,4 %) a při celkové kapacitě 913 miliard nabízených oskm (+4,3 %) realizovaly celkové výkony 694 miliard oskm (+6,3 %). Celkem dokázaly zvýšit využití kapacity o 1,4 procentního bodu na 76,0 procenta. Podle předběžných výsledků vytvořily provozní zisk kolem 800 milionů USD. Vyšší využití kapacity sice přines-lo zvýšení tržeb o 1,5 miliardy USD, současně se ovšem výrazně zvýšily jejich provozní náklady, zejména v důsledku rostoucích cen paliva. Jejich zisk se tak bude pohybovat kolem jednoho procenta obchodního obratu. Vzhledem k tak minimální marži pro ně zůstává i na další období prioritou úzkostlivá kontrola nákladů. Asociace evropských leteckých dopravců (AEA) sdružuje převážně národní dopravce zemí Evropské unie, kteří zajišťují zhruba dvě třetiny celkových výkonů evropských dopravců. Zbylou třetinu vytvářejí nízkonákladoví dopravci, charteroví a většina regionálních dopravců. V AEA nejsou ani národní dopravci Slovenska, Bulharska, Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska a některých malých balkánských a kavkazských zemí. České aerolinie si loni ve srovnání s ostatními členy AEA vedly pozoruhodně, především pokud šlo o dynamiku nárůstu kapacit. S meziročním zvýšením o 15,1 procenta se mezi nimi v tomto ukazateli umístily na prvním místě. Až čtvrtou pozici ovšem obsadily v ukazateli meziročního nárůstu počtu cestujících a využitých oskm. Nedokázaly totiž bohužel nabídnutou sedadlovou kapacitu dostatečně naplnit. Dravě loni na trhu vystupovaly také Turkish Airlines, Spanair a Icelandair, které ovšem současně dosáhly lepšího využití kapacity i vyššího procentuálního nárůstu počtu cestujících a výkonů v oskm. Vysoká dynamika oproti roku 2004 je pozoruhodná zejména u Turkish Airlines, neboť jde o velkou společnost (jedenáctou největší v Evropě). Icelandair je důkazem, že při dobrém managementu je možný vyvážený skokový vývoj. Spanair se zaměřuje především na vnitrostátní dopravu a začal úspěšně restrukturalizovat své podnikání. Srovnání ČSA s třemi nejdynamičtějšími dopravci nabízí tabulka č. 1. Ve výkonovém žebříčku AEA se České aerolinie z hlediska počtu cestujících umísťují na sedmnáctém a z hlediska výkonů v oskm na patnáctém místě. Jejich zaostávání ve využití sedadlové kapacity (68,1 procenta) za průměrem AEA (76,0 procenta) je jednou z příčin avizované finanční ztráty dopravce za loňský rok. Statistiky AEA uvádějí i po obou fúzích odděleně výkony Air France a KLM a Lufthansy a Swissu. Pořadí na předních místech je těsné – v ukazateli milionů oskm je pořadí následující: Air France 115 879, Lufthansa 112 794, British Airways 110 939, KLM 81 864, Iberia 48 917 a Alitalia 37 236. Žebříček maximálního využití nabízené kapacity vedlo KLM s 83,5 %, následované společnostmi Air France (78,8 %), Lufthansa (78,5 %), Swiss (78,1 %), Icelandair (77,7 %) a Iberia (77,1 %). ČSA se s 68,1 % zařadily až na 18. místo. Zajímavé je geografické rozložení dopravních výkonů členských dopravců AEA. Z 320 milionů cestujících dopravci AEA přepravují 248,3 milionu v Evropě, 61,3 milionu cestujících na dálkových linkách a 10,4 milionu mezi Evropou a Severní Afrikou / Středním východem. Význam jednotlivých oblastí provozu nejlépe vystihují výkony, využití kapacity a jejich změny oproti roku 2004 (tabulka č. 2). Klíčové zůstávají pro evropské dopravce přepravní proudy v Evropě, do Australasie a Severní Ameriky. Členské letecké společnosti AEA loni uskutečnily třicet procent výkonů v Evropě, 65 procent na dálkových linkách a pět procent na Střední východ a do Severní Afriky. Konkurence nízkonákladových, charterových a regionálních dopravců vedla klasické evropské dopravce i loni k tomu, aby svou základní evropskou síť doplňovali o dálkové a střední linky, na nichž nelze přednosti klasického nízkonákladového modelu nebo charterového provozu s turisty výrazně uplatnit. Potěšitelné je, že ČSA se svou výkonností zvolna přibližují portugalskému TAP, Finnairu i rakouským AUA. Všichni tři tito dopravci však mají přece jen lépe vybudovanou střední a dálkovou síť. Nepůsobí globálně, ale obstarávají si a budují svá dálková niche v rámci alianční příslušnosti. Potenciál, který má Česká republika v aktivní (zahraniční klientela) i pasivní (cesty českých občanů) poptávce po letecké dopravě, bude vždy spolehlivě uspokojen. Na co svou strategií nebudou ČSA stačit, to obstarají zahraniční dopravci – prezence konkurenčních uskupení Star Aliance a oneworld v České republice je mimořádná. Klíčoví členové aliance SkyTeam – s jedinou výjimkou Korean Air – však zatím Prahu a tím i ČSA dálkovými linkami nepodpořili. České aerolinie by pro renesanci svého někdejšího dálkového provozu potřebovaly vhodnější typ letadla než Airbus 310. Zbývá si jen přát, aby pod novým vedením byl rozvoj ČSA vyváženější v celém spektru podnikání leteckého dopravce a aby v konkurenci obstály ještě lépe. Vladimír Junek
