16. dubna 2009
Finanční krize se začíná negativně projevovat na výstavbě dopravní infrastruktury i financování osobní železniční dopravy. Firmám, které na severní Moravě stavějí dálnici D47, stát dluží již 800 milionů Kč a České dráhy na úhradu ztráty 3,3 miliardy Kč za provozování regionální dopravy v loňském roce dostanou od státu přes slib odstupujícího ministra dopravy Petra Bendla pouhé dvě miliardy.
Na dostavbu dálnice D47, rychlostních komunikací a silnic první třídy v Moravskoslezském kraji chybí letos celkem šest miliard Kč. Z toho přibližně 2,5 miliardy Kč se nedostává Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na dokončení dálničních úseků mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem. Jisté nejsou ani tři miliardy Kč, které si vyžádá na Ostravsku stavba prodloužené Rudné ulice.
Podle náměstka moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka se nedostatek peněz v SFDI dotýká v Moravskoslezském kraji asi devíti rozestavěných staveb nebo staveb před zahájením. Výstavbu dálničních úseků, které mají být dokončeny letos na podzim, může nedostatek financí zpozdit. To potvrzuje i ředitel SFDI a náměstek ministra dopravy Gustáv Slamečka.
Podle Miroslava Nováka jsou miliardy potřebné na dostavbu dálnice D47 zahrnuty v žádosti státního fondu, který chce po vládě, aby zvýšila dotace do rozpočtu fondu o 8,4 miliardy Kč. Fond měl letos dostat ze státního rozpočtu původně 45 miliard Kč, nakonec získal jen 36,4 miliardy Kč. Podle odstupujícího ministra financí Miroslava Kalouska posílí jeho resort rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o chybějících 8,4 miliardy Kč. Fond peníze potřebuje na financování loni objednaných a zahájených staveb. „Za předpokladu, že peníze jsou jediným problémem projektů fondu dopravní infrastruktury, tam ty peníze dáme,“ řekl ministr financí.
Jemu samotnému ovšem vadí, že ministerstvo dopravy nerespektovalo strategii vlády, která poté, co naplno vypukla finanční krize, přehodnotila původní plán státního rozpočtu a seškrtala výdaje na dopravní stavby. Návrh původně počítal s tím, že na dopravní stavby půjde 45 miliard Kč. Pak se ministři shodli na tom, že kvůli krizi budou nižší příjmy, a tak snížili výdaje. Balík na dálnice proto
zhubl o 8,5 miliardy Kč.
Podle Miroslava Kalouska však nehrozí, že by peníze z privatizací určené na financování dopravních staveb došly. Tím spíš, že prodej státního majetku má pokračovat, i když je vláda v demisi.
Hloubku problémů ukáže polovina roku
Jak moc je situace vážná, bude zřejmé až v polovině roku. Do té doby musí vláda jednak posílit rozpočet fondu dopravy a jednak vyřešit financování regionální dopravy mezi kraji a Českými dráhami od roku 2010. „Pokud od června tohoto roku nezačnou být posilovány státní zdroje ve fondu, budeme muset omezovat rychlost výstavby,“ připustil Gustáv Slamečka. Podle jeho slov by se šetření nejvíce dotklo výstavby dálnice D47 mezi Bílovcem a Bělotínem či plánovaného otevření pražského okruhu mezi dálnicemi D5 a D1 v roce 2010. „Slíbená částka 8,4 miliardy Kč je minimum, co potřebujeme. Nepokrývá to ale úplně všechno, co jsme potřebovali,“
řekl Gustáv Slamečka.
Kraje zase tvrdí, že pokud nebude do poloviny roku vyřešen systém financování regionální dopravy, budou muset od roku 2010 přistoupit k omezování počtu spojů. České dráhy požadují po krajích úhradu podle nich skutečných nákladů na zajištění základní dopravní obslužnosti osobní železniční dopravou. Kraje však navýšení této úhrady odmítají s tím, že na to bez spoluúčasti státu nemají peníze.
Stavět se mají nové dálnice i koridory
Podle původních plánů se má letos síť českých a moravských dálnic a rychlostních komunikací rozšířit o 55 kilometrů. Více než polovina délky nově zprovozňovaných úseků připadá na část budoucí dálnice D1 (dnešní D47) mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem, která má začít fungovat letos na podzim. Ředitelství silnic a dálnic má v současné době rozestavěno 180 kilometrů sítě rychlostních komunikací za 44 miliard Kč a 90,5 kilometru silnic první třídy v hodnotě 27 miliard Kč. Zhruba 23 miliard Kč má jít letos na přestavbu železničních tratí. Největší díl peněz padne na modernizaci tranzitních železničních koridorů, ale významné částky směřují také do regionálních projektů.
Tomáš Johánek