27. dubna 2010
Projekty PPP (Public Private Partnership), na nichž se podílejí společně veřejná správa a soukromý kapitál, by se měly v budoucnu týkat nejen rekonstrukcí a staveb dálnic, ale i rychlostních komunikací a silnic I. třídy. Vyplývá to z vyjádření ředitele brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavla Doležala na Stavebním veletrhu v Brně.
ŘSD má podle něj zájem, aby se v budoucnu soukromý kapitál podílel nejen na financování obří rekonstrukce D1 a stavbě jihočeské dálnice D3, ale také na dostavbě D11 z Jaroměře směrem na polské hranice.
K dalším projektům by podle představ ŘSD měla přibýt i rychlostní komunikace R35 z Hradce Králové do Olomouce, R52 z Brna do Vídně, R43 z Brna na Svitavy a opravy několika silnic I. třídy. „Na prvním místě vidím rekonstrukci dálnice D1, která je prakticky za hranicí své životnosti,“ řekl Pavel Doležal minulý týden na semináři o projektech PPP (Public Private Partnership).
Na dostavbu základní sítě chybí 500 miliard Kč
Dálnice D1 uvedená do provozu v roce 1980 byla stavěna s životností třicet let. Práce na rekonstrukci D1 by mohly podle dřívějších informací začít ještě letos a pokračovat v průběhu deseti let, stát by měly 18 miliard Kč. K silnicím I. třídy, na jejichž rekonstrukcích by se mohly podílet soukromé firmy, patří podle Pavla Doležala silnice mezi Karlovými Vary a Ústí nad Labem, mezi Jihlavou a Znojmem nebo ta od Jablunkova směrem na hranice se Slovenskem.
Podle plánu státu by měla páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací činit do roku 2020 asi 2200 kilometrů. Stávající síť má zhruba polovinu. „Abychom dobudovali páteřní síť, zbývá nám dostavět asi 1000 kilometrů, což si vyžádá asi 500 miliard Kč,“ poznamenal Pavel Doležal.
Hledají se nové možnosti financování
Nyní stát stavby financuje ze Státního fondu dopravní infrastruktury, z operačního programu Doprava, který však v roce 2013 skončí. Stávající prostředky, zhruba 50 miliard Kč ročně, do budoucna zřejmě neumožní dostavbu zbývající tisícikilometrové páteřní sítě. Proto musí ŘSD hledat další možnosti financování. Kromě vydání dluhopisů k nim patří právě i PPP projekty, které se zatím v České republice neprosadily, na rozdíl od okolních států – Rakouska, Německa či Polska. „Zejména v době krize jsou PPP projekty vhodným řešením, kdy se překlene nedostatek veřejných financí,“ řekl Pavel Doležal.
Také podle ministerstva dopravy chybí pro budování páteřní silniční sítě značná část peněz. „Pokud něco neuděláme s financováním dopravní infrastruktury, dokončili bychom páteřní síť v roce 2222,“ uvedl na semináři náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas. Pokud tedy chce stát dostavět páteřní síť do roku 2025, musí využít všechny možnosti. „Nejen PPP, ale i v nich spatřujeme určitou možnost,“ řekl.
(čtk)
