4. ledna 2012
Pro zajištění dlouhodobé stability financování dopravní infrastruktury zahraniční experti doporučují zpracování plovoucích finančních plánů na období tří až sedmi let pomocí metod projektového řízení a systémů hospodaření s dopravní cestou. Základním předpokladem využití těchto metod je však kvalitní příprava nejen z pohledu dopravně-technického, ale také z hlediska ekonomicko-finančního, a využití kvalitních dopravních dat.
O možnostech financování dopravní infrastruktury v České republice na konci listopadu v Praze diskutovali odborníci z Rakouska, Francie, Německa, Polska, Slovenska a Velké Británie, kteří se sešli na akci Kulatý stůl pro českou dopravu. Vedle ministra dopravy Pavla Dobeše se panelové diskuse zúčastnili také členové vládního poradního orgánu NERV Jiří Nekovář a Michal Mejstřík.
Ministr dopravy Pavel Dobeš, který Kulatý stůl pro českou dopravu zaštítil, s experty diskutoval o využití zahraničních zkušeností při řešení aktuálních problémů rozpočtu ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury. Diskuse ozřejmila několik základních trendů, které zásadně ovlivňují investice do dopravy v České republice.
Při rozhovorech se ukázalo především to, že potřeby dopravy není reálné zajišťovat pouze prostřednictvím státního rozpočtu. Řada zemí v Evropě zdroje ze státního rozpočtu pro financování dopravní infrastruktury buď využívá jenom v omezené míře, nebo je nevyužívá vůbec. S ohledem na očekávaný vývoj českého státního rozpočtu lze podle účastníků kulatého stolu očekávat, že se podobný trend začne prosazovat i v České republice.
Mýto místo spotřební daně
Klíčovým zdrojem investic do dopravní infrastruktury jsou poplatky uživatelů. Různé evropské země aplikují zpoplatnění užití dopravní cesty v různé míře. Zatímco za užití železniční dopravní cesty se zpravidla platí v osobní i nákladní dopravě, podíl přímých plateb uživatelů na investicích do silniční sítě je poměrně nízký.
Jak v zemích s nedokončenou dálniční sítí, jako je Polsko či Slovensko, tak v zemích s dokončenou dálniční sítí jako Německo lze v blízké budoucnosti očekávat snahu o zvyšování výnosů z mýtného. V některých zemích již uvažují i o možnostech zpoplatnění osobních vozidel, a to až do výše pokrytí úplných nákladů na výstavbu a provoz dopravní cesty.
Ke stabilnějším zdrojům patří také externí financování. Portfolio externího financování obsahuje například dluhopisové programy, garantované půjčky či společné projekty veřejného a soukromého sektoru (projekty PPP), které však podle doporučení expertů musí zahrnovat přímé platby všech uživatelů. V „nových“ zemích Evropské unie, ke kterým patří i Česká republika a které nemají dokončenou výstavbu dopravních sítí, jsou pak významným zdrojem evropské fondy.
Naopak význam „tradičního“ zdroje příjmů z dopravní infrastruktury – spotřební daně – bude postupně klesat. Důvodem je nízká stabilita tohoto zdroje, způsobená tlakem na snižování spotřeby pohonných hmot nových vozidel nebo jejich přechodem na alternativní pohony.
Ministerstvo dopravy hodlá závěry z diskuse a doporučení zahraničních expertů využít při návrhu změn systému financování dopravní infrastruktury v České republice.
(red)
