7. února 2014
Ačkoli současná ekonomická situace dopravnímu výzkumu v České republice přímo nepřeje, hlavní výzkumné zařízení v této oblasti – brněnské Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV) – se snaží zpracovávat aktuální témata a rozšiřovat svou činnost. Ředitele CDV Prof. Ing. Karla Pospíšila, Ph.D., MBA, jsme se zeptali na podrobnosti.
„Jaká je současná situaci ve financování dopravního výzkumu?“
„Situace v dopravním výzkumu je nyní opět naprosto nepředvídatelná. Od doby, kdy ministerstvo dopravy předalo svou kompetenci financovat výzkum v dopravních oborech Technologické agentuře České republiky (TA ČR), uplynulo již pět let. Při tomto přechodu se podařilo v TA ČR vytvořit program Alfa, který ve svém třetím podprogramu zabezpečoval financování dopravního výzkumu. Program Alfa však skončil a s ním, snad jen dočasně, i financování nových projektů dopravního výzkumu. I když existují záměry, které by to měly napravit, zatím jsou jen v přípravě.“
„V čem vidíte příčinu tohoto stavu?“
„Myslím, že hlavní příčinou je, že vedení ministerstva dopravy necítí potřebu se o výzkum drát. Nejdříve si nechalo vzít možnost přímého směřování a financování výzkumu a teď, když ji nemá, chová se tak, že jej výzkum vůbec nezajímá. Jeden z významných představitelů ministerstva mi jednou dokonce řekl, že když se TA ČR brala o výzkum v dopravě, tak ať si na něj zajistí prostředky a že snažit se mají i sami výzkumníci. Jako by zajištění výzkumu v dopravě bylo zájmem jen výzkumných institucí a vysokých škol, případně několika úředníků ministerstva. Dokud vedení ministerstva nepochopí, že stát výzkum potřebuje, bude výzkum v dopravě skomírat. Přitom téměř každý den jsme konfrontováni s jeho naléhavými potřebami. Ať je to oblast bezpečnosti silničního provozu, moderních technologií výstavby a systémů hospodaření s dopravní infrastrukturou nebo oblast dopadů dopravy na životní prostředí, kvality stavebních prací, rozvoje pokročilých metod modelování dopravního chování, telematických systémů a mnoha dalších.
Myšlenka, že TA ČR nahradí poptávku ministerstva po výzkumu, je zcela mimo realitu. TA ČR nemá ani odborné kapacity na to, aby posoudila potřeby jednotlivých témat dopravního výzkumu, ani odpovědnost za rozvoj dopravního sektoru. Nelze tedy od ní očekávat, že bude výzkum v dopravě o své újmě prosazovat, když samo ministerstvo, které odpovědné je, žádný tlak nevytváří a své odpovědnosti se zříká.
Kromě výše popsaných důvodů TA ČR ani nemůže výzkum v dopravě nějak zvlášť podporovat, protože dopravní výzkum nepatří mezi výzkumné priority České republiky – tam byla a je parketa ministerstva, které by mělo umět ve vládě důležitost toho výzkumu obhájit. Připomeňme, že snad kromě lesů má stát právě v dopravní infrastruktuře největší majetek a že doprava a její infrastruktura je podmínkou pro rozvoj naprosto všech odvětví národního hospodářství, ale například i kulturního vyžití obyvatelstva. Je až neuvěřitelné, jak se k němu stát chová, jak systémově neřeší téměř nic, co by s ním souviselo.“
„Zaměřuje se výzkum CDV v situaci současné ekonomické krize například také na problematiku ekonomického využívání prostředků v dopravě?“
„Ano, CDV se snaží tato témata neustále prosazovat. Jenže TA ČR je organizace, která se zhlédla v podpoře průmyslového výzkumu, tzn. výzkumu, ze kterého padají ,nové šroubky‘ nebo technologie, které se dají patentovat, prodat a podobně. Výzkum, který je zaměřen na potřeby veřejného sektoru, je v TA ČR marginalizován a stále více omezován prakticky jen na program Beta, kde je na dopravu neuvěřitelně málo peněz. V programu Alfa, kde je již zmíněný podprogram pro dopravu, tak bylo prosazování témat, z nichž má užitek stát či veřejnost, stále složitější.“
„Stále se mluví o předražených dopravních stavbách. Jak přispívá CDV ke zlepšování situace v této oblasti?“
„CDV již před třemi lety vypracovalo a předalo ministerstvu dopravy stručný materiál (žádné nabubřelé neuchopitelné teoretické vědecké dílo), ve kterém ve čtrnácti bodech popsalo činnosti, které ovlivňují cenu i kvalitu dopravních staveb a způsoby, jakými lze tyto činnosti administrovat či hlídat. Materiál sice ministerstvo převzalo, nicméně s ním nijak nepracuje. Nebyli jsme ani požádáni o jeho rozpracování do konkrétních opatření.
Systémový přístup je však nahrazen jen tlakem na nejnižší cenu při výběru dodavatele stavby, bez ohledu na to, že podstatnějších úspor lze dosáhnout v jiných částech celého investičního procesu. Vytváří se zde tak nesmyslná fikce, že cena staveb je vysoká, protože ,zlé‘ stavební firmy staví dráž než v zahraničí. I to je v některých případech sice pravda, ale podstatný je systém, ve kterém se firmy pohybují, to znamená, co se jim dovolí, a zejména jak je připraven projekt, podle kterého se staví. Zda jsou dobře udělány průzkumy, zda parametry návrhu vůbec odpovídají potřebám, zda nejsou ke stavbě samé přidávány další tzv. vynucené investice, které však vynucené ve skutečnosti vůbec nejsou a podobně.
Nedávno CDV vypracovalo pro ŘSD též technický návrh zadávací dokumentace pro systém hospodaření s vozovkami. Optimální návrhy architektury a funkčních prvků tohoto systému mohou napomoci smysluplně hospodařit i s velmi omezenými zdroji a maximalizovat tak jejich přínos. Bez tohoto systému ŘSD nebude vědět, kolik peněz a na co v údržbě potřebuje, a nebude ani vědět, jak nejefektivněji peníze na údržbu použít.“
„Zabývá se v současné době výzkum CDV také oblastí logistiky? Jaká je například situace v budování veřejných logistických center? Jsou tato centra v současné ekonomické a politické situaci dnes ještě aktuální?“
„CDV se zabývá logistikou velmi podrobně. Uvedu jeden konkrétní příklad. Nedávno jsme řešili studii Citylogistika pro město Brno, která se zabývala posouzením potřeby změny přístupu vedení města zejména k vytváření podmínek pro mobilitu zboží v centru města. V rámci studie byla zvažována i možnost zřízení městského distribučního centra poblíž brněnského letiště. Součástí zakázky bylo i získání názorů podnikatelů, kteří mají své obchodní aktivity v centru města.
K našemu údivu se dotazníkový průzkum setkal s mimořádnou odezvou v rámci obchodní sítě (návratnost dotazníků 74 procent), což potvrzuje nejen objektivní stav, ale především subjektivní vnímání této problematiky u obchodníků. Řešení podmínek zásobování považují za jednu z rozhodujících priorit pro jejich podnikání. I vedení města se touto problematikou zabývá, téma veřejných logistických center je tak stále aktuální.
Samozřejmě pokud hovoříme o ekonomických aspektech, je zapotřebí zdůraznit, že významnou otázkou je zajištění finančních zdrojů pro provoz, kdy se u městských distribučních center ve většině případů ukazuje, že koncept není samofinancovatelný a je v drtivé většině případů nutné uvažovat o vstupu veřejného sektoru. Za to ale město získá prostupnější ulice a snížení dopadů na životní prostředí.“
„Jakou prioritu si CDV stanovilo pro letošní rok?“
„Věřím, že s nástupem nového vedení ministerstva, které snad setrvá celé funkční období, bude čas na to, abychom představili náš návrh na komplexní pohled na rozvoj dopravního sektoru, který zahrnuje zdroje jeho financování, investiční proces, systém hospodaření, systém zkvalitňování bezpečnosti a řízení provozu na dopravní infrastruktuře, environmentální aspekty dopravy a další komponenty dopravního systému.
Jsem přesvědčen o tom, že CDV jako výzkumná organizace ministerstva dopravy, jíž její právní status zaručuje odbornou nezávislost na růz-ných partikulárních zájmech, by měla být svým zřizovatelem využívána právě jako odborně nezávislý zdroj řešení konkrétních dopravních témat a zároveň jako oponent návrhů, které přicházejí na ministerstvo odjinud.“
„To je velmi ambiciózní priorita. Můžete popsat konkrétní výzkumná témata, kterými se budete letos zabývat?“
„CDV, ačkoli nedostává žádnou dotaci na provoz, řeší ročně několik set projektů, které získává na základě vysoutěžených zakázek nebo grantů. Dovolte mi vyjmenovat některé z nich: rozvoj adaptivních telematických systémů pro řízení a usměrňování dopravního proudu, rozvoj vzdělávání řidičů i autoškolství, rozvoj nástrojů pro sledování dopravy, vážení vozidel za pohybu, výzkum v oblasti nástrojů pro snižování nehodovosti, hloubková analýza dopravních nehod, optimalizace návrhových prvků, rozvoj diagnostiky vozovek, včetně využití georadaru a dalších metod, výzkum zaměřený na dopravní chování a dopravní modelování, na environmentální aspekty a nové technologie výstavby a údržby dopravní infrastruktury.“
„Politická vůle či nevůle je pro řešení problémů dopravy velmi důležitá. Co by měla podle vás nová vláda řešit jako prioritní úkoly v oblasti dopravy?“
„Urgentní témata jsou všeobecně známa, proto považuji za nadbytečné je zde vyjmenovávat. Nová vláda by podle mého názoru měla více dbát na systémový přístup a více se oprostit od ad hoc řešení, měla by si udělat odstup od tzv. urgentních témat a řešit je s rozmyslem. Zatím vládní přístup spíše vypadal tak, že se hledala krizová řešení, často bez souvislostí a návazností na další prvky systému. S odstupem času se ukazuje, že ta řešení nemusela být hledána pod tlakem, ale že by se nic nestalo, kdyby se přijala až po důkladné analýze. To samo o sobě přináší mrhání zdroji a lidskou důvěrou. Vzpomeňme jen na různé strategie a superstrategie, které často nepřežily ani poměrně krátké politické angažmá některých ministrů.
Velkým tématem je příprava staveb. Průměrná doba je prý patnáct let. Tady to přímo volá po systémovém řešení namísto toho, aby se hledala náhradní řešení v podobě vycpávkových stavebních zakázek s cílem ,hlavně utratit evropské peníze‘ bez ohledu na to, zda jsou takto proinvestované peníze smysluplným nákladem. Celá oprava dálnice D1, kterou dojemně pojmenováváme různými způsoby tak, aby byly náklady na ni vynaložené uznatelnými náklady z evropských zdrojů, je příkladem naprostého selhání systémového přístupu. Neexistence odpovídající diagnostiky a neexistence seriózního posouzení alternativních řešení jsou toho tristním důkazem. Přitom prostým pohledem do starých novin zjistíme, jak dlouho již víme, že se dálnice D1 nachází v dezolátním stavu.
K tomu je tu řada staveb, které stojí na přípravě, namátkou D3 a R35 a které jsou skutečně hodny být placeny z evropských zdrojů, neboť jde o skutečné investice do dopravní infrastruktury – peníze na opravy musíme mít v našem státním rozpočtu sami. Nejsme přece po válce, kdy musíme naráz opravit zničenou infrastrukturu a čerpat tak jakýsi Marshallův plán na obnovu země, jsme po řadě promrhaných let, kdy se peníze utrácely tak, že nám dopravní infrastruktura zchátrala. Jsme připraveni ministerstvo a jeho podřízené organizace jako SFDI, ŘSD či SŽDC v úsilí o systémový a efektivní přístup maximálně odborně podpořit.“
„V minulém roce jste informoval o výstavbě vašeho nového dopravního centra. Jak tato akce probíhá?“
„Co se týká našeho Dopravního výzkumného a vývojového centra, zkráceně CDV Plus, které budujeme z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), mohu informovat, že hlavní budova byla zkolaudována na jaře a vedlejší, laboratorní budova na podzim loňského roku, tedy s několikaměsíčním předstihem. Všechna brněnská pracoviště jsou již přestěhována na jedno místo do nového areálu, tišnovské pracoviště se bude stěhovat na jaře, až se podaří vybavit laboratoře.“
„V čem bude CDV po dokončení projektu CDV Plus jiné?“
„Současné laboratoře budou zmodernizovány a doplněny novými zařízeními. CDV bude mít například simulátor pro výcvik a sledování chování řidičů nákladních vozidel a autobusů, bude mít nové chemické laboratoře pro studium dopadů dopravy na životní prostředí, psychologickou laboratoř, geotechnickou laboratoř pro výzkumnou i expertní činnost ve vztahu k podloží liniových dopravních staveb, kde budeme moci provádět měření ve skutečném měřítku za kontrolovaných podmínek, laboratoř stavebních materiálů a laboratoř elektronové mikroskopie ke sledování degradačních procesů ve stavebních materiálech, ale i například pro zkoumání původu polutantů, kterými jsou lidé atakováni. V současné době se rovněž vybavují laboratoře pro hloubkovou analýzu dopravních nehod, optická laboratoř a ve finální fázi je vývoj speciálního měřicího vozidla. Česká republika, ministerstvo dopravy v podobě projektu CDV Plus získává kvalitní výzkumnou infrastrukturu i špičkové pracoviště pro podporu svých strategických rozhodnutí, ale například i pro supervizi na stavbách.“
Pavel Toman
