23. září 2021, lan
Příležitostí pro další rozvoj českého automobilového průmyslu při přechodu na elektromobilitu jsou nové technologické projekty jako je továrna na bateriové články do elektromobilů, tzv. gigafactory. V českých podmínkách může navíc synergicky podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, jež se v souvislosti s nástupem klimaticky neutrálního hospodářství blíží.
Na tiskové konferenci v Praze na to upozornili zástupci společnosti Deloitte, kteří představili novou studii Rozvoj výroby baterií v Česku, jež propočítala ekonomické přínosy vybudování jedné až dvou gigatováren na výrobu baterií v Česku. Studie byla vypracována pro Svaz moderní energetiky.
Kalkulace přínosů ve studii stanovily, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 GWh vzniklo zhruba šest tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 miliardy Kč.
Evropská unie si stanovila za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do roku 2030 pak snížit emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Na stole je navíc legislativní návrh Evropské komise skoncovat s prodejem nových vozů se spalovacími motory k roku 2035. To bude mít zásadní dopady i na podobu automobilového průmyslu, který v Česku tvoří 10 procent HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává (i s návaznými obory) až půl milionu lidí. Transformace tohoto odvětví je nevyhnutelná, povede k zániku určitých profesí, k proměně produkce a ovlivní výkonnost ekonomiky.
„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme však o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy. Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ upozornil Josef Kotrba, chairman a vedoucí poradenského týmu pro energetiku ve společnosti Deloitte.
Dekarbonizace spojená s útlumem spalování uhlí a ropy se podle něj neobejde bez masivního nástupu jednotlivých řešení v oblasti ukládání energie. Klíčovou roli v akumulaci energie sehrají právě baterie. Budou nezbytné nejen pro sektor dopravy, ale také jako nástroj pro ukládání přebytků energie ze solárních či větrných elektráren. Současným limitem Evropy je dovozní závislost na asijských producentech baterií. To se má rychle změnit, neboť strategickou prioritou EU je být lídrem ve vývoji i výrobě baterií a mít plnou kontrolu nad výrobním procesem a udržitelností celého životního cyklu baterie.
Pro pokrytí evropské poptávky bude nutné vybudovat dostatečné výrobní kapacity. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni cca 450 až 630 GWh a v roce 2040 na úrovni cca 1000 až 1400 GWh. V závislosti na průměrné výrobní kapacitě jedné továrny by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11 až 16 továren v roce 2030 a 26 až 35 továren v roce 2040. Jen v zemích V4 a Německa by k pokrytí 510 GWh poptávky po bateriích bylo potřeba přibližně 13 až 17 gigafactories.
„Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard Kč, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami. U našich sousedů v Polsku a Maďarsku jsou již továrny v provozu a další se připravují. Participace ČR na výrobě baterií v regionu nemá tolik překážek a realizace projektu tzv. gigafactory na našem území přináší potřebný impuls pro transformaci uhelných regionů. Vytvoří zde nové pracovní příležitosti v oboru s vysokou přidanou a technologickou hodnotou,“ řekl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Ekonomické přínosy jedné továrny
Ekonomické přínosy jedné továrny byly pomocí input outputové analýzy stanoveny následovně (analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce):
HDP (hrubá přidaná hodnota) české ekonomiky by se celkem zvýšil o 185,9 miliardy Kč, což představuje 3,6 procenta HDP v roce 2020.
Větší dopad na ekonomiku by měl provoz gigafactory než její výstavba. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 miliardy Kč, výstavba pak o 13,7 miliardy Kč.
V investiční fázi do jedné továrny o 40 GWh by vzniklo zhruba 6095 pracovních míst a provoz gigafactory by v nových výrobních kapacitách a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst.
Za celé zkoumané období by si veřejné finance (centrální vláda, obce a kraje) podle odhadu společnosti Dellloite polepšily celkem o 48,6 miliardy Kč.
Výhody realizace gigafactory
Výhody realizace gigafactory v Česku jsou podle studie následující:
ČR má dobrou geografickou polohu a disponuje vhodnými lokalitami pro umístění projektu v regionech postižených těžbou uhlí.
Projekt vytvoří nová pracovní místa přímo a přispěje k vytvoření dalších nepřímo. Přitáhne navazující ekonomické činnosti a služby. Přispěje tak ke zvýšení atraktivity daného regionu pro další investory.
ČR disponuje největšími zásobami lithia v Evropě (oblast Cínovce v Krušných horách), disponuje také zásobami manganu (Pardubicko). Díky výrobě baterií se může udržet celý hodnotový řetězec. Od dodávky vstupních surovin přes výrobu baterií až po jejich využití pro second life a recyklaci.
Projekt zajistí nové know how v moderní technologické výrobě. Předpokládá se úzká spolupráce s technickými školami a vytvoření nových studijních oborů už na úrovni středních škol.
ČR disponuje jak kvalitním vzdělávacím s*ystémem, tak kvalifikovanou pracovní silou. Nespornou výhodou ČR je konkurenceschopná cena práce, zejména ve srovnání s Německem.
Trh z pohledu očekávané výše poptávky po bateriích není v tuto chvíli nasycen. V ČR je několik automobilových závodů v čele se Škoda Auto, které přizpůsobují své strategie trendu elektromobility. Bylo by logickým krokem zásobovat tuzemskou výrobu automobilů tuzemskými bateriemi.
Úsilí o snížení uhlíkové stopy ve výrobním procesu baterií také nepřímo povede k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Velká část investice by byla financována českým kapitálem. Částečně by tak projekt pomohl řešit problém odlivu kapitálu z ČR.
(lan)
Foto: Škoda Auto
