28. června 2021, lan
Nedostatek profesionálních řidičů se již delší dobu stává limitujícím faktorem nejen pro silniční dopravě, ale také pro samotnou ekonomiku. Jak se s ním vyrovnávají dopravní firmy a jaké vidí cesty do budoucna, na to jsme se zeptali představitelů některých tuzemských dopravních společností.
1. Dopravci si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalitních řidičů.
Jak toto téma ovlivňuje v současnosti vaše podnikání?
2. Jaké vidíte v této oblasti řešení do budoucna,
aby byla zachována funkčnost silniční nákladní i osobní hromadné dopravy?
Ing. Vladimír Starosta,
jednatel společnosti O.K. Trans Praha
1. Vliv nedostatku kvalitních řidičů či řidiček je stále největším limitem našeho oboru a myslím, že je to záležitost nejen Evropy, ale celého ekonomicky bohatšího světa. Těch důvodů je samozřejmě celá řada. Tím asi prvotním je nepříliš vysoká společenská prestiž práce řidiče, byť se jedná o profesi dnes velmi náročnou a velmi zodpovědnou. Začíná to v našich rodinách. Když jsem se ptal na našem Sdružení ČESMAD Bohemia, kdo z nás doma vychovává z dětí kvalifikovaného řidiče, tak jsem se dozvěděl, samozřejmě, že téměř nikdo. Všichni přece chceme, aby to děti „někam dotáhly“. Nemyslím to špatně, ale je to prostě drsná realita. Práce řidiče je v dnešní Evropě profesí, která je svázána velkou mírou regulace a předpisů, za jejichž porušení hrozí nejen velké finanční postihy, ale i ztráta samotného řidičského oprávnění. Máme postihy za to, když řidič nedostatečně odpočívá během dne, během týdne i během měsíce a řadu dalších pravidel včetně ekologických předpisů. Když k tomu přidáme častou přetíženost evropské infrastruktury, zvláště v letních měsících, nedivme se tomu, že dnes klukovský sen není být řidičem náklaďáku. A také samotné získání řidičského oprávnění je dnes velkou investicí pro mladého muže. Naše školství přes veškeré snahy nevidí perspektivu v určitých změnách, které by reagovaly na dnešní situaci a umožnily by nám připravovat řidiče dlouhodobě a postupně. Bohužel. Navíc konkrétně u nás v České republice neděláme chytrou politiku zaměstnanosti vůči zahraničním řidičům. Naše odbory v čele s panem Středulou dlouhodobě brání možnosti zaměstnávat zahraniční řidiče, takže tito pak končí za volanty v Polsku a pobaltských republikách a tamní dopravci nás potom často vytlačují z našich pozic. A tak jsme dlouhodobě konfrontováni se situací, kdy na jedné straně celá společnost, ať již přímo či nepřímo, užívá tento obor a potřebuje ho (není mezi námi člověk, který by nekupoval to, co nepřivezl nákladní automobil) a na druhé straně si myslím, že větší část společnosti nejeví příliš sympatií k tomu oboru, a to z různých důvodů.
Přesto si myslím, že práce řidiče je zajímavá, dává člověku určitou svobodu, umožňuje poznání širšího světa, než je jen ten náš domácí dvorek, a dává také možnost ovládat velký technicky vyspělý stroj, což pro kluky a chlapy není k zahození.
2. Řešení do budoucna spočívají ve zvýšení atraktivnosti povolání řidič, nebo alespoň v nutnosti zastavit stávající nepříznivý trend. Ano, určitě bude nutné, aby řidič bral v budoucnu vyšší odměnu za svou práci ve srovnání s dělnickými profesemi v továrnách. A myslím si, že si ji i zaslouží – za všechny povinnosti a úkoly, které jsou na něj dnes kladeny. Ale jen finanční stránka věci stačit nebude. Řidič a jeho blízcí samozřejmě dnes daleko více než v minulosti vnímají negativně nepřítomnost doma. Možná budeme muset řidiči zkrátit časový úsek, kdy je mimo domov, a přejít v budoucnu na nové modely, které každopádně budou znamenat větší potřebu řidičů a zvýšení nákladů. Zní to nepopulárně, ale pokud to vrátí díl atraktivity tomuto povolání, i to bude cesta. Výrobci nákladních vozidel dnes věnují velkou pozornost kabině vozidla, jejím rozměrům a vybavení s cílem, aby jejich kabiny byli řidiči vyhledávány. Ani to však stačit nebude. Teď v době pandemie většina čerpacích stanic zamezila vstupu řidičů do sociálních zařízení a sprch, tak si asi lehce představíme, jaké by to bylo objet Evropu obytným autem s těmito omezeními. Ano, z nákladní dopravy a povolání řidiče se stane v budoucnu nelevná služba s velmi slušnou přidanou hodnotou. Jak nelevná bude, to však bude záležet zdaleka nejen na dopravcích samotných.
Rád bych využil této příležitosti a poděkoval všem řidičům, protože i v době pandemie se zachovali jako opravdoví muži a snažili se stále dělat svou práci.
MVDr. Martina Šmídlová,
jednatelka společnosti Šmídl
1. Nedostatek řidičů je dlouhodobý problém, který se v posledních letech dále stupňuje. Zejména v případě mezinárodní kamionové dopravy je situace opravdu vážná a týká se i našeho holdingu. Nárůst poptávky po našich službách roste rychleji, než se nám daří nabírat nové řidiče. Pokud pandemie nákladní dopravu postihla, tak jen krátkodobě. Nyní se naši zákazníci snaží dohnat „ztráty“, objem přeprav se vrátil minimálně na původní úroveň a řidiči jsou skutečně tím velmi úzkým místem logistického procesu.
2. S dlouhodobě rostoucím objemem přeprav je nedostatek kvalitních řidičů vlastně logický, protože zkušeným řidičem kamionu se člověk nestane ze dne na den. Řešení proto není jednoduché nebo univerzální. Dlouhodobě se snažíme zvýšit prestiž tohoto povolání, investujeme do moderní techniky, která řidičům usnadní a zpříjemní práci. Nabízíme nadprůměrné ohodnocení a díky velikosti našeho holdingu i jistotu stabilní práce. Jádro problému je dlouhodobě všem známé: nízká prestiž, extrémní časová náročnost této profese a velké vstupní náklady na kvalifikaci odrazují zejména mladší generace. Dlouhodobě se mluví o změně systému školství, o finanční podpoře při pořízení řidičského a profesního oprávnění, dále o výstavbě parkovacích a odpočinkových míst pro řidiče kamionů a dalších dlouhodobých opatřeních. Ale jak si rychle pomoci v současné, řekněme až neudržitelné situaci, je záhadou i pro mě, a to pracuji v dopravě velmi dlouho.
Ing. Petr Kozel,
CEO a předseda představenstva společnosti VCHD Cargo
1. Nedostatek řidičů na trhu práceje skutečně problém. Generace kamioňáků srdcařů stárne a pomalu odchází do penze, mladá generace vidí svoje uplatnění jinde, ale poptávka po silničních přepravách roste. Celá situace je dlouhodobým fenoménem a ovlivňuje naši každodenní práci. Nejen v plánování směn a vykrývání nenadálého výpadku řidiče na pravidelné lince, ale i v oblasti řízení nových projektů a zakázek. Takže se této tematice intenzivně věnujeme a naše investice do rozvoje společnosti jsou vždy s ohledem na komfort pro naše zaměstnance a usnadnění jejich náročné práce. Ceníme si našich lidí a chceme, aby se u nás cítili dobře, kvalitní řidiče si chceme udržet. To klade vysoké nároky na komunikaci s řidiči a personální oddělení, které se stará také o nábor a zapracování nových řidičů.
2. Existují krátkodobá i dlouhodobá řešení. V každém případě by pomohly legislativní zásahy a podpora státu. Dnes, kdy už není možné získat řidičské oprávnění pro řízení nákladních vozidel jako součást studia či učňovského oboru a prvotní náklady na získání řidičského a profesního oprávnění jsou hodně vysoké, by pomohla aktivnější podpora rekvalifikace ze strany úřadů práce. Ocenili bychom také podporu pro náš obor podnikání obecně v situacích, kdy nás omezují opatření jiných zemí tak, jako tomu bylo například při testování řidičů na hranicíchs Německem (němečtí řidiči testování nepodléhali). V krátkodobém horizontu by také jistě přineslo nové uchazeče o pozice řidičů zjednodušení procesu pro příjem zahraničních zaměstnanců.
Co se dlouhodobých řešení nedostatku řidičů týče, stálo by za to vrátit tomuto povolání atraktivitu. Například dlouhodobým působením v rovině národní i celoevropské při zvyšování komfortu pro vykonávání tohoto náročného zaměstnání a investicí do infrastrukturních podmínek pro řidiče, jako jsou kvalitní dálnice s dostatkem parkovišť pro kamiony v bezpečném prostředí a s kvalitním zázemím. Předpokládám, že částečné řešení přinese i vývoj nových technologií v oblasti umělé inteligence a s nimi spojená implementace nové celoevropské legislativy. Pak bude možné, v některých specifických případech, snížit počet pracovníků v těchto profesích nahrazením samořiditelnými vozidly či celými flotilami autopilotních kamionů, například pro přepravy typu hub hub.
Kateřina Kratochvílová,
předsedkyně představenstva ICOM transport
1. V České republice chybí asi 15 tisíc řidičů. Nám se sice v současné situaci podařil nábor v autobusové dopravě, ale v kamionové dopravě je situace stále neutěšená. V Česku je problémem, že neexistují žádné výchovné programy pro tuto profesi. Stát se tomu nevěnuje. Vnímáme, že v současné době tato situace v nákladní dopravě ovlivňuje nejen dopravce, ale už i objednatele dopravy.
2. Existují učební obory jako například truhlář, soustružník a jiné, kde se koncepčně připravují budoucí zaměstnanci pro tyto obory.
Bohužel, studijní obor pro řidiče není, přičemž fungování státu se bez profese řidiče neobejde. Doprava, jak jsem uváděla výše, je nezbytná jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance. Bez řidičů by nebylo zboží v obchodech, léky v lékárnách, děti ve školách a lidé v práci.
Řidičská profese není jen o znalosti pravidel silničního provozu. Řidič v dnešní době musí umět jednat se zákazníky, musí mít znalosti z oblasti bezpečnosti práce, celních předpisů atd.
Foto: LAN
