​Provozovatelé autobusové dopravy sčítají ztráty

​Provozovatelé autobusové dopravy sčítají ztráty

V loňském roce v důsledku opatření přijímaných s pandemií koronaviru výrazně klesly tržby dopravců zajišťujících veřejnou linkovou dopravu, avšak jejich náklady zůstaly stále vysoké. Odpadli i cestující, kteří využívali slevy pro děti a seniory, a finanční situace dopravců je špatná. Je proto namístě, aby získali pomoc z veřejných zdrojů, od toho zde tyto zdroje jsou. Uvedl to generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

„V roce 2019 došlo především díky zavedení slev pro děti a seniory po letech pomalého poklesu výkonů a počtu přepravených osob v linkové autobusové dopravě k zajímavému nárůstu, což je přímý důsledek této podpory státu pro veřejnou hromadnou dopravu osob,“ uvedl Vojtěch Hromíř. „Bohužel, na jaře loňského roku přišel covid‑19 a kraje a obce redukovaly objednávky, převážně na úroveň prázdninového režimu. A podobné to bylo i v druhé vlně na podzim, kdy objednavatelé v rámci možností, které jim smlouvy dávají, snížili objednávky, ale počty cestujících, a tedy i tržby, poklesly ještě v mnohem větší míře,“ dodal.

Smlouvy „netto“ a „brutto“

Bylo to jednak tím, že nejezdily děti do škol, ale také proto, že mnozí lidé v obavě před nákazou volili pro cesty do práce individuální dopravu. A rovněž někteří velcí zaměstnavatelé pro své pracovníky sjednávali individuální dopravu, aby je odstínili od veřejné hromadné dopravy. „To přineslo obrovské výpadky tržeb a vzhledem k tomu, že náklady zůstaly stále vysoké, došlo k velkému deficitu v celém finančním systému veřejné dopravy. Největší zátěž zůstává na bedrech objednavatelů, tedy krajů a obcí. Složitá je však situace v případě tzv. netto smluv, kdy autobusoví dopravci jezdí na vlastní riziko. A zde je zcela namístě, aby došlo k úpravě smluv a k nižším tržbám se v této zcela mimořádné situaci přihlásil i objednavatel. Existují pro to zvláštní instrumenty, kterých lze použít, protože jinak hrozí krach dopravců, což si snad nikdo nepřeje. V případě, že příčinou ztrát je koronavirus a ne nešikovnost podnikatele, je spravedlivé, aby firmám bylo pomoženo. Právě k tomu slouží veřejné rozpočty, ať již státní či regionální,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.

Jednoduchá však podle něj není ani situace dopravců, kteří mají uzavřené tzv. brutto smlouvy, u nichž riziko ztráty nese objednavatel. „Dopravce má totiž zakalkulované fixní náklady celé firmy na předpokládaný výkon najetých kilometrů, kde se počítá s tím, že prázdninový režim bude jen dva měsíce. Vzhledem k tomu, že smlouvy umožňují zčásti redukovat objemy pod úroveň objednávky, tak toho objednavatelé využili. A pokud dopravci jeho kalkulace nevyjde, tak to jde za ním,“ upozornil Vojtěch Hromíř.

Komerční linková doprava stále bez pomoci

Vedle závazkové dopravy je zde ale také komerční linková doprava, která dopad pandemie pocítila stejnou měrou. „Kvůli uzavření hranic nefungovaly zahraniční spoje, případně jen v omezené míře, a výkony klesly na podobnou úroveň jako v zájezdové dopravě. Toto jsou však firmy, kterým doposud nikdo nepomohl. Program Covid Bus skvěle zafungoval na zájezdovou dopravu, ale komerční linková doprava stále zůstává stranou. A myslím si, že je vhodné, aby stát pomohl i těmto firmám. I ony musejí splácet drahé leasingy na autobusy a utrpěly velké ztráty na mezinárodních i vnitrostátních linkách. I zde je zcela namístě, aby se do řešení tohoto problému zapojily veřejné rozpočty, ve společnosti musí existovat solidarita. Nejedná se o tak velký počet firem, jako je například v nepravidelné dopravě. Toto je skupina, pro niž navrhujeme panu ministrovi rozšíření programu Covid Bus tak, aby i jim dokázal tento program pomoci. Protože zatím vývoj pandemie není příznivý, diskutujeme i o dalším využití programu pro zájezdovou dopravu. Covid Bus byl koncipován jako podpora do letošního jara, ale zdá se, že autobusová doprava bude ještě potřebovat pomoc od státu přes letní sezónu. Vakcinační strategie předpokládá plošné očkování až v létě, dopravci se budou potřebovat přiblížit až k obnovené poptávce od září tohoto roku,“ upozornil Vojtěch Hromíř.

Antivirus není pro veřejnou dopravu moc využitelný

Stát nabízí částečnou podporu na krytí nákladů na mzdy v podobě programu Antivirus. Když se výkony sníží v rámci prázdninového provozu jen o 10 až 15 procent, tak drtivá většina řidičů zůstává v práci a není na ně možno čerpat tuto podporu.
„Mírně klesnou výkony, ale adekvátně k tomu snížení neklesnou náklady. Na těchto nižších výkonech ale výrazně klesnou tržby. A vypadne i externí zdroj, slevy na děti a seniory od státu. Ti nyní necestují. Finanční model dopravců je skutečně narušený a bez zásahu státu a podpory z veřejných rozpočtů nemůže odvětví autobusové dopravy obstát. Všichni předpokládáme, že pandemie letos odezní, a tak stojí za to, aby stát do firem právě teď investoval,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.

V roce 2021 bude důležité, jak budou fungovat školy

Situace ve veřejné linkové dopravě v letošním roce, a zejména v prvních šesti měsících, se dá podle Vojtěcha Hromíře těžko odhadovat a vývoj bude velkou měrou záviset na tom, jestli budou fungovat školy. „Pokud školy fungovat budou, není moc důvod, aby nejezdili do zaměstnání i někteří lidé, kteří jsou doma kvůli hlídání dětí. Navíc žáci a studenti sami představují obrovskou skupinu cestujících. Bude‑li normálně fungovat ekonomika, a já věřím, že bude, protože svět je založený na růstu, nikoliv na poklesu, a budou otevřeny školy, tak ke zlepšení dojde relativně rychle. Je zde i patrná snaha o motivaci spotřeby, příkladem je ostatně i snížení spotřební daně z nafty, které podnikání v dopravě určitě pozitivně ovlivní, nebo zrušení superhrubé mzdy. Negativní zprávy zatím jdou z nepravidelné dopravy, kde ani školy, pokud budou už fungovat, zatím neplánují své obvyklé výjezdy na školy v přírodě, výlety, a podobně,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
„Kraje a obce mají za povinnost zajistit mobilitu osob pomocí veřejné hromadné dopravy. Je to kromě zdravotnictví a školství jedna z jejich nejdůležitějších kompetencí. Vzhledem k tomu, že peněz je nyní všude nedostatek, je zjevně nyní čas na to, aby objednavatelé přehodnotili, na jaký druh veřejné dopravy kolik peněz vynakládají. Dlouhodobě je zde velký nepoměr v dotacích, které dávají na kilometr ujetý vlakem a na kilometr ujetý autobusem. Určitě se najdou železniční spoje, které lidé moc nevyužívají a kde by bylo ekonomičtější nasadit míso vlaků autobusy. Na tuto skutečnost upozorňujeme již hodně let. Teď je tu doba, kdy by mělo stát krajům za to, aby zhodnotily obsazenost některých spojů a pokud je trvale počet cestujících nízký, pak může často posloužit stejně autobus, který je šestkrát levnější. To může nechat v krajských rozpočtech jednotky až desítky milionů korun ročně. A je samozřejmě mnoho vlakových spojů, například příměstských, kde železniční doprava je vysoce efektivní a funguje. Nemluvím o revoluci, ale o zvýraznění principu efektivity, nebo chcete‑li rozumném hospodaření,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.

Nové mýtné sazby jsou vůči autobusové dopravě vstřícnější

„Od začátku roku došlo k razantní změně v mýtných sazbách. Co se týče nových sazeb z hlediska autobusové dopravy, jsou pro autobusy znovu nižší než ty dosavadní, případně sazba zůstává stejná. To je určitě krok správným směrem, který svým dílem také podpoří veřejnou hromadnou dopravu. Souboj s individuální dopravou, která přináší větší kongesce a znečištění, tu bude i nadále, bez ohledu na pandemii a jiné podobné vlivy. Proto je koncepční podpora státu pro hromadnou dopravu důležitá,“ dodal Vojtěch Hromíř. 

Milan Frydryšek



spinner