12. října 2026, lan
13.10. – Dva nové poziční dokumenty Mezinárodní unie silniční dopravy IRU určené pro EU požadují zavedení poloveřejného dobíjení v depotech a 30denní platební lhůty pro služby silniční dopravy. Zabývají se dvěma praktickými podmínkami, které dopravci potřebují k investicím do vozidel s nulovými emisemi a do infrastruktury: přístupem k dobíjení a předvídatelným peněžním tokem. Obdobný názor sdílí i české Sdružení ČESMAD Bohemia.
Tyto dvě stanoviska obsahují doporučení IRU pro revizi nařízení EU o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) a pro řešení problému opožděných plateb v silniční dopravě. Zaměřují se na dvě překážky, které přímo ovlivňují schopnost dopravců plánovat, financovat a realizovat investice v době, kdy odvětví přechází na vozidla s nulovými emisemi (ZEV).
Ředitelka IRU pro EU Raluca Marian uvedla: „Provozovatelé silniční dopravy investují do přechodu na vozové parky s nulovými emisemi, přičemž čelí vysokým počátečním nákladům, nízkým maržím a rostoucímu provoznímu tlaku. Potřebují spolehlivý přístup k dobíjení, který bude vyhovovat jejich provozu, a předvídatelné platby za služby, které již poskytli.“
„Naše dva nové poziční dokumenty představují praktická řešení na úrovni EU, která mají tyto investice učinit proveditelnějšími – od jasného rámce pro poloprivátní dobíjení v depu až po maximální 30denní platební lhůtu za služby silniční dopravy. Právě tyto podmínky provozovatelé potřebují k plánování a investování, což pomůže zajistit, aby byl přechod v praxi realizovatelný v širším měřítku,“ dodala.
Poplatky za využívání dep: jasnější rámec
Stanovisko IRU k přezkumu AFIR vyzývá k zavedení definice „polosoukromých poplatků za využívání dep“ na úrovni EU, která by se vztahovala na infrastrukturu, kterou dopravci dobrovolně zpřístupňují třetím stranám.
Dopravci by si měli zachovat svobodu rozhodovat o tom, zda své depa zpřístupní, přičemž jasná pravidla EU by měla povzbuzovat ty, kteří jsou k tomu ochotni, aby přispěli k vytvoření doplňkové sítě poplatků pro vozidla s nulovými emisemi (ZEV).
30denní platební lhůta
Nabíjecí infrastruktura představuje pouze část investičního plánu. Provozovatelé rovněž potřebují předvídatelný peněžní tok, aby mohli obnovovat vozový park, zavádět nové technologie a plnit regulační požadavky.
Opožděné platby představují zvláštní zátěž pro četné malé a střední podniky a mikropodniky v tomto odvětví, které mohou mít omezenou vyjednávací sílu a finanční rezervy. Údaje Evropské komise ukazují, že 60 % podniků uvádí, že kvůli opožděným platbám neinvestují do inovativních řešení.
IRU požaduje maximální lhůtu splatnosti 30 kalendářních dnů pro služby silniční dopravy, a to jak v případě transakcí mezi podniky (B2B), tak u veřejných zakázek, bez jakýchkoli výjimek. Jakékoli postupy související s přijetím nebo ověřením musí být dokončeny v rámci této maximální lhůty 30 dnů a nesmějí být využívány k oddálení platby.
„Peněžní tok není pro dopravce jen administrativním detailem,“ uvedla Raluca Marian a dodala: „Může rozhodovat o tom, zda společnost investuje do nových technologií a inovací, ale také do řidičů a zaměstnanců, díky nimž každá služba funguje. Veřejné financování pomáhá a jsme za něj vděční, ale dopravci potřebují k investicím také vlastní prostředky. Finančně zdravý dopravce je ten, kterému jsou včas vypláceny platby za již odvedenou práci.“
ČESMAD Bohemia: Posílení motivace a zlepšení podmínek, včetně dob splatnosti, je zapotřebí
Podobný názor sdílí i Sdružení ČESMAD Bohemia. Jeho generální tajemník a člen prezidia IRU Vojtěch Hromíř uvedl: „Obě témata byla na programu zářijového setkání dopravních asociací v Bruselu. Zatím se ukazuje, že kromě motivace nižšími mýtnými sazbami bude dobíjení v depech a na místech nakládky a vykládky zřejmě hlavním driverem elektrifikace vozového parku. A k tomu samozřejmě dostupná veřejná dobíjecí infrastruktura. Proto je užitečné vymezení toho, co znamená neveřejná a poloveřejná dobíjecí stanice. Dopravci mohou nabídnout zcela veřejný přístup nebo přístup jen pro smluvní partnery a pomoci sobě k větší utilizaci a také dalším provozovatelům vozidel. Na místě je i dotační podpora zřizování takových depotních dobíječek. Pozdní platby jsou palčivým problémem v dopravě. Obecná legislativa existuje, v praxi bohužel příliš nefunguje. Místo 30 dnů se bavíme spíše o 60 dnech a ještě delších splatnostech. Není výjimkou, že dlouhé splatnosti nacházejí dopravci i u státních zákazníků. Zmíněn byl i velký problém, jímž je odsouvání okamžiku, kdy může dopravce fakturovat cestou různých námitek a zpochybňování, zda bylo zboží řádně dodáno. Pokud by se našla kvalitní klauzule, která by byla slabší stranou, tj. dopravcem použitelná automaticky a neznamenala by, že k prosazení oprávněného nároku musí vyvolat se zákazníkem spor s rizikem ztráty zakázky, prospělo by to k pročištění vztahů v oboru a omezilo i druhotnou platební neschopnost.“
(lan)
Ilustrační foto: LAN
