NKÚ: Rychlejší výstavbě dopravní infrastruktury bránilo složité řízení

NKÚ: Rychlejší výstavbě dopravní infrastruktury bránilo složité řízení

2.4. - Rychlejší výstavbě klíčové dopravní infrastruktury loni bránilo administrativně složité stavební i územní řízení. Bránily tomu i chyby v přípravě projektů. Vedlo to ke zpožďování výstavby silnic, dálnic, železnic a dalších dopravních staveb. Pro dobudování infrastruktury je proto hlavní tyto překážky odstranit. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok. Parlament loni schválil proměnu liniového zákona na zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury a vedle dopravních staveb rozšířil jeho záběr třeba i na stavby pro energetickou bezpečnost. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury mají podle tohoto zákona získat stavební povolení do čtyř let.

"Výsledky kontrol NKÚ dlouhodobě poukazují na nedostatky od přípravné fáze až po ukončení stavebních prací. Jedná se o chyby v předkládané dokumentaci, neúplné podklady, nedodržování harmonogramů, množství závad u již ukončených stavebních prací, nedostatečně zdokumentované podklady či liknavost při řešení reklamací," uvedl úřad. Doporučuje zkrátit dobu přípravy projektů, zaměřit se na prioritní stavby a zajistit, aby vznikaly v souladu s plány. "Jen tak se podaří zajistit, aby dopravní infrastruktura v České republice odpovídala potřebám společnosti," sdělili kontroloři.

Úřad jako příklad uvedl, že modernizace dálnice D1 není hotová a ani loni neexistoval souhrnný časový a finanční plán projektů potřebných pro její dokončení. Ředitelství silnic a dálnic na její modernizaci do poloviny roku 2022 vynaložilo 28,1 miliardy korun. "Na opravených úsecích přesto zůstávají mosty i nadjezdy ve stavu ohrožujícím bezpečnost dopravy, není dokončena modernizace některých odpočívek a chybí parkovací místa pro kamiony," napsal úřad.

Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se loni proti tomuto zjištění ohradily. Uvedly, že navzdory výtkám NKÚ modernizace D1 zvýšila bezpečnost a komfort uživatelů. Některé mosty a odpočívky se ještě podle obou úřadů opraví, práce ale často brzdí nejasné vlastnictví či soudní spory. Některé závěry podle loňského vyjádření ŘSD neodpovídají skutečnosti. NKÚ ve výroční zprávě dodal, že ministerstvo na základě kontroly kromě jiného uložilo ŘSD zpracovat do května aktuální přehled o stavu mostů a nadjezdů na dálnici D1 a harmonogram dokončení jejich oprav a rekonstrukcí.

Výroční zpráva úřadu se zmiňuje i o výstavbě dálnice D35. V její přípravě a výstavbě podle úřadu neplnilo ministerstvo ani ŘSD koncepční záměry výstavby, termíny z harmonogramu se nepodařilo dodržet a stavba se zpožďovala hlavně kvůli dlouhému majetkoprávnímu vypořádání nebo kvůli neúplným podkladům ŘSD pro územní řízení. Průtahy také stavbu prodražovaly.

Ministerstvo dopravy loni v reakci na prověrku uvedlo, že se snaží výstavbu urychlit. Letos má začít stavba šesti úseků a v roce 2025 se rozestaví zbytek dálnice. Hotová má být podle ministerstva v roce 2029. Premiér Petr Fiala letos v březnu řekl, že do konce roku by mělo být na D35 rozestavěno 64 kilometrů. V dubnu má začít stavba 7,6 kilometru dlouhého úseku mezi Džbánovem a Litomyšlí v Pardubickém kraji.

Kontrolní úřad uvedl, že celková délka dálnic by měla po jejich dokončení dosáhnout zhruba 2073 kilometrů. Aktuálně je podle evidence ŘSD v provozu 1386 kilometrů dálnic.

(čtk)

Foto: NKÚ

spinner