10. června 2010
Ministerstvo dopravy v polovině května opět posunulo plánovaný termín dokončení páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic do roku 2025, ale ani na naplnění tohoto scénáře zatím nejsou zajištěny odpovídající finanční zdroje. Zatímco v České republice se od roku 1989 ročně postavilo v průměru jen 28,5 kilometru dálnic, sousední Polsko jen v letech 2010 až 2015 otevře tisíc kilometrů nových dálnic a 1500 kilometrů rychlostních silnic. Také na Slovensku je díky projektům PPP v hodnotě miliard € tempo výstavby nových komunikací podstatně vyšší.
Rozhodující příčiny zaostávání České republiky, za něž považují vleklou legislativu, chybějící koncepci rozvoje dopravní infrastruktury a vysychající zdroje, pojmenovali v polovině května v Praze účastníci prvního z pěti letošních plánovaných diskusních setkání Institutu pro veřejnou diskusi na téma Dopravní infrastruktura ČR. Reprezentativního fóra se zúčastnili akademici, ekonomové, představitelé státní správy, investorů i stavebních firem. Jejich závěry by měly sloužit mimo jiné i jako naléhavé doporučení nové vládě.
Ohrožení konkurenceschopnosti
Česká republika je zatím podle některých zdrojů z hlediska konkurenceschopnosti na 15. místě v Evropě a na 31. místě ve světě, do značné míry ji však limituje právě neuspokojivý stav dopravní infrastruktury. „Stav a kvalita silniční nebo železniční infrastruktury je jedním z předpokladů dalšího hospodářského rozvoje,“ připomněl na fóru dopravní expert Pavel Švagr.
Zatímco ve všech sousedních zemích již běží výstavba klíčových staveb dopravní infrastruktury formou PPP projektů, v České republice se o nich zatím stále hovoří pouze na konferencích a diskusích. Velmi dobré příklady k realizaci projektů PPP nabízí i Velká Británie, Španělsko a Portugalsko. „Jiná cesta není,“ zaznělo na fóru. Celková plánovaná délka 2153 kilometrů, která by českou dálniční síť dostala na úroveň srovnatelnou se současným Rakouskem, bude bez účasti soukromého sektoru po vyčerpání evropských fondů zřejmě v nedohlednu. Na zbývajících zhruba 1040 kilometrů bude potřeba přes 500 miliard Kč. S výší investic, které jsou nyní do dopravní infrastruktury plánovány, je termín dokončení základní dopravní sítě v roce 2025 pouhou utopií, uvedl na fóru Tomáš Jílek z Ředitelství silnic a dálnic.
Řadu projektů ovšem vedle nedostatku financí brzdí i vleklá a nepružná legislativa. Diskutující z řad představitelů místních samospráv dokonce vnímají tento faktor jako rozhodující. Problémy s výkupy pozemků, nekončící jednání nad variantami projektů bez konstruktivního závěru či blokády ekologů řadu projektů pozastavily, dalším ani nedovolily začít.
Omezené zdroje je nutné vynakládat účelně a efektivně, dodal k tomu profesor Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT. Vyslovil se rovněž pro rychlou aktualizaci strategického plánu rozvoje dopravních staveb, aby mu dodavatelé mohli přizpůsobit své kapacity.
Dluhopisy ano, či ne?
Na diskusním setkání vystoupil i náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas, podle nějž je jedním z možných řešení nedostatku peněz vydání dluhopisů. „Je naivní si myslet, že dálnice lze zainvestovat dluhopisy. Ty budou strašně drahé a investoři si na nás smlsnou,“ odmítl takové řešení makroekonom Aleš Michl. Současné období Aleš Michl nehodnotí jako krizi, nýbrž jako „návrat do reality“, který by měli všichni reflektovat větším důrazem na etiku a dodavatelé snižováním svých marží.
Ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek na fóru zdůraznil potřebu vyváženého dopravního systému. Současně však připustil, že jedna z nejhustších železničních sítí v Evropě se pro Českou republiku stává zátěží. Provoz na okrajových tratích podle něj trpí zastaralým zabezpečovacím zařízením, úrovňovými přejezdy, omezenou rychlostí nebo absencí nákladní dopravy. Snahu o udržení všech železničních tratí označil za jednu z hrozeb budoucnosti české železnice. „Bude nutné přistoupit k optimalizaci tak husté sítě,“ řekl.
Hlavní závěry setkání v podobě tezí hodlá Institut pro veřejnou diskusi zveřejnit v nejbližší době. Tématem dalšího setkání budou 8. června Možnosti a vyhlídky financování dopravní infrastruktury.
Luboš Spálovský
