17. září 2021, čtk
17.9. - Rychlovlaky TGV jsou výkladní skříní francouzských železnic a zároveň chloubou tamějšího strojírenského průmyslu. Soupravy vozí cestující rychlostí přes 300 kilometrů v hodině a patří jim titul nejrychlejších kolových železničních vozidel na světě. Od zahájení provozu jednotek TGV uplyne 22. září 40 let, komerční provoz začal 27. září 1981.
Experimenty s rychlými vlaky podnikal francouzský železniční dopravce SNCF už v polovině 50. let. Na trati poblíž Bordeaux tehdy uháněly speciálně upravené lokomotivy rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Snaha o další zvýšení rychlosti ale v následující dekádě vedla do slepé uličky, kterou představoval projekt vlaku klouzajícího na vzduchovém polštáři. Takzvaný Aérotrain však byl pro svou složitost a s ní spojené problémy zavržen a přednost dostal paralelně vyvíjený projekt rychlovlaku s koly.
První souprava TGV (Train à Grande Vitesse, tedy vlak vysoké rychlosti) vyjela na koleje v roce 1972. Její vzhled pocházel z dílny automobilového designéra Jacquesa Coopera, který se prý nechal inspirovat tvary sportovních aut značky Porsche. Souprava nebyla unikátní jen vzhledem, ale také tím, že se měla obejít bez napájení z troleje. Zdrojem proudu pro elektromotory totiž byly turbíny na letecký petrolej, které si vlak vezl s sebou. Teprve skokové zvýšení cen ropy v první polovině 70. let přimělo konstruktéry přejít na čistě elektrickou trakci.
První trať určenou pro vysokorychlostní soupravy začaly francouzské železnice budovat v roce 1976. Spojení mezi Paříží a Lyonem bylo uvedeno do provozu v září 1981 za přítomnosti tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Mimochodem, právě tuto trať uvádí dopravce SNCF jako příklad vysoké efektivity železnice oproti jiným druhům dopravy. Plnou třetinu vzdálenosti totiž vlaky TGV ujedou bez toho, aniž by odebíraly proud.
V následujícím desetiletích se síť speciálních železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky dále rozrůstala. Jako první přibyl v roce 1990 úsek spojující Paříž s Le Mans. V roce 1992 byl otevřen první úsek trati z Lyonu na jih do Valence, o rok později zahájilo TGV expanzi na sever od Paříže, do Belgie a k tunelu pod kanálem La Manche. Jako zatím poslední byly v roce 2017 zprovozněny vysokorychlostní trati do Bordeaux, Rennes a Montpellier.
V současnosti měří tratě pro vysokorychlostní vlaky v zemi 2735 kilometrů (Francie má po Číně, Japonsku a Španělsku nejvíce kilometrů vysokorychlostních tratích na světě) a síť je napojena prakticky všechna velká francouzská města. Ročně přepraví na 110 milionů cestujících.
TGV byly třetí komerční vysokorychlostní vlaky na světě po japonských šinkansenech, které začaly jezdit v říjnu 1964, a britských vlacích InterCity 125, které byly zprovozněny v roce 1976.
Kromě Francie jezdí vlaky TGV i do sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily. Pod názvem Thalys je možné elegantní soupravy potkat v Německu a Nizozemsku. Na síť je napojeno také Švýcarsko a Itálie. Vlaky Eurostar jezdí do Belgie a tunelem pod Lamanšským průlivem až do Londýna.
Soupravy francouzských rychlovlaků běžně jezdí rychlostí kolem 300 kilometrů v hodině. Maximální rychlost upravených jednotek je však mnohem vyšší. Počátkem dubna 2007 stanovilo TGV nový světový rekord pro kolová železniční vozidla. Jeho hodnota je 574,8 kilometrů v hodině, tedy skoro polovina rychlosti zvuku. Absolutní rychlostní vlakový rekord je v držení japonského rychlovlaku Maglev, který 21. dubna 2015 překonal na zkušební trati vlastní rekord a poprvé překonal rychlost 600 km/h - dosáhl rychlosti 603 km/h a překonal předchozí rekord 590 km/h z 16. dubna 2015.
Přestože nejvyšších průměrných rychlostí dosahují vlaky TGV na zvláštních, speciálně pro ně vybudovaných koridorech, jezdí soupravy i po klasických, byť výrazně modernizovaných tratích. Na těch ale dosahují rychlosti "jen" 220 km/h.
Nejvážnější nehoda v dosavadních dějinách TGV se udála v listopadu 2015, kdy při zkušební jízdě na nové trati mezi Paříží a Štrasburkem zahynuly při vykolejení 11 lidí. V roce 1983 se stal vlak TGV také terčem bombového útoku, za kterým stál levicový terorista Ilyich Ramírez Sánchez, známý jako Carlos či Šakal, a který si vyžádal dvě oběti.
(čtk)
Foto: SNCF
