28. února 2017, red
V loňském roce začalo napojování prvních železničních tratí do nově postaveného Centrálního dispečerského pracoviště v Praze na Balabence. V budoucnu se odtud bude řídit provoz nejen na většině hlavních železničních tratí na území Čech. Počátky dálkového řízení dopravy sahají až do 60. let minulého století.
První dispečerské řízení dopravy v tehdejším Československu bylo uvedeno do provozu na trati Plzeň–Cheb v roce 1967. Tehdy to byla dodávka zařízení z bývalého Sovětského svazu. Pak dlouhá léta nebyla dispečerskému řízení železniční dopravy věnována pozornost. Výjimečně bylo dálkové zařízení nasazováno na jednotlivé odbočky ovládané z ústředního stavědla reléového zabezpečovacího zařízení. Dalším nasazením dispečerského pracoviště bylo dálkové ovládání v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou z ústředního stavědla v žst. Praha Holešovice uvedené do provozu koncem 80. let 20. století. S ohledem na nasazenou techniku a konfiguraci jednotlivých stanic zůstali zde v provozu modří výpravčí, kteří byli přímo řízeni dispečerem. Nejednalo se o dispečerské řízení v tom smyslu, jak ho známe dnes.
Již přes deset let se řídí provoz z Přerova
Téměř po 40 letech od nasazení prvního dispečerského stavědla uvedla společnost AŽD Praha v roce 2006 do provozu Centrální dispečerské pracoviště v Přerově. V té době nebyla k dispozici vhodná budova, a tak se první dispečerské pracoviště Přerov–Břeclav umístilo do stavebně upravených prostor v bývalé budově PO Přerov. Později sem byl ještě zapojen úsek Přerov (mimo) – Polanka nad Odrou. Následně SŽDC, s. o, uvedla do provozu samostatnou budovu CDP Přerov, ze které se bude řídit pomocí dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení a informačních systémů DOZ železniční doprava prakticky na celé Moravě. Rostoucí požadavky na provozovatele dráhy si vynutily náročnou techniku pro řízení provozu s efektivním velkoprostorovým řízením provozu. Nově vyvinutá špičková řídicí technika vede k optimálnímu využívání existující infrastruktury. Tato technika umožňuje efektivní řešení dopravní situace v mimořádných situacích a nabídku okamžitých informací pro cestující. Centralizace dispečerských pracovišť přináší s sebou to, že na většině nádraží na hlavních tratích nebudou červení výpravčí. Místo nich budou řídit provoz, podobně jako například v letecké dopravě, dispečeři. Počet dispečerů bude zhruba o třetinu nižší, než je stávající počet výpravčích. Výpravčí tedy zůstanou pouze na nejdůležitějších nádražích na hlavních tazích. Tam jsou pro případ, že by došlo k výpadku centrálního řízení nebo pro případ předání na místní obsluhu při mimořádných situacích. Dispečeři kontrolují celou řízenou oblast a zodpovídají za bezpečnost a plynulost provozu.
Dálkové řízení zlepšuje využití kapacity železničních tratí
K výhodám dispečerské centralizace patří to, že přispívá k zajištění maximálního využití kapacity železničních tratí, jinými slovy zajištění nejvyššího stupně jejich propustnosti. Je možné říct, že DOZ patří v současné době k velmi efektivnímu procesu řízení železniční dopravy. Z hlediska ekonomiky pak přináší také úsporu personálu na trati, což je však na úkor nezaměstnanosti. Snížením počtu řídících pracovníků na trati je snížen počet možných chyb způsobených lidským faktorem. Dnes se z CDP Přerov řídí provoz na trati Přerov (mimo) – Břeclav (mimo), Přerov (mimo) – Česká Třebová (mimo), Přerov (mimo) – Polanka nad Odrou, žst. Přerov, Lanžhot – Břeclav (mimo) – Modřice, Šakvice – Hustopeče u Brna. V Praze na Balabence bylo vybudováno pro řízení provozu v Čechách nové CDP, které bylo uvedeno do provozu v roce 2016, a na dispečerské řízení zde byly připojeny doposud tyto tratě: Beroun (mimo) – Rokycany, Votice – Říčany, Česká Třebová – Kolín, Kolín (mimo) – Kralupy nad Vltavou (mimo). Na základě požadavku provozovatele dráhy má dodavatel systému AŽD Praha k dispozici také řešení Automatického stavění vlakových cest (ASVC). Tato nadstavba ještě výrazněji ovlivní pružnější řízení z centra. V zahraničí postupují provozovatelé dráhy postupným způsobem. V Evropě jsou nejdále v Německu, Švýcarsku a Švédsku. Německo má 33 505 kilometrů provozních kolejí a sedm CDP, Švýcarsko 3011 kilometrů kolejí a čtyři CDP, Švédsko 14 065 kilometrů tratí a okolo 80 procent z nich jsou ovládány dálkově a centrálně. Česká republika má na síti SŽDC 9458 kilometrů kolejí a dvě CDP. Československo a Česká republika byly v oblasti nových progresivních technik na železnici vždy v popředí a je tomu tak i dnes. Nová filozofie řízení železniční dopravy z dispečerských center si získává postupně svoji podobu. Je zcela jasné, že zaměstnanci se musí s novým systémem řízení sžít podobně, jako když byla v minulém století na naší síti zaváděna radiofikace.
Ing. Josef Schrötter, nezávislý železniční expert
