11. dubna 2016, Martina Vampulová
Jistota za celní dluh podle nového Celního kodexu unie (UCC) a nejnovější změny týkající se UCC a dalších souvisejících předpisů – to byla hlavní témata semináře Svazu spedice a logistiky ČR a Dopravních novin, který se uskutečnil na konci března v Praze. Kongresový sál hotelu Alwyn do posledního místečka zaplnili odborníci, kteří se věnují vývozu a dovozu zboží a logistice a jichž se platnost nového Celního kodexu dotkne nejvíce.
Problematiku jistot za celní dluh prezentoval na semináři Ing. Jaroslav Ille z Generálního ředitelství cel. Do této problematiky směřuje podle něj hodně dotazů ze strany jednotlivců i firem právě v souvislosti s novým Celním kodexem unie, který vstoupí v platnost 1. května letošního roku. Proto Jaroslav Ille stručně shrnul hlavní předpisy, které tuto oblast nově upravují. „Všechny nezbytné prováděcí předpisy byly zveřejněny, výjimkou je pouze celní zákon České republiky, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Návrh celního zákona prošel příslušnými výbory a byl propuštěn do druhého čtení. Pokud vše půjde tak, jak má, mohl by být účinný od 1. srpna letošního roku,“ uvedl Jaroslav Ille.
Obecné principy zajištění celního dluhu
Účastníky semináře pak seznámil s obecnými principy zajištění celního dluhu, a to buď takového, který vznikl, nebo toho, který mohl vzniknout. Jistota musí pokrývat částku dovozního a vývozního cla a ostatní poplatky splatné v souvislosti s dovozem a vývozem zboží, tedy hlavně DPH a další daně. Jistotu podle UCC poskytne dlužník nebo osoba, která se může stát dlužníkem, přičemž celní orgány mohou povolit, aby jistotu poskytla i jiná osoba. Pak se jedná o jistotu přímým zástupcem, kterou bude upravovat článek 89/1 UCC a § 31 celního zákona. Ing. Jaroslav Ille připomněl, že jistotu lze složit v hotovosti nebo ve formě záruky ručitele, případně zástavním právem k nemovitosti. Shrnul také případy, při nichž celní správa nemusí požadovat složení jistoty. Nově se toto bude týkat zboží, které je přepravováno po Dunaji. Nově bude také možné nepožadovat jistotu ve zvláštních případech, kdy je zboží propuštěno do dočasného použití. To upravuje článek 81 nařízení Evropské komise přenesené pravomoci k Celnímu kodexu unie (DA). Jedná se například o dovážené prázdné obaly, pokud jsou opatřeny nesmazatelným a neodstranitelným označením, či o manipulační a fixovací materiál používaný v mezinárodní dopravě leteckými, lodními, železničními společnostmi nebo poskytovateli poštovních služeb, pokud jsou zřetelně označeny. „Celní orgány také nemusí požadovat poskytnutí jistoty, jestliže výše dovozního nebo vývozního cla nepřesáhuje statistický práh hodnoty 1000 €. A to se týká jak zboží obchodní, tak i neobchodní povahy,“ řekl Jaroslav Ille.
Dále se podrobněji věnoval jednotlivým druhům jistot a jejich specifikám, ať už se jedná o jednotlivou jistotu, jednotlivou jistotu ve formě záručního dokladu nebo soubornou jistotu. Uvedl, že stávající povolení používat soubornou jistotu mohou být použita i po 1. květnu letošního roku, kdy vstoupí v platnost UCC. Současné jednotlivé jistoty by měly být od tohoto data nahrazeny novým vzorem, což rovněž platí pro jednotlivé jistoty ve formě záručního dokladu. Většina ostatních stávajících povolení, která nemají omezenou platnost, platí až do konce přechodného období, tedy do 30. dubna 2019.
Řada formalit závisí na elektronizaci
Ve druhé části semináře Ing. Jiří Štrupl z Generálního ředitelství cel seznámil účastníky s nejnovějšími informacemi v souvislosti se začátkem platnosti UCC a souvisejících předpisů. Většina formalit závisí na zprovoznění či modernizaci elektronických systémů jednotlivých členských států. Veškerá výměna informací musí povinně probíhat elektronicky až od roku 2021. Od 1. května letošního roku bude upravena zhruba čtvrtina elektronických aplikací, další elektronické systémy budou aktualizovány nebo zprovozňovány v rámci tzv. přemocného období do konce roku 2020. „Do doby postupného zprovozňování elektronických systémů se budou používat stávající způsoby a postupy, tedy de facto podle stávajícího celního kodexu (CC) a jeho prováděcího předpisu (CCIP). A to včetně postupů v rámci nových povolení či řízení vydaných nebo vedených až po 1. květnu letošního roku. Ostatní oblasti, které nejsou řešeny v rámci Delegovaného aktu pro přechodné období (TDA) nebo hlavy IX UCC DA/IA jako závěrečná ustanovení či přechodná opatření v souvislosti s platností povolení, vydaných ještě podle CC a CCIP, bude tedy nutné aplikovat již od 1. května letošního roku,“ uvedl Jiří Štrupl. Ve své prezentaci se mimo jiné zabýval i definicí osoby usazené na území EU, kde dochází oproti stávající právní úpravě k přísnějšímu definování pojmu „stálá provozovna“, a to analogicky se zásadami například při správě DPH. Nově musí být stálá provozovna trvalá a mít nezbytné personální a technické zdroje, prostřednictvím kterých vykonává dotyčná osoba celní operace. Pro to, aby byla třetizemní osoba považována za osobu usazenou v EU, tedy již nestačí, aby měla – například v České republice – zaregistrovánu organizační složku svého podniku pouze administrativně v obchodním rejstříku, bez skutečné existence stálé provozovny. Taková osoba od 1. května 2016 již nadále nebude považována za osobu usazenou v EU s dopady například na možnost být deklarantem, zástupcem deklaranta, držitelem souborné jistoty, držitelem povolení některých zvláštních režimů či schváleným vývozcem.
Jiří Štrupl účastníky semináře seznámil i s dalšími přechodnými ustanoveními a novinkami v oblasti například dočasného uskladnění, centralizovaného celního řízení a zápisu do záznamů deklaranta. Na závěr semináře byl prostor na dotazy, kdy se účastníci zajímali o konkrétní problémy, které spadají do jejich kompetence a jichž se změny v souvislosti s Celním kodexem unie dotknou. „Vzhledem k opravdu významné změně Celního kodexu EU (UCC), která nás čeká, je přínosem v podstatě každá informace. Provádění celního řízení je významnou součástí aktivit naší společnosti, a tak se snažíme navštěvovat co nejvíce seminářů, které se tohoto tématu týkají, abychom byli na změnu připraveni co možná nejlépe. Z mé pozice a díky tomu, že naše firma provozuje celní sklady, byly pro mě nejdůležitější informace týkající se souborných jistot, povolení a systémů zajišťování celního skladu,“ uvedla Adéla Kurečková, ředitelka společnosti Spedman Global Logistics.
Martina Vampulová
