„Řidiči nákladních vozidel jsou špatně školeni“

V poslední době se opět hovoří o tom, nakolik řidiči nákladních vozidel dodržují či porušují pravidla silničního provozu. O tom, jaké zkušenosti s jejich chováním má dopravní policie, a o některých dalších problémech souvisejících s provozem vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny jsme hovořili s pplk. PhDr. Rostislavem

Plachým, CSc., z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR.

„Nakolik podle vás řidiči nákladních vozidel dodržují platné předpisy?“

„Především zjišťujeme, že řidiči nákladních vozidel jsou špatně proškolováni. Potvrzují to i naše zkušenosti z uplynulé zimy. Jednak neustále dochází k problémům vyplývajícím ze špatného zajištění nákladu, jednak se řidiči neumějí správně chovat na silnici, zejména v době, kdy jsou nepříznivé klimatické podmínky. To se potvrdilo i 20. března při hromadné nehodě na dálnici D1, ale je to zřejmé také z řady kongescí na hlavních tazích.

Jsou-li klimatické podmínky takové, že neumožňují bezpečnou jízdu kamionů, neřku-li jejich předjíždění, měla by nákladní vozidla zůstávat v pravém jízdním pruhu a v levém jízdním pruhu umožnit jízdu rychlejším vozidlům, případně umožnit vytvoření průjezdného pruhu pro vozidla záchranné služby a údržby dálnice. Jinými slovy: řidiči nákladních vozidel by si i na českých komunikacích měli počínat tak, jak je naprosto běžné třeba v Německu.

Zdůrazňuji, že v této souvislosti vidím nedostatky především u českých řidičů, kteří nechtějí či neumějí jezdit tak, jak to konkrétní podmínky v silničním provozu vyžadují. Jinak by nebylo možné, aby například na dálnici D1 ve stoupání, kde jsou tři jízdní pruhy, všechny pruhy ucpaly tři kamiony.

A nejenže nerespektují ustanovení zákona týkající se vytváření průjezdných pruhů, ale řidiči nákladních vozidel nedodržují ani ustanovení o rychlosti potřebné k předjetí – předjíždět jiné vozidlo může řidič pouze v okamžiku, kdy má pro bezpečné předjetí dostatečnou rychlost; tu podle stanoviska ministerstva dopravy posuzuje kontrolní orgán přímo na místě. A kontrolní orgán nepojede za předjíždějícím nákladním vozidlem tři kilometry – na bezpečné předjetí mu musí stačit kilometr.

Nikdo se tedy nemůže divit, že již jen na základě těchto dvou skutečností se v okamžiku, kdy se dálnice stane neprůjezdnou, bude po pachateli pátrat v prvé řadě právě mezi řidiči nákladních vozidel.“

„Co se týče zmíněné hromadné nehody na dálnici D1, Sdružení ČESMAD Bohemia upozornilo na to, že první havarovalo osobní vozidlo a nikoli kamiony, jak se bezprostředně po nehodě spekulovalo…“

„Spekulovat o tom, kdo první zavinil hromadnou nehodu, je nevhodné. Policisté mají informaci, že k prvnímu střetu došlo mezi dvěma nákladními soupravami, z nichž jedna z místa střetu ujela.

Jinak vedle nesprávného způsobu jízdy a špatného upevňování nákladu u řidičů nákladních vozidel zjišťujeme v podstatě stále tytéž nedostatky, především nedodržování dob řízení a bezpečnostních přestávek. Často také chybí některý z dokladů. I když mám pocit, že těchto přestupků je nyní o něco méně. Na druhé straně však lze říci, že oč méně jich zjišťujeme, o to jsou zjištěné závady závažnější.

Stále častější také je, že řidiči buď neznají, nebo podceňují rozměry vozidel a vjíždějí do míst, kam se nemohou vejít. A mnozí z nich ani nevědí, jak se za jízdy chová náklad – při přepravě nebezpečných věcí v cisternách to může mít přímo katastrofické následky. Ovšem na druhé straně ani mnozí řidiči ostatních vozidel nevědí, jak se si správně počínat při setkání s vozidly ADR či s nadměrnou přepravou.“

„Jak jste spokojeni s technickým stavem vozidel českých dopravců?“

„Dnes již začínají vozidla tuzemských dopravců, co se týče technického stavu, zaostávat za vozidly dopravců z ostatních nových členských zemí EU, která jsou stále kvalitnější. Před vstupem České republiky do Evropské unie si každý dopravce samozřejmě hlídal, aby jeho vozidla na mezinárodní kamionovou dopravu důsledně splňovala všechny požadavky, nyní již tento tlak není tak silný.

Upozorňuji však řidiče a dopravce na to, že Policie ČR zkvalitnila kontrolní činnost právě v oblasti kontrol technického stavu. Policisté ve všech krajích byli vyškoleni natolik kvalitně, že řada z nich by dnes mohla vykonávat funkci technika STK. Takže řidiči se již nemohou spoléhat na to, že policistům něco namluví a oni jim to budou věřit.“

„Jak u nákladních vozidel posuzujete překročení maximální povolené rychlosti 80 km/h? Pokutujete pouze překročení rychlosti, nebo reagujete i na vypnutí omezovače rychlosti například jako na zásah do technického stavu vozidla?“

„Sledujeme pouze překročení rychlosti. To, zda omezovač rychlosti fungoval či nikoli, by si měl s řidičem vyřešit již sám dopravce. Zákon nám vlastně ani přímý postih za vyřazení omezovače rychlosti neumožňuje, přestože jistá souvislost s technickým stavem vozidla zde je. Zaměřujeme se tedy skutečně pouze na překročení maximální povolené rychlosti.“

„Hovořil jste o problémech plynoucích ze špatného upevnění nákladu…“

„Ano, vedle kontrol technického stavu vozidel se nyní hodláme více zaměřovat i na upevňování nákladu. Zjišťujeme totiž, že jak řada nehod na dálnicích, tak i jen krizových situací je spojena s tím, že z nákladního vozidla něco vypadlo. Musím říci, že mě zaráží především skutečnost, že sami majitelé vozidel na správné uložení zboží nekladou důraz a argumentují tím, že řidič není nakládce přítomen. Ovšem řidiče z případné odpovědnosti nikdo nevyviní, pokud on sám svou nepřítomnost na nakládce v přepravních dokladech neuvede. V klasickém listu CMR je přímo kolonka pro vyjádření řidiče; pokud do ní napíše, že nebyl nakládce přítomen, policista jej za nesprávné upevnění nákladu sankciovat nebude.“

Majitelé vozidel na správné uložení zboží nekladou důraz

„Jak policie spolupracuje s dopravci na možném zlepšování situace?“

„Základní problém tkví v tom, že zatímco majitele firem zajímají především ekonomické ukazatele, my preferujeme ukazatele bezpečnosti. Bohužel se nám stále nedaří, abychom se ve větší míře účastnili školení, která firmy organizují, a mohli přímo s řidiči hovořit o tom, jak mohou ovlivňovat bezpečnost provozu. Ve firmách, které jsme navštívili, jsme upozorňovali, na co vše se při kontrolách zaměřujeme – ať již se to týkalo dokladů k jízdě, k nákladu nebo například dokladů podle zákona č. 111/1994 Sb. – a mohu říci, že to bylo přínosné jak pro řidiče, tak pro firmy; nehodovost jejich vozidel se snížila.“

„Od dubna musí mít profesní osvědčení i řidiči vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny,

ovšem potřebná prováděcí vyhláška nebyla ani v druhé polovině dubna k dispozici. Vyžadovala za této situace policie od řidičů těchto vozidel daný doklad již od 1. dubna?“

„Ano, to je pravda, prováděcí vyhláška nebyla k 1. dubnu k dispozici. Ministerstvo dopravy zaspalo, ale police je povinna daný doklad kontrolovat již od počátku.Jistý problém je v tom, že úpravou zákona vypadla povinnost, že řidič toto osvědčení musí předkládat. Vypomáháme si tedy jiným paragrafem, podle nějž je policista oprávněn kontrolovat do-klady potřebné k jízdě. A mezi ně patří i profesní osvědčení.“

„Pokud zjistíte, že řidič dodávky s hmotností nad 3,5 tuny profesní osvědčení nemá, udělíte mu pokutu, nebo dokonce znemožníte další jízdu s daným vozidlem?“

„Jízdu mu nezakážeme, ale budeme to řešit pokutou.“

„A to i přesto, že vinou státní správy ještě nejméně tři týdny po 1. dubnu neexistovala prováděcí vyhláška, která by mu umožnila profesní osvědčení získat?“

„Někdo někde prohlásil, že policie bude k těmto řidičům tolerantní, ale dosud nikdo z ministerstva dopravy policii neoslovil v tom smyslu, v čem a nakolik by benevolentní být měla. Žádné takové jednání mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem vnitra neproběhlo, a policie tedy postupuje podle toho, co stanovuje zákon. A podle zákona je to nyní i pro řidiče vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny (za přesně stanovených podmínek) doklad nutný k řízení a jako takový jej od nich požadujeme.“

Milan Frydryšek