8. ledna 2017
Pokud by stát a kraje neotálely s výběrovými řízeními na dálkové a regionální vlaky, nemuseli by si soukromí dopravci hledat linky, které mohou provozovat na vlastní podnikatelské riziko. Pak by také nedocházelo například k přeplnění kapacity klíčové trati z Prahy do Ostravy množstvím rychlíků. Tvrdí to ředitel společnosti ARRIVA TRANSPORT ČR Daniel Adamka.
„Jak hodnotíte loňský rok z pohledu vaší společnosti? Co se vám podařilo, co se naopak nepodařilo?“
„V železniční dopravě jsme rozjeli naše nové linky do Benešova a do Trenčína, to pro nás v tomto smyslu byl velký úspěch. Naopak nás velmi mrzí, že jsme museli v polovině prosince přestat jezdit ze Šumperka do Koutů nad Desnou. Mrzí nás, že jsme se o tuto linku nemohli ucházet, že jsme nemohli bojovat o to, abychom zde pokračovali dále. Po povodních v roce 1997 byla tato trať z pohledu Českých drah určena na zavření, za pomoci Svazku obcí údolí Desné se podařilo železnici opravit a my jsme zde začali provozovat vlaky. Byla to pro nás taková srdeční záležitost. Na této trati jsme společně se svazkem obcí dokázali přilákat cestující a bylo jich docela dost. Není v pořádku, že se nevypisují žádné tendry.
Zatím byl vypsaný jediný na dálkové linky na trať Plzeň – Most, a ten zastavil ÚOHS. Sice jsme tam neuspěli, ale už jen to, že existuje výběrové řízení na provozovatele vlaků, je velmi dobrým krokem. Pokud jde o autobusovou dopravu, celý trh se potýká s nedostatkem řidičů, my se to snažíme řešit i tím, že platíme lidem přeškolení na řidičský průkaz D, pořídili jsme si simulátor autobusů do Berouna, abychom nové řidiče po rekvalifikaci mohli trénovat i na něm. Snažíme se lákat i ženy za volant, myslíme si, že jich je zatím poměrně málo a že je potřeba zvýšit jejich podíl. Spustili jsme pilotní projekt v Teplicích, podařilo se nám zvýšit podíl žen ze tří procent na 15 procent. Z našeho pohledu je to velmi úspěšný projekt.“
„S jakými plány vstupujete do nového roku?“
„Už loni jsme koupili čtyři nové vlaky, máme tedy nyní k dispozici celkem pět souprav, prodloužili jsme linku z Trenčína do Nitry, jezdíme na Slovensko už dvakrát týdně, spustili jsme linku do Nové Pece, která jezdí v sobotu a v neděli, ve špičce jsme pak mírně posílili spojení do Benešova. V tomto roce se chceme spíše zaměřit na posílení stávajících linek, během roku neplánujeme další rozšiřování, pokud jde o přímé trasy. Pokud jde o výhled do dalších let, nějaké plány máme, ale nechceme o nich nyní hovořit konkrétněji. Rádi bychom se zúčastnili výběrových řízení, o kterých se mluví, a to jak na dálkové, tak na regionální vlaky. Zatím nevíme, co lze očekávat od nových vedení krajů ve vztahu k železniční dopravě a vypisování výběrových řízení na provozovatele regionálních vlaků.“
„Cítíte nějakou změnu v přístupu krajů k vypisování soutěží po loňských volbách, kdy se výrazně změnilo složení krajských zastupitelstev?“
„V některých programových prohlášeních krajských vlád se hovoří o výběrových řízeních na zajištění provozu regionálních vlaků, konkrétně se to týká například Středočeského kraje. Těšíme se na to a rádi bychom se účastnili výběrových řízení na některé trasy. My speciálně ve Středočeském kraji jezdíme stále bez dotací mezi Prahou a Benešovem, rádi bychom tuto linku zařadili do závazku veřejné služby, to záleží na dohodě s Prahou a Středočeským krajem.“
„Jak se obecně díváte na liberalizaci osobní železniční dopravy jak v segmentu dálkové, tak té regionální?“
„Ve srovnání s předchozím rokem se prakticky nic nezměnilo. Tvrdím, že konkurence přináší výhody pro cestující a je dobrá i pro České dráhy, které jsou nuceny k tomu, aby své služby přizpůsobovaly. Podívejme se na to, co se děje, když se brzdí jakákoli liberalizace železniční dopravy. Soukromí dopravci začínají jezdit na svoje riziko tam, kde si myslí, že to dokážou ufinancovat ze svých zdrojů. Na druhou stranu se pak ozývají například nákladní dopravci, že jezdí příliš vlaků do Ostravy a že už se na tuto trasu nevejdou žádné jiné. Je to ale jen díky tomu, že soukromí dopravci nemají možnost účastnit se výběrových řízení. A trpí tím i cestující, který si vždy musí koupit jízdenku konkrétního dopravce. Kdyby byla výběrová řízení a bylo jasně stanoveno, že dopravce musí uznávat jízdenky, které budou platit v celonárodním měřítku, tak to tak bude a lidé nebudou muset řešit, s kterým dopravcem jedou. Nyní jsme na otevřeném trhu, kde soukromí dopravci jezdí bez dotací a každý má svůj tarif. Cestující si sice mohou vybrat, s kým pojedou, ale pak neplatí jízdenky pro jiného dopravce.
„Co ale brání vzájemnému uznávání jízdného i na otevřeném trhu?“
„Každý dopravce, který jezdí na své komerční riziko, může motivovat cestující servisem, nabídkou spojů a samozřejmě i cenovou politikou. Integrací jízdného by o tu výhodu přišel. Pokud však uspěje ve výběrovém řízení, kde bude požadavek na uznávání jízdného, tak ho bude uznávat.“
„Jak velkým problémem je pro vás navýšení mezd řidičů, ke kterému musí dojít od nového roku?“
„Mzdy samozřejmě zvýšit musíme, to je dané. Řidiči navíc očekávají nějaké navýšení platu i nad povinné minimum, což jim slíbil premiér Bohuslav Sobotka. My bychom jim to rádi dali, nicméně někdo musí nastavit podmínky a říci, kdo to zaplatí. Dopravci sami na to peníze nemají. Samozřejmě jednáme s kraji o navýšení dotace, zatím to není nikde uzavřené, kraje se k tomu staví různě. Někde jsou jednání v pokročilejším stadiu, někde ještě nezačala a někde rovnou říkají, že nám nechtějí přidat nic. To je trochu problematické a může to mít negativní dopad i na cestující.“
„Arriva je známá poměrně masivními investicemi do nových autobusů. Budete v tomto směru pokračovat i v letošním roce?
„My jsme před dvěma roky udělali výběrové řízení na dva roky, máme rámcovou smlouvu na 160 autobusů, budeme tedy naplňovat tuto smlouvu. Více než 80 autobusů jsme koupili v loňském roce, zbytek koupíme letos. Ve všech regionech by se měly objevit nové autobusy.“
„Jaký je váš postoj k alternativním palivům?“
„Máme tři elektrobusy, jeden jezdí v Jeseníkách, dva tady v Praze do BB Centra. Z našeho pohledu mají elektrické autobusy budoucnost ve městech. Připravujeme další projekty s elektrobusy a do několika let očekávám, že budeme provozovat více než 20 elektrických autobusů. Pokud jde o plyn, výrazně jsme posílili podíl našich vozidel na CNG tím, že jsme nyní koupili ČSAD Kladno, které mělo více než čtvrtinu vozidel na plynový pohon. Budeme dále rozšiřovat i podíl plynových autobusů.“
„Loni na počátku roku jste poprvé představili možnost platit jízdné kartou přímo v autobusu. Jak se vám tento projekt zatím osvědčil? Budete ho dále rozšiřovat?“
„Pilotní projekt platby jízdného kartou jsme spustili na počátku loňského roku na lince z Prahy do Jeseníku a na některých dalších linkách. Jelikož se velmi osvědčil, ještě během ledna představíme jeho rozšíření.
Tomáš Johánek
