20. října 2023, lan
Společnost ČEZ provozuje celoplošnou síť dobíjecích stanic v České republice. Její další rozvoj s ohledem na využití elektřiny z obnovitelných zdrojů nám přiblížili Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ, a Martin Schreier, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ.
ČEZ uvádí, že do roku 2025 chce dosáhnout hranici 800 provozovaných dobíjecích stojanů. Jaký podíl by měl připadnout na ultrarychlé a rychlé stanice?
Tomáš Dzurilla: Síť veřejných dobíjecích stanic ČEZ je jedinou skutečně celoplošnou českou sítí. Neustále zrychlujeme tempo jejich výstavby, abychom udrželi krok s rostoucí poptávkou stále vyššího počtu elektromobilů na českých silnicích a dobíjejícím řidičům nabídli odpovídající komfort a zázemí. Zatímco v roce 2020 jsme zprovoznili 83 nových stojanů, loni už jich bylo 110 a letos by to mělo být přes 130 nových stanic.
Tento trend je nyní zesilněn akcelerovanou výstavbou ultrarychlých stanic s výkony od 150 do 360 kW, kterých do konce letošního roku zprovozníme 40 až 45 a na konci příštího roku bychom měli mít 100 až 125 HPC stanic
Tyto vysokovýkonné stanice přispějí k dalšímu výraznému zkrácení dobíjecích časů a jsou nevyhnutelné pro více než ztrojnásobení dobíjecího výkonu při do roku 2025 počtu stanic který chceme v roce 2025 mít - cca 800.
V Mladé Boleslavi a Mikulově jsme třeba zprovoznili ultrafast o výkonu 360 kW. Umí dobít většinu kapacity baterií elektromobilu skutečně za pár minut, které řidič vyplní návštěvou občerstvení nebo toalety.
Zkvalitnit chceme samotnou obsluhu zákazníků. Stále zdokonalujeme aplikaci FUTUR/E/GO, která zefektivňuje dobíjení díky spárování mobilního telefonu s dobíjecí stanicí, umí vyhledat nejbližší dobíjecí místo včetně aktuální doby dojezdu nebo ukáže aktuální obsazenost stojanů. V únoru jsme pro zákazníky FUTUR/E/GO spustili národní roaming, připravujeme mezinárodní roaming, který zpustíme v průběhu roku. Pro fleetové zákazníky již nabízíme integraci veřejného a privátního dobíjení včetně řešení pro dobíjení zaměstnanců doma s rozúčtováním nákladů pro přeplácení domácího dobíjení.
U stávajících stanic nabízíte odběr bezemisní energie z obnovitelných zdrojů. Bude tento trend pokračovat i v delším horizontu při výstavbě významně většího počtu stanic?
Tomáš Dzurilla: Ano, týká se to odběrů v celé síti našich stojanů a určitě to bude platit i pro další výstavbu. Řidičům garantujeme odběr skutečně bezemisní elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a to díky certifikaci jejího původu.
V prvním pololetí jste zvýšili výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů o 15 procent. Jaký podíl by ekologické elektrárny mohly mít v budoucnu na produkci elektřiny v ČR? Jsou zde pro jejich masivnější rozvoj příhodné podmínky?
Martin Schreier: Záměrem České republiky ve vazbě na evropské cíle je překročení 30procentního podílu výroby z obnovitelných zdrojů. Jen samotný ČEZ počítá s masivními investicemi do širokého spektra bezemisních projektů – v čele s 6000 megawattů nových obnovitelných zdrojů energie. Půjde především o nové fotovoltaické elektrárny, záměry má ČEZ ale i v oblasti větrných elektráren. Pro výrobu ze slunce má ČR dobré podmínky, které ještě umocnil technologický rozvoj FV panelů v posledních letech. Jejich účinnost za poslední dekádu vystřelila z 13 až ke 20 procentům, fotovoltaika má jistě obrovský potenciál.
Ve vybraných lokalitách ČR jsou předpoklady i pro výstavbu dostatečných kapacit ve větrné energii, jde hlavně o oblasti Vysočiny, ale i Libereckého, Moravskoslezského nebo Pardubického kraje.
A je vůbec Česká republika schopna zajistit v souladu s cíli dekarbonizace dopravy i energetiky potřebné množství bezemisní energie za přijatelné ceny?
Martin Schreier: Za předpokladu naplnění cílů v oblasti výstavby nových jaderných zdrojů, včetně malých modulárních reaktorů, a obnovitelných zdrojů má Česká republika slibné předpoklady pro zajištění dostatečného a cenově přijatelného objemu bezemisní energie pro dekarbonizaci jednotlivých sektorů české ekonomiky. Současně platí, že nejsme ostrovem, velké množství bezemisních zdrojů vzniká také ve všech sousedních státech, ze kterých k nám elektřina „teče“. Znamená to, že dostatek bezemisní elektřiny by měl být v celém středoevropském regionu.
Co je v současnosti nejvíce zapotřebí učinit pro další rozvoj elektromobility?
Tomáš Dzurilla: V dalších letech může počet elektromobilů v České republice narůst na několik stovek tisíc. Česká republika pro to předpoklady má, disponuje robustní přenosovou i distribuční síť. Poradí si bez problémů s objemy elektřiny, kterou by potřebovaly elektromobily v počtech uvedených např. v Národním akčním plánu čisté mobility. Jen pro představu: Průměrná spotřeba takových 250-500 000 elektromobilů vychází zhruba na úrovni 0,78-1,56 TWh/rok. A pro srovnání - roční produkce jaderné elektrárny Temelín činí okolo 15 TWh.
Slabé místo vidíme spíše ve váznoucích a nejednotných povolovacích řízeních v českém prostředí. Určitou překážkou je také nevyjasněná koncepce výstavby stanic na straně provozovatele české dálniční sítě.
Elektromobilita pro nás každopádně znamená celý řetězec aktivit. Není to jen o hotových autech nebo prosté výstavbě stanic. Připravujeme třeba projekt výroby lithia na Cínovci, podporujeme projekt gigafactory a dál rozšiřujeme největší dobíjecí síť v Česku. Kromě toho zvyšujeme zastoupení elektromobilů v naší vlastní flotile a propagujeme elektrický pohon i mezi vlastními zaměstnanci, kteří mají možnost využívat v korporátní půjčovně i elektrické modely.
(lan)
Foto: ČEZ
Na snímku (zleva) Tomáš Dzurilla a Martin Schreier
