26. dubna 2015
Pro výstavbu významných komunikací by Česká republika měla využívat i takzvané PPP projekty, tedy kombinaci veřejných a soukromých investic. Takové plány má alespoň ministr dopravy Dan Ťok s tím, že už jsou známy i první možné projekty. Sám ministr zmínil výstavbu dalších úseků rychlostních silnic R4 a R7, prezident Miloš Zeman při své nedávné návštěvě Pardubického kraje přidal i rychlostní komunikaci R35.
O využití PPP projektu pro výstavbu R35 z Opatovic nad Labem kolem Vysokého Mýta a Litomyšle na Moravu se již v minulosti uvažovalo. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický však varoval před neuváženým postupem. „Proti těmto projektům nikdo nic nemá, ale jde o vyvážení vzájemných podmínek mezi soukromým a veřejným sektorem. Mám obavy, aby tyto úvahy zase nevedly k oddálení celé stavby,“ uvedl Netolický. Podle něj jsou PPP projekty záležitostí několika let, přitom výstavba první části R35 v Pardubickém kraji za současných podmínek financování ze státních či evropských zdrojů by mohla začít letos nebo příští rok. Stavět by se mohly alespoň některé mostní konstrukce na trase.
PPP projekt chtěla česká vláda v minulosti využít pro výstavbu dálnice D47 na Ostravu, která je nyní značena jako D1. Zemanova vláda před volbami v roce 2002 svěřila výstavbu a provoz dálnice bez výběrového řízení izraelskému konsorciu Housing and Construction za 125 miliard Kč. Stavba měla být dokončena v roce 2009. Nakonec však vláda Vladimíra Špidly v roce 2003 od smlouvy ustoupila, podle tehdejšího premiéra se projekt ukázal pro stát jako velmi nevýhodný. Zakázku také provázelo podezření z korupce.
Soukromí investoři by mohli postavit další úseky na R4 a R7
Vhodné komunikace pro financování ze soukromých peněz jsou podle ministra Ťoka rychlostní silnice R4 z Prahy do Příbrami a Strakonic a rovněž R7 z Prahy na Chomutov. Jde o komunikace, které nejsou v evropské prioritní síti (TEN-T) a je možné na jejich stavbu použít pouze národní zdroje, nikoliv evropské do-tace. To byl problém v případě úseku D3, který dříve úřad chtěl formou PPP projektů stavět. Evropské spolufinancování totiž vyvolávalo kritiku, proč podobný projekt svěřovat soukromé společnosti, když si na kofinancování může stát například půjčit a úroky z půjčky vyjdou laciněji. Před několika dny zahajovalo ŘSD stavbu dalšího úseku R4 na Příbramsku, ministr Ťok věří, že se poměrně brzy podaří dostavět i zbývající část R4 do jižních Čech, a to právě díky zapojení privátního kapitálu.
R4 by mohla získat statut dálnice
„R4 by měla být hotová podle mých plánů poměrně brzy, protože my bychom tady na té komunikaci chtěli vyzkoušet PPP projekty,“ uvedl Ťok. Pokud vyjde studie uskutečnitelnosti, tak by se R4 mohla dostavět a také zrekonstruovat, aby měla kvalitu dálnice. „Koncesionář a stavitel by tu silnici dostali do správného stavu, aby ji 40 let udržovali, a budou za to dostávat peníze,“ uvedl ministr dopravy. Se soutěží by se mohlo začít už koncem tohoto roku a celý úsek z Prahy až do Písku by podle ministra mohl být dokončen do čtyř až pěti let.
Také Slovensko oprášilo plány na budování velkých staveb se zapojením soukromého kapitálu. Prostřednictvím PPP projektů plánuje kabinet premiéra Roberta Fica stavět dálnice i novou velkou nemocnici za stovky milionů €. Soukromý investor by tak měl v příštích letech postavit část nového dálničního obchvatu Bratislavy D4 a rychlostní silnici R7 od slovenské metropole na jihovýchod země v celkové délce zhruba 60 kilometrů. Stavební náklady na oba úseky ministerstvo dopravy odhadlo ve zveřejněné studii na téměř 1,33 miliardy € (asi 38 miliard Kč). Výstavba zmiňovaných úseků silnic by po výběru investora měla začít v příštím roce, s jejich dokončením se počítá v roce 2019. Stát by investorovi náklady na výstavbu a údržbu splácel po dobu 30 let částkou 135 až 151 milionů € (3,8 až 4,3 miliardy Kč) ročně. Podle slovenského ministerstva dopravy je PPP projekt nejvýhodnější s ohledem na napjatý státní rozpočet a omezené možnosti využití peněz z fondů EU.
Tomáš Johánek s využitím ČTK
