31. srpna 2010
Letos se výrazně zvýšil počet střetů železničních a silničních vozidel na železničních přejezdech. Do konce července se jich událo celkem 158, o 31 více než ve stejném období loňského roku. „Příčinou drtivé většiny těchto nehod je nedisciplinovanost účastníků silničního provozu,“ říká generální inspektor Drážní inspekce České republiky Roman Šigut.
„V polovině července skončilo policejní vyšetřování dva roky staré tragické srážky vlaku a mostní konstrukce ve Studénce. Policie oznámila, že za nehodu mohou stavební firmy. Jaké jsou výsledky šetření Drážní inspekce?“
„Policie uzavřela vyšetřování mimo jiné i na základě našich poznatků. My jsme závěrečnou zprávu dokončili koncem května a stanovili jsme dvě příčiny vzniku této závažné nehody. Její bezprostřední příčinou bylo narušení průjezdného průřezu staničních kolejí zřícenou mostní konstrukcí. Zásadní příčinou pak bylo nestanovení účinných podmínek při stavebním řízení, které by eliminovaly bezpečnostní rizika.“
„Znamená to, že selhal Drážní úřad, jak se objevilo v tisku?“
„Museli jsme konstatovat, že podmínky, které byly stanoveny při stavebním řízení, kde, zjednodušeně řečeno, dráhu zastupoval Drážní úřad jako speciální stavební úřad a zároveň národní bezpečnostní orgán pro oblast drah a drážní dopravy, nebyly účinné. Pokud by byly dostatečně účinné, nemohlo by k této tragické nehodě dojít.“
„Bývá zvykem, že pokud se stane nějaká podobná událost, plyne z ní nějaké bezpečnostní opatření. Jaké vyplývá z této?“
„Samozřejmě většinou po každé takovéto nehodě vydáváme takzvané bezpečnostního doporučení. Úkolem Drážní inspekce je totiž při šetření vytěžit maximum informací o zajištění bezpečnosti a vyvodit z nich ponaučení. Tyto informace a ponaučení jsou draze vykou-peny, často i lidskými životy, zmařenými právě při nehodách.
V tomto případě jsme se zaměřili zejména na Drážní úřad, který má nezastupitelnou roli při stavebním řízení u staveb v obvodu a ochranném pásmu dráhy. Jako jediná instituce může hájit zájmy provozovatelů drah, dopravců, ale i cestujících. Právě proto chceme, aby Drážní úřad vydával souhlas se stavbou pouze na základě analýzy rizik a za podmínek z ní vyplývajících.“
„Drážní úřad pak může stanovit, aby na daném místě byla třeba pomalá jízda?“
„Ano, i to může být ta účinná podmínka vyplývající z analýzy rizik. Může to být ale i dohled autorizovaného inspektora s přímým spojením na osobu řídící drážní dopravy, která by v případě hrozícího nebezpečí zastavila provoz, nebo to může být dokonce podmínka úplného zastavení provozu.“
„V letošním roce poměrně výrazně roste počet nehod na železničních přejezdech. Čím si to vysvětlujete?“
„Začalo to už na začátku roku a je to dlouhodobý trend. Spíše je to však odraz celkové situace v silničním provozu. Mezi nejzásadnější příčiny patří nedisciplinovanost účast-níků silničního provozu, ať už to jsou řidiči nebo chodci či cyklisté. Nejvíce porušují zákaz přejíždění přejezdu v době, kdy blikají červená světla, a myslí si, že to ještě stihnou. Jeden to třeba zvládne, druhý ještě také, ale třetí už ne.“
„Jak je to se zaviněním těchto střetů? Většinou to bývá vina účastníka silničního provozu, ale může za některé střety také železnice?“
„V drtivé většině leží odpovědnost za vznik nehod na přejezdech mimo železnici. Problémem jsou přejezdy zabezpečené pouze výstražnými kříži. A tam opravdu jsou případy, kde byly zjištěny nedostatečné rozhledové poměry v příčinné souvislosti se vznikem nehody. V takovém případě má odpovědnost za nehodu i provozovatel dráhy.“
„Zaregistrovali jste letos při vyšetřování střetu silničního a železničního vozidla na železničním přejezdu špatné fungování zabezpečovacího zařízení?“
„Letos nikoli, ale z minulých let si vybavuji například nehodu z Prahy-Hlubočep, kdy strojvedoucí projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu a na které zároveň bylo vázáno spuštění přejezdového zabezpečovacího zařízení. Ale ani v tomto případě neselhala technika, nýbrž člověk.“
„Jak se vůbec mění zabezpečení železničních přejezdů?“
„Přibývá přejezdů se závorami, což kvitujeme, protože z dlouhodobého hlediska se závory jeví jako nejbezpečnější druh zabezpečení železničních přejezdů. Samozřejmě ještě lepší by bylo mimoúrovňové křížení železnice a dráhy, tady ale narážíme na omezené finanční prostředky.“
„Před dvěma roky jste spustili kampaň, jak se mají nejen řidiči motorových vozidel chovat v blízkosti železnice. Od té doby se situace stále zhoršuje. Spolupracujete s Policií ČR na represivních opatřeních?“
„Opatření musíme rozdělit na dvě části. Na jedné straně je výchova, na druhé represe. Z vlastních poznatků víme, že ne všechny autoškoly se věnují problematice správného chování na železničních přejezdech a v jejich blízkosti tak, jak by bylo záhodno. Proto jsme připravili výukový film, který jsme všem autoškolám poskytli. Pokud jde o represi, spolupracujeme s Policií ČR, která rozšiřuje bezpečnostní akce zaměřené na chování účastníků silničního provozu v těsné blízkosti železničního přejezdu a na něm. Je to však otázka kapacit.
Velmi nás ovšem trápí další kategorie mimořádných událostí, a sice střety vlaků s osobami. V letošním roce došlo k výraznému nárůstu počtu těchto nehod a opět byly většinou způsobeny nekázní osob, které se pohybují v blízkosti železnice. I k tomu jsme proto připravili preventivní film, který je k dispozici na webu Drážní inspekce.“
„Jak se letos vyvíjí počet nehod přímo na železnici, tedy například srážek drážních vozidel?“
„Vývoj srážek drážních vozidel v letošním roce se nikterak neodlišuje od předchozích let. Za prvních sedm měsíců evidujeme 17 případů, v loňském roce to bylo 35 případů za celý rok.“
„Jaké jsou nejčastější příčiny těchto nehod?“
„Ve většině případů se jedná o selhání lidského činitele. Ten hraje stále velkou roli a v řadě situací je nenahraditelný nebo nebyl adekvátně nahrazen. Uvedu to na jednom případu z loňského roku. Ke srážce motorového vlaku s osobním vlakem by s největší pravděpodobností nedošlo, pokud by ve stanici Paskov, která je mimochodem obsazena výpravčím, zůstala zachována výprava vlaků výpravkou. Pokud dojde k tak výrazné změně, musí se lidský činitel nahradit něčím jiným, buď jiným lidským činitelem, nebo technikou. Nelze ho však pouze zrušit. Úroveň bezpečnosti se musí pokud ne zvyšovat, tak alespoň zachovávat.“
Tomáš Johánek
