22. října 2026, Radek Novák
22.10. - Elektrifikace silniční nákladní dopravy není pouze otázkou výběru vhodného vozidla. Její úspěšné zavedení závisí také na dostupnosti dobíjecí infrastruktury, kapacitě elektrické sítě a schopnosti sladit dobíjení s provozními potřebami vozidel. Tyto faktory mohou rozhodovat o technické proveditelnosti i ekonomické efektivitě elektrické flotily.
Základem je provozní režim vozidel
Při plánování elektrické silniční nákladní dopravy je nutné zohlednit denní proběh vozidel, jejich energetickou spotřebu, dobu odstavení a plánované odjezdy. Podle konkrétních provozních podmínek lze kombinovat dobíjení v podnikovém zázemí, veřejné dobíjení a průběžné doplňování energie během plánovaných přestávek, například při nakládce nebo vykládce.
Dobíjení v podnikovém areálu umožňuje přizpůsobit dodávku energie době, kdy vozidla nejsou nasazena v přepravě. Veřejná infrastruktura může být důležitá zejména u vozidel na delších trasách nebo s vysokým denním proběhem. Její využití však musí vycházet ze skutečné dostupnosti vhodných lokalit, dobíjecího výkonu, ceny a rizika čekání.
Rozhoduje dostupný výkon, nikoli počet nabíjecích míst
Samotný počet dobíjecích míst nevypovídá o schopnosti infrastruktury obsloužit požadovaný počet vozidel. Rozhodující je celkový dostupný výkon, kapacita elektrické přípojky, počet současně dobíjených vozidel a čas, který mají k dispozici pro doplnění potřebné elektrické energie.
Před zavedením elektrické flotily je proto nutné posoudit rezervovaný příkon, kapacitu transformátoru, stav vnitřních rozvodů a možnosti případného posílení elektrické infrastruktury. Vedle technické proveditelnosti je ale třeba zohlednit i dobu realizace a související náklady. Omezená kapacita elektrické sítě nemusí elektrifikaci znemožnit, může však vyžadovat postupné zavádění vozidel nebo změnu organizace jejich provozu.
Řízení dobíjení jako nástroj optimalizace
Významnou roli má tzv. inteligentní řízení dobíjení (smart charging), které umožňuje rozložit odběr v čase, respektovat dostupný příkon a upřednostnit vozidla podle plánovaných odjezdů a požadovaného stavu nabití. Vhodná koordinace tak může omezit výkonové špičky a efektivněji využít dostupnou elektrickou kapacitu.
Řízení dobíjení však nenahradí nedostatečnou kapacitu infrastruktury v situaci, kdy není k dispozici dostatek času pro doplnění potřebné energie. Při plánování je proto nutné současně vyhodnotit energetickou potřebu celé flotily i maximální okamžitý příkon při souběžném dobíjení.
Technická a ekonomická proveditelnost
Ekonomické hodnocení elektrifikace musí vedle pořizovacích nákladů vozidel zahrnovat také dobíjecí zařízení, kabeláž, rozvaděče, stavební úpravy, projektovou přípravu a případné posílení elektrické přípojky. Výše těchto nákladů závisí mimo jiné na počtu vozidel, ale i na jejich provozním režimu a na možnostech sdílení dobíjecího výkonu.
Optimalizace dobíjení může zohlednit také časově proměnlivé ceny elektřiny, způsob účtování odběru a využití vlastní či veřejné infrastruktury. Cílem není pouze minimalizovat cenu odebrané energie, ale zajistit požadovanou dostupnost vozidel při přijatelných celkových nákladech. U provozů s vysokými požadavky na provozní spolehlivost je nutné posoudit také rizika výpadku dodávky elektřiny a případnou potřebu záložního řešení.
Shrneme-li tuto problematiku, pak platí, že dobíjecí infrastrukturu je nutné chápat jako nedílnou součást provozního systému elektrické silniční nákladní dopravy, nikoli jako pouhý technický doplněk provozu vozidla. Úspěšná elektrifikace vyžaduje společné posouzení energetické potřeby flotily, časového režimu dobíjení, dostupného příkonu, provozní spolehlivosti a celkových nákladů.
Rozhodující otázkou proto není, kolik dobíjecích míst je k dispozici, ale zda lze potřebné množství energie spolehlivě dodávat správným vozidlům ve správný čas a za ekonomicky přijatelných podmínek.
Radek Novák,
Katedra logistiky, Podnikohospodářská fakulta, VŠE v Praze
Foto: HOPI Holding, DPD
