19. ledna 2026, red
20.1. - ŘSD nyní provozuje 20 tunelů. Až bude základní dálniční síť v ČR dokončená, mělo by být na dálnicích a silnicích I. třídy 68 tunelů. „Bude to hodně ovlivňovat severní část Pražského okruhu, kde má být poměrně hodně tunelů. Veškeré nové tunely, které se v tuto chvíli staví, tak už stavíme na stokilometrovou rychlost. Dnes se staví důležité tunelové stavby na dálnicích i silnicích I. třídy, a to po dlouhých letech, kdy se tunely moc nestavěly,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Roční provoz jednoho dálničního tunelu včetně energií a údržby vychází nyní zhruba na 20 milionů korun.
Tunely se dlouho stavěly podle technických norem původně na rychlost 80 kilometrů v hodině. Teď už jsou tunely, kde se jezdí 100 kilometrů v hodině: na D5 Valík u Plzně, na D8 tunely Panenská a Libouchec, na D3 tunel Pohůrka v Českých Budějovicích. „Změnily se zejména předpisy, které rychlost 100 kilometrů v hodině v tunelech dřív zakazovaly. Dlouho jsme žádali a tlačili na to, aby se předpisy změnily. To znamená, že veškeré nové tunely, které se v tuto chvíli staví, tak už stavíme na stokilometrovou rychlost, a na tuto rychlost předěláváme i tunely, které rekonstruujeme. Takhle bychom postupně chtěli zvýšit rychlost ve všech našich tunelech, které jsou v České republice v provozu,“ řekl Radek Mátl.
Mezi ty, kde by se mělo jezdit „stovkou“, patří tunel Klimkovice na severní Moravě, časem se předělají také tunely Lochkov a Cholupice na Pražském okruhu. Tunely se rekonstruují, když končí jejich technologická životnost, která se odhaduje na 15 až 20 let. „Není to životnost tunelu, ale té technologie. Musíme je modernizovat a v rámci toho předěláváme rychlost z 80 na 100 kilometrů v hodině,“ vysvětlil Radek Mátl.
V provozu má ŘSD 20 tunelů, výhledově by na dálnicích a silnicích I. třídy mělo být 68 tunelů. Jak řekl Radek Mátl, jejich množství hodně ovlivní, jak to bude s tunely na severní části Pražského okruhu, kde se jich plánuje hodně. „Je potřeba si vždy uvědomit, že tunel není levná záležitost, jak investičně, tak provozně. Stojí to poměrně zásadní peníze, odhad je až 20 milionů korun ročně na jeden tunel z hlediska energií a specifické údržby. Technologická životnost je mezi 15 a 20 lety, celková životnost je daleko delší, podobně jako u mostů až 100 let. Je potřeba je stavět tam, kde dálnice nebo silnice prochází územím, že je tunel nevyhnutelné technické řešení, anebo tam, ochrání okolí před samotným provozem,“ řekl Radek Mátl.
ŘSD několik tunelů nyní staví. K zajímavým, co se týče technického řešení patří tunel Homole na dálnici D35 u Vysokého Mýta. Tamní kopec se musel injektovat, aby se tunel mohl razit. „V kopci bylo velmi malé nadloží nad samotnou tunelovou troubou. Bylo potřeba část kopce zainjektovat, udělat vějíř a pod ním tunel vyrazit. Byl to jasný požadavek orgánů životního prostředí, že určitá část tunelu musí být ražená, nikoli jen hloubená. Tunel je proražený, dostali jsme se z jedné strany na druhou. Je to opravdu specifikum, stavba vůbec nebyla jednoduchá. V roce 2026 nás čeká práce v tunelu, ostění, práce s vozovkou a vybavení samotného tunelu,“ popsal Radek Mátl.
Dva tunely vznikají na obchvatu východočeského Náchoda a dva dlouhé tunely budou na úseku dálnice D11 Trutnov – státní hranice: jde o tunel Kamenný vrch dlouhý 767 metrů a tunel Poříčí dlouhý 577 metrů. „Tunel Dolní Radechová v Náchodě se razí, světila se tam i soška svaté Barborky na ochranu dělníků, kteří tunel razí. A do konce ledna bude podobná slavnost na tunelu Kamenný vrch,“ řekl Radek Mátl. Jako hloubené se budou budovat dva tunely na úseku Pražského okruhu D1 – Běchovice, a to tunely Dubeč (232 metrů) a Na Vysoké (394 metrů).
Nejdelší tunel v ČR vyroste na dálnici D35 v úseku Opatovec – Staré Město. Tunel Dětřichov bude dlouhý téměř čtyři kilometry. Stavět se ale bude stejně jako celý úsek formou PPP projektu. „Za nás je potřeba říct, že oba úseky mezi Svitavami a Mohelnicí v délce 34 kilometrů jsme připravili my, vykoupili jsme veškeré pozemky, stavbu jsme připravili do realizace. Až ministerstvo dopravy vysoutěží koncesionáře, může se začít stavět,“ řekl Radek Mátl.
K řadě tunelů zároveň už ŘSD dělá průzkumné štoly. Týká se to tří tunelů v trase středočeské D3 a tunelu Vinohrady, který se stane součástí Velkého městského okruhu v Brně. „Průzkumná štola je geotechnický průzkum, ale dá se říct, že už je to součást stavby tunelu, protože stavba formálně začíná štolou. Díky ní získáme informace o geologickém prostředí, posléze se zpracuje dokumentace pro povolení stavby a může se razit,“ popsal šéf ŘSD. U středočeské D3 jde o tunely Luka, Kamenná Vrata a Prostřední vrch. A jen pro zajímavost: průzkumná štola je tak velká, že skrz ni projede nákladní auto.
(red)
Ilustrační foto: ŘSD
