Vnitrozemská plavba

Rejdařům dochází trpělivost, bez dotací zřejmě skončí

Rejdařům dochází trpělivost, bez dotací zřejmě skončí

Pokud vláda a další instituce nepřijmou konkrétní kroky pro splavnění Labe po většinu roku, zmizí v blízké době nákladní lodě z českých řek. Podle předsedy Sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a dopravy Milana Raby je situace rejdařů více než kritická. „Požadujeme především dotace za období sucha a takovou legislativu, která by zabránila prakticky neomezenému blokování klíčových vodních staveb,“ řekl minulý týden.

Podle rejdařů je situace v nákladní vodní dopravě v Česku dlouhodobě neudržitelná. Vadí jim zejména to, že není zajištěno celoroční splavnění Labe. Výstavba vodního díla v Děčíně, které by splavnost zajistilo, však bude trvat ještě nejméně deset let. Rejdaři proto po vládě požadují finanční kompenzace, aby nemuseli s vodní dopravou skončit. Podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského žádají spolufinancování za období sucha, kdy nemohou kvůli nízké hladině řeky nakládat lodě na ekonomicky únosnou úroveň. Program kompenzací podle něj počítá s doplatkem za polovinu nenaloženého nákladu v situaci, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 metru.

Hraniční sumou pro dotaci je 53 milionů Kč. To je částka, kterou na základě cenové kalkulace oprávněných ztrát zpracovalo ministerstvo dopravy a schválila Evropská komise. „I přes podporu Evropské unie stát tento program odmítá naplnit,“ zdůraznil Lukáš Hradský.

Nechceme sliby, chceme konkrétní kroky

Podle Milana Raby čeští rejdaři na jediné vodní přístupové cestě k moři z České republiky nechtějí zastavit provoz, současná situace jim však nic jiného neumožňuje. Stát sice deklaruje, že vodní dopravu podporuje, ale nic konkrétního pro to nepodniká, řekl. Připomněl, že vodní cesta není dobudovaná a současný stav, kdy je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, na něm rejdařům neumožňuje efektivní podnikání. Podle údajů Lukáše Hradského v roce 1990 na českých řekách rejdaři provozovali zhruba tisíc nákladních lodí, v současnosti jich je v provozu zhruba desetina.

„Není pravda, že by ministerstvo pro oblast vodní dopravy nic nedělalo,“ reagoval na to mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Ohledně možných kompenzací resort s rejdaři stále jedná, a proto mluvčí považuje za překvapující, že v průběhu rozhovorů přichází sekce s takovýmto vyjádřením. Kromě toho se v Česku rekonstruují přístaviště, zvyšují mosty, existuje i program na obnovu lodí, řekl.

Ministerstvo preferuje systémové řešení, kterým je podle Jakuba Ptačinského výstavba plavebního stupně v Děčíně.

Z požadovaných 600 milionů Kč by měli podle dopravců být odškodněni také provozovatelé přístavišť a loděnic, aby se mohli přeorientovat na logistická centra pro ostatní druhy pozemní dopravy, řekl Milan Raba.

Čeští vodní dopravci považují za nejhorší možnou variantu odchod ze země na plavební kanály a řeky v západní Evropě.

Tomáš Johánek/čtk

spinner