11. listopadu 2011
Zatímco Litva a Estonsko v zásadě podporují projekt výstavby nové trati se standardním evropským rozchodem 1435 milimetrů, Lotyšsko se k projektu Rail Baltica staví spíše zdrženlivě. „Mezi naše aktuální priority řadíme elektrifikaci tratí a zavádění systému GSM-R,“ řekl minulý týden na třetím ročníku mezinárodního železničního fóra Strategické partnerství 1520: Pobaltí v Rize ředitel lotyšských státních drah Latvijas Dzelzcelš Ugis Magonis.
Rail Baltica je jedním z prioritních projektů Transevropské dopravní sítě Evropské unie (TEN-T). Jeho cílem je spojit Finsko, pobaltské země a Polsko, integrovat pobaltské země do evropské železniční sítě se standardním „evropským“ rozchodem a podpořit převod části přepravních toků ze silnice na železnici.
Projekt předpokládá výstavbu zcela nové, zhruba 950 kilometrů dlouhé železniční tratě z Varšavy přes Rigu a Kaunas do Tallinnu, která by se vyhnula kaliningradské ruské enklávě i běloruskému Grodnu. V úseku z Tallinnu do Helsinek by měly dopravu do doby zprovoznění plánovaného podmořského tunelového spojení zajišťovat existující trajekty.
Letos zpracovaná studie proveditelnosti výstavby v mírně pozměněné trase odhadla celkové náklady na realizaci projektu na 3,86 miliardy €.
Litva již v srpnu dokončila první úsek nové trati mezi obcemi Šeštokai a Mockava. Ředitel litevských drah Lietuvos geležinkeliai Stasys Dailydka na fóru potvrdil, že země plánuje dostavbu trati až do hlavního města Kaunasu. Výstavba prvního osmikilometrového úseku s evropským i širokým rozchodem si vyžádala celkové náklady ve výši 21,7 milionu LTL (157 milionů Kč), necelou třetinu uhradily fondy Evropské unie.
Na bedrech Evropské unie
Představitelé všech tří národních drah, které jsou jinak součástí „ruské“ železniční sítě s rozchodem 1520 milimetrů, se na fóru shodli na tom, že další realizace projektu bude reálná pouze v případě, že by Evropská unie výstavbu hradila nejméně ze dvou třetin. Samy pobaltské země nebudou mít nikdy dost prostředků na realizaci projektu takového rozsahu; jen lotyšská část bude stát nejméně 1,27 miliardy €, řekl Ugis Magonis.
Zdá se, že za naléhavější Lotyšsko i Ruská federace považují modernizaci tratě Riga – Moskva, která již kapacitně nedostačuje, případně přeměnu 922 kilometrů dlouhé cesty na vysokorychlostní spojení.
Laboratoř harmonizace
Dokončení projektu Rail Baltica navíc nelze očekávat dříve, než v horizontu deseti až dvaceti let, proto je podle účastníků fóra nutné urychleně hledat i jiné cesty na zvýšení výkonnosti železničního systému na hranici mezi oběma soustavami.
Tři pobaltské republiky a Finsko jsou v unikátní pozici, když se jako země s železniční soustavou s rozchodem 1520 milimetrů musí se řídit směrnicemi a standardy Evropské unie. Za pomoci evropských asociací vykonaly velký kus práce a jejich zkušenosti mohou být přínosné i pro ostatní země oblasti 1520. Společný výbor pro železniční dopravu zemí Společenství nezávislých států je proto přizval ke spolupráci při harmonizaci zákonodárství v celé oblasti.
Společným cílem by mělo být dosažení technické a provozní kompatibility mezi Evropou a státy na východ od ní. Práce zahrnují úsilí o unifikaci železniční legislativy, vytváření harmonizovaných systémů řízení dopravy a bezpečnostních systémů, jednotných pravidel pro certifikaci a technickou regulaci a harmonizaci technických požadavků na vozový park. V celní a právní oblasti se jedná především o zavádění elektronické celní deklarace a využívání jednotného nákladního listu CIM/SMGS. O práci na konvergenci obou systémů informoval Kai Brandstacks z Evropské agentury pro železnice ERA se sídlem ve francouzském Valenciennes. Její ad hoc skupina pro spolupráci systémů 1435 a 1520 již vytipovala desítky tzv. základních parametrů pro konvergenci norem v oblasti infrastruktury, energetických systémů, lokomotiv a osobních vozů a kontrolních a signalizačních systémů. Jejím dalším úkolem bude zahrnout síť 1520 také do systému Technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) na základě evropské směrnice o interoperabilitě z roku 2008. „Nikdo zatím nedokáže říci, jak komplikovaný to bude úkol,“ řekl.
Až na Dálný východ
Stojí před námi naléhavý úkol zvýšit efektivitu železniční dopravy přes hranici 1435/1520 a rozvoj logistických zařízení na hranicích mezi Evropskou unií a Ruskou federací, zdůraznil na fóru prezident ruských státních drah Vladimir Jakunin.
Podtrhl také nezbytnost výstavby železničního dopravního koridoru mezi Evropou a Tichým oceánem, který by mohl přinést zkrácení doby přepravy mezi Evropou a Dálným východem z 30 na 14 dní (ve srovnání s námořní dopravou) a úsporu 100 až 1000 USD na kontejner (podle druhu přepravovaného zboží).
Ruská železnice slaví 150 let
V příštím roce budou v Rusku slavit 150 let od zprovoznění první železniční trati. RŽD do oslav vstupují jako jeden z největších dopravních systémů světa se základním jměním 36,5 miliardy € a více než 11 tisíci nákladních lokomotiv a 384 tisíci nákladních vagonů. Loni dopravce přepravil 1,2 miliardy tun zboží při celkových dopravních výkonech 2,01 bilionu tunokilometrů.
Mezinárodní obchodní fórum Strategické partnerství 1520 je komunikační platforma na podporu obchodních vztahů v síti 1520. Její regionální fórum pro Pobaltí se uskutečnilo již třikrát, z toho dvakrát v Rize.
Luboš Spálovský
