31. října 2022, lan
Ve dnech 5. až 7. října 2022 se v Praze uskutečnil již 7. ročník mezinárodní železniční konference IRTFC, tentokrát pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, udělenou v rámci předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022.
Dalšími patrony IRFC 2022 byly významné evropské organizace ERA (Agentura EU pro železnice), UNIFE (Asociace evropského železničního průmyslu), CER (Společenství evropských železnic a provozovatelů infrastruktury), UIC (Mezinárodní železniční unie), společný podnik Europe's Rail a Ministerstvo dopravy České republiky.
Konferenci podpořilo také 16 partnerů, zejména z řad národních a mezinárodních organizací železničního průmyslu, dopravy a logistiky. Tuto akci s celoevropským dosahem pořádala již tradičně společnost OLTIS Group.
Zájem o IRFC 2022 předčil očekávání. Nabitý program přilákal celkem 217 účastníků z 18 zemí, během odborného programu proběhlo 55 vystoupení a prezentací řady prestižních řečníků a moderátorů.
Konference byla také doprovázena tradiční odbornou výstavou, na které se prezentovalo 16 vystavovatelů z řad železničních dopravců, železničního průmyslu, IT společností, mezinárodních organizací a médií. Nedílnou součástí konference byly doprovodné akce, Galavečer první den a Český večer po skončení druhého jednacího dne.
Heslo IRFC 2022 „Společně vytvořme železnici nové generace“ rezonovalo po celé tři dny jejího trvání ve všech sekcích.
Význam železnice v ČR
Český ministr dopravy Martin Kupka v úvodu zdůraznil priority železniční dopravy, které jsou hnacím motorem českého předsednictví. „Takto jedinečná událost se koná v době, kdy Česká republika předsedá Evropské unii, a také v době, kdy procházíme tvrdým testem odolnosti naší ekonomiky a dopravního systému. V naší zemi tvoří železniční doprava páteř železničního systému a dobře víme, jakou roli hraje železnice mezi jednotlivými druhy dopravy - představuje ekologickou a bezpečnou dopravu,“ řekl Martin Kupka s tím že nejdříve pandemie covidu a následný konflikt na Ukrajině nás tlačí do změny chování.
S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu podle něj musí železnice výrazně omezit emise v dopravním sektoru a v návaznosti na to je třeba propagovat ekologické dopravní módy. „Potřebujeme síť, která je robustní z hlediska kapacity, a která je bezpečná a energeticky efektivní s co nejmenším počtem úzkých míst,“ zdůraznil Martin Kupka.
Zvýšení kapacity železniční infrastruktury, soustředění se na výstavbu vysokorychlostních tratí a dokončení revize nařízení TEN-T jsou podle něj hlavními výzvami českého železničního sektoru pro zajištění udržitelné konektivity napříč Evropskou unií s navržením rozšíření koridorů dopravy EU i na území Ukrajiny a Moldávie.
Ostatní přednášející z Evropské komise a sektorových organizací v první sekci také zmínili potřebu digitalizace a automatizace, přípravu železničního sektoru na pokračování jednání ohledně několika důležitých legislativních návrhů balíčku Fit for 55, které přispějí k dekarbonizaci dopravy.
Železniční interoperabilita a standardizace
Moderátor druhé sekce, ředitel ERA Josef Doppelbauer, shrnul prezentace všech přednášejících a panelistů týkající se standardizace a interoperability do stručného výstižného prohlášení, že bez standardizace, interoperability a implementace ERTMS za přispění digitálního automatického spřáhla není možné vytvořit odolnou, schopnou a nadevše bezpečnou evropskou železnici. Nebude to snadná cesta, bude dlouhá a plná kompromisů, ale čím dříve začneme, tím dříve budeme moci mít užitek z výsledků dalších výzkumných projektů.
Tato témata dlouhodobě řeší i české profesní sdružení ŽESNAD.CZ, které upřednostňuje realističtější pohled než někteří jich zahraniční kolegové. Bylo to patrné například i ve vystoupení předsedy představenstva ČD Cargo Tomáše Tótha, který se zaměřil na klíčové projekty EU na železnici a nastolil otázky, zda-li ETCS opravdu přinese zvýšení kapacity dráhy a plynulejší provoz, zda-li tiché brzdy umožní řazení vlaků v noci a rozšíření vlakové dopravy v sídelních oblastech, zda-li digitální automatické spřáhlo po plné implementaci přinese snížení pracnosti, vývoj aplikací a rozšíření elektro-pneumatických brzd. Vyslovil se pro důkladný dohled nad vývojem a zaváděním evropských projektů tak, aby očekávání nezůstala jen nevyužitou příležitostí, která jde na náklady železničních dopravců, což ve svém důsledku přinese oslabení cenové konkurenceschopnosti železniční nákladní dopravy na přepravním trhu.
V podobném duchu vystoupil i výkonný ředitel ŽESNAD.CZ Oldřich Sládek, který vyslovil zájem sektoru na zavádění nových technologií jako je i digitální automatické spřáhlo, nicméně cestou evoluce, nikoliv rychlé revoluce. Upozornil, že náklady nových a v praxi neprověřených technologií nelze vyměnit za následně reálně hrozící nákladovou nekonkurenceschopnost železničního carga. Zdůraznil, že konkurenční kamiony žádné nákladné technické specifikace nemají, což se může stát do budoucna pro železniční dopravce na přepravním trhu diskriminační s negativním dopadem do nesplnění klimatických cílů v dopravě. Přepravci se totiž většinou rozhodují podle ceny za přepravu.
Výzkum a inovace v Evropě
Druhý den začal informacemi o aktivitách Společného evropského železničního podniku (Europe’s Rail JU) Výzkum a inovace pod záštitou partnerství Europe's Rail JU, kooperace mezi členskými státy a využívání synergií jsou zásadními pro další vývoj železničního sektoru. To bylo hlavním sdělením moderátora třetí sekce, Carla Borghiniho, výkonného ředitele Europe's Rail JU. Připomněl také, že železnice není v dopravním systému izolovaným prvkem, musí být zahrnuta do inteligentních dopravních systémů a využívat příležitostí spolupráce například s EUSPA (Agentura Evropské unie pro Kosmický program) a jinými institucemi, aby nezůstala technologicky pozadu.
Vysokorychlostní tratě a TEN-T
Sekce o vysokorychlostní dopravě byla moderována europoslancem Ondřejem Kovaříkem a sekce o TEN-T byla moderována Wimem van de Campem, speciálním poradcem komisařky pro dopravu. Bylo řečeno, že spojování nejdůležitějších obchodních center a měst všech zemí EU v co nejkratší době vysokorychlostní železniční sítí není jen ambiciózním plánem, ale nutností. Nejenže toto sníží uhlíkovou stopu, zvýší kapacitu konvenční železniční sítě, ale také umožní lepší a efektivnější asistenci kterémukoli členskému státu nebo kandidátní zemi v případě krize. Lze to vidět na příkladu asistence Ukrajinským drahám, jejichž zástupci jasně a přesně definovali své potřeby. Přednášející v obou sekcích také zdůraznili, že by měla být věnována pozornost fyzické bezpečnosti i kyberbezpečnosti, a že kritická dopravní infrastruktura v EU by měla být postavena na principu duálního užití pro civilní a vojenskou mobilitu.
Poslední den konference byl věnován odborné exkurzi na nejmodernější regionální trať v České republice – Švestkovou dráhu. V rámci exkurze byli účastníci seznámeni s nejnovějšími trendy zabezpečovací techniky v železniční dopravě, včetně monitorování tratí drony či vývojem provozu autonomního vlaku. Ze zpětné vazby účastníků bylo zřejmé, že AŽD Praha, vlastník a provozovatel této železnice, dělá svou práci na nejlepší možné úrovni.
(lan)
Foto: TRN
