16. prosince 2019, Milan Frydryšek
Začátkem listopadu se v Harrachově uskutečnila obchodní konference ČD Cargo. Předseda představenstva nákladního dopravce Ivan Bednárik v úvodu poděkoval Ministerstvu dopravy ČR a Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), že náklad ze železnice nezmizel. Chybět nesmělo ani poděkování obchodním partnerům za dosavadní spolupráci.
Obecněji se o dopravě a o výstavbě dopravní infrastruktury zmínil ministr dopravy Vladimír Kremlík. „Já vnímám železnici a přepravu po železnici jako velmi významnou. Má-li Česká republika obstát v konkurenci ostatních států, nesmíme se spokojit jen se saturováním starých nedostatků. Chci, aby naše země prosperovala do budoucna, a ustavil jsem proto dvě pracovní skupiny pro rozvoj dopravní infrastruktury,“ uvedl Vladimír Kremlík. Jedna se podle něj zaměří na rozvoj infrastruktury do roku 2050, druhá bude hledat možnosti, jak infrastrukturu v budoucnu financovat.
Důležitá je podle něj spolehlivost, aby se Českou republikou projelo bez zásadních problémů. „Víme ale, jaká je realita a jak jsou koridory přetížené. Usilujeme o systémovou změnu, která nám umožní stavět rychleji. V České republice, než kopneme do země, to trvá v průměru 13 let,“ řekl ministr. Resort dopravy proto podle něj začal se změnami a chce předložit do vlády novelu zákona, která by tento proces zrychlila. „Chceme dokumentace zjednodušit, aby se stavělo co nejdříve, chci, aby bylo nově jen jedno obstrukční stanovisko. Trápí nás také ceny při výkupu a chceme, aby cena ze znaleckého posudku byla závazná tři roky,“ dodal ministr dopravy.
Celkový ekonomický pohled
Příspěvek s názvem „Změna ekonomického počasí: Přichází zima?“ přednesl David Marek, hlavní ekonom Deloitte Advisory. Průmyslová výroba v září, již poněkolikáté za sebou, vykázala záporný výsledek, přičemž ochlazení přichází zvenčí a má dopad na firmy navázané na export. Dochází k synchronizovanému zpomalení růstu ekonomik v Číně a Indii, svůj vliv má i nejistota kolem brexitu, a zejména Německo je citlivé na změnu „počasí“ v globální ekonomice.
Rovněž Index nákupních manažerů PMI naznačuje ochlazení růstu, případně recesi v klíčových zemích globální ekonomiky. Ke klíčovým rizikům pak podle Davida Marka patří obchodní války, například mezi USA a Čínou, Japonskem a Koreou, případně i mezi USA a EU.
Když začala zpomalovat německá ekonomika, nejprve se mělo za to, že je to kvůli změnám v automobilovém průmyslu. Nyní se však ukazuje, že příčin je víc. Německá ekonomika je velmi otevřená, napojená na USA i Čínu a německé exporty do těchto zemí zadrhávají. Navíc po aféře s podváděním automobilek se od nich svět začal odvracet. Navíc i na brexit doplatí nejvíce Německo.
Přitom ekonomiky všech evropských zemí mají silné vazby na Německo. Co se týče závislosti HDP, po Makedonii je nejzávislejší Česká republika.
Na druhou stranu, „i kdyby přišla dvakrát větší krize než v roce 2008, položily by se v ČR jen dvě tři banky. Není tedy zatím důvod bít kvůli vývoji HDP v letošním a příštím roce na poplach,“ uvedl David Marek.
K dlouhodobým trendům patří stárnutí populace, nízké investice do výzkumu a vývoje i dopravní infrastruktury, neefektivní školství a také automatizace práce. Ta však může řešit nedostatek pracovní síly. „Spočítali jsme, že při existujících technologiích je dnes v České republice 51 procent práce nahraditelných automaty. Je to nejen o robotech, ale i o kancelářských pracích,“ řekl David Marek.
Co se týče označení České republiky za montovnu, podle přidané hodnoty z deseti nejdůležitějších odvětví v ČR devět z nich je na spodních příčkách tohoto žebříčku, takže toto označení má stále svou platnost.
Ke kurzu české měny David Marek uvedl, že koruna je sice podhodnocená, ale posilovat nebude a firmy si do business plánu na příští rok mohou dát současný spot.
Dlouhodobější plánování investic komplikují předpisy
„Ministerstvo dopravy peníze potřebuje, vybojovali jsme navíc zhruba sedm miliard a nyní máme kolem 87,3 miliardy Kč. Jsme však vázáni předpisy, jsou na rok, a je proto těžké plánovat na tři roky. To se snažíme z pohledu MD změnit,“ uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík. Jednou z cest je podle něj transformace ŘSD na jinou právní formu (již zhruba v červnu by organizace měla být převedena na akciovou společnost), protože je třeba více privátních financí.
Počítá se podle něj s využitím financí nejen z rozpočtu, ale také z evropských zdrojů, případně s penězi z PPP projektů a z infrastrukturních dluhopisů. Pro získání privátních peněz je však třeba změnit právní rámec. „Pokud nezměníme právní předpisy, moc si nepomůžeme,“ řekl Vladimír Kremlík.
Uvažuje se o objíždění vytížených uzlů
„První dobrou zprávou je, že dlouhodobá dopravní koncepce se nemění. Co se týče základního rozvoje sítí, plán se nemění. Nyní je větší důraz na přípravu vysokorychlostních tratí a hodně se díváme do zahraničí, nakolik tam byly úspěšní. Je nám zřejmé, že jedním z benefitů vysokorychlostních tratí je uvolnění kapacity na současných koridorech,“ řekl na úvod svého příspěvku věnovaného podpoře multimodální dopravy a interoperability 1. náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Ministerstvo dopravy podle něj na začátku roku požádalo SŽDC, aby identifikovala možnosti, jak umožnit nákladní dopravě objíždět vytížené uzly. „Pokud se nám podaří přesměrovat finanční prostředky, aby nákladní doprava do těchto uzlů vůbec nemusela zajíždět, bylo by to velkým benefitem,“ uvedl Tomáš Čoček.
K podpoře výstavby a modernizace překladišť kombinované dopravy Tomáš Čoček uvedl, že výsledek dosavadní podpory zdaleka nenaplnil očekávání. Doposud byly schváleny projekty za 456 milionů Kč, přestože k dispozici bylo 3,26 miliardy Kč. Důvodem podle něj je zřejmě skutečnost, že povinnost provozovat překladiště jako veřejná by se těmito financemi nevykompenzovala. A pak zde byl také krátký čas na realizaci.
Stávající rozsah seřaďovacích nádraží je neudržitelný
Co se týče koncepce seřaďovacích nádraží, generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda uvedl: „Jsem atakován, hlavně co se týče Prahy. Při stávajícím rozsahu nákladní dopravy středem Prahy bychom měli najít nějaké řešení, i když jsme schopni tudy převést několik stovek vlaků denně. Celý stávající rozsah seřaďovacích nádraží je však neudržitelný, je nejvyšší čas, abychom si řekli, co je zbytné a co nezbytné. Ale je to i o příměstské dopravě, která se hodně zhušťuje, hlavně v oblasti hlavního města,“ uvedl Jiří Svoboda s tím, že neschopnost MHD na tuto situaci reagovat se řeší stylem „ale vždyť tam máme železnici“.
K cenám trakční energie Jiří Svoboda uvedl, že rozúčtování je díky hybridnímu modelu pokrokem. SŽDC chce zefektivnit výměnu dat tak, že dopravci budou vědět, kolik energie každý strojvedoucí na stejné trase spotřeboval oproti jiným strojvedoucím.
Hodnocení letošního roku
Výkonný ředitel ČD Cargo Tomáš Tóth vtipnou animací uvedl, že ČD Cargo plní v oblasti investic svoje sliby. Nyní je společnost na 95% investičního plánu. „Jediné, co se nepodařilo, je zajistit dodávku plošinových vozů pro kombinovanou dopravu, ale nyní je již vypsána nová soutěž a do roka by ČD Cargo mělo mít sto nových vozů,“ řekl Tomáš Tóth.
Plynulost ovlivňovala i výluková činnost v okolí PPS Děčín. „Snažíme se to řešit i s kolegy ze SŽDC, ale jsme v situaci, kdy nevíme, které vlaky pojedou. Komunikujeme s německou stranou, avizuje ještě větší výluky, proto chystáme třístrannou schůzku,“ uvedl Tomáš Tóth.
ČD Cargo podle něj zaznamenalo slabé třetí čtvrtletí, což bylo ovlivněno makroekonomikou – nepříznivou situací v hutnictví, energetice a automobilovém průmyslu.
ČD Cargo proto „zatahuje za ruční brzdu“ a snižuje zbytné náklady. „Náš core business, tedy přepravu zásilek, to však neohrožuje,“ zdůraznil Tomáš Tóth.
Výhled pro rok 2020
Pro rok 2020 je cílem přepravit 67,5 milionu tun zboží. ČD Cargo působí nejen v ČR, respektive na síti SŽDC, ale navyšuje objemy také v Polsku a na Slovensku. Dopravce je etablovaný i v Rakousku a nově otevírá pobočku v Německu; její rozjezd bude prioritou příštího roku.Společnost pokračuje v investicích do vozového parku a pokračovat budou i periodické opravy vozů, a to v rozsahu o 50 procent větším než v období let 2016 až 2017.
Do roku 2025 bude ČD Cargo připraveno na automatický zabezpečovací systém ETCS. Již nyní je nasmlouvána instalace do více než 150 lokomotiv a jednání o dalších více než sto lokomotivách probíhají.
ČD Cargo je také připraveno na provoz vlaků s tzv. tichými brzdovými špalky. Tato povinnost bude platit ve Švýcarsku již od příštího roku, v Německu od roku 2021 a v České republice od roku 2025.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
