16. ledna 2018
Evropská intermodální komunita se v prosinci sešla v Düsseldorfu k otevřené diskusi o budoucnosti železnice. Důraz byl položen zejména na stabilitu systému a jeho trvale udržitelný rozvoj. Velká pozornost byla věnována „případu Rastatt“, na kterém přednášející opakovaně demonstrovali nutnost vyřešit slabiny evropské železniční nákladní sítě.
Evropa nutně potřebuje záložní trasy, vylepšený systém plánování mezinárodního provozu a jasnou odpovědnost podniků, které spravují železniční infrastrukturu. Železnice je důležitou součástí mezinárodních zásobovacích řetězců a jakákoli dysfunkčnost se na výkonnosti celého systému okamžitě projeví. Rastattská krize z léta 2017 přivedla intermodální komunitu ke společnému jednání. Více než 200 zástupců dopravců, provozovatelů terminálů, železničních podniků, správ dopravní cesty a ministerstev dopravy se setkalo v Düsseldorfu na fóru, které uspořádal švýcarský operátor intermodální dopravy Hupac s cílem poučit se z následků krize a vylepšit železniční systém. „Musíme využít tuto příležitost k definování slabých stránek, zlepšení spolupráce a posílení podpory intermodální dopravy,“ řekl předseda představenstva Hupacu Bernhard Kunz.
Nefunkčnost 150 metrů kolejí v Rastattu v srpnu 2017 a následné uzavření celé Porýnské trati na sedm týdnů vedlo k dosud největší krizi železniční logistiky v dějinách Evropy. Železniční objížďky přes Německo, Francii a Rakousko zvládly pokrýt pouze třetinu původní poptávky, zatímco alternativy – silniční nákladní doprava a vodní doprava po Rýnu – byly okamžitě přetížené a také nedokázaly zajistit dostatek náhradních kapacit. Zásobovací řetězce byly ve vážném ohrožení, v některých případech dokonce musela být zastavena i výroba kvůli nemožnosti plynulého zásobování. „Intermodální logistika je založena na dokonalé integraci. Jakmile byly některé klíčové prvky, jako železniční infrastruktura, vyřazeny, mělo to devastující následky. Ohrožen byl celý zásobovací řetězec. Během rastattské krize se projevily nepružnost rozhodování, nedostatek volných kapacit, přetížení terminálů i ostatních tratí a nedostatek personálu, protože objízdné trasy vyčerpávaly zdroje výrazně více než přímé spoje,“ dodal Kunz.
Podle Michaila Stahlhuta, předsedy představenstva SBB Cargo International, je „případ Rastatt“ jedinečnou příležitostí ke změně myšlení – „od přežití ke smysluplným změnám“. „Rastatt ukázal nutnost soustavné a jednotně řízené mezinárodní spolupráce při správě železniční infrastruktury v evropských zemích. Jakákoli nehoda nebo plánovaná údržba tratí musí být pokryty záložními řešeními. Vylepšení interoperability v Evropě je základním předpokladem pro vysokou funkčnost a trvale udržitelným rozvojem železniční nákladní dopravy,“ řekl Stahlhut dále.
(tj)
Foto: DB
