26. září 2016
Zabránit dalšímu růstu počtu dopravních nehod na železničních přejezdech, které jsou prakticky vždy způsobené účastníkem silničního provozu, pomůže především tvrdé potrestání těch řidičů, kteří prokazatelně vjeli na železniční přejezd v době, kdy bylo v činnosti signalizační zařízení či dokonce byly již staženy závory. Pro tvrdou restrikci se vyslovuje i ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.
„Evropský parlament nedávno schválil technickou část čtvrtého železničního balíčku, která se týká zejména schvalování nových vozidel a posílí pravomoci Evropské železniční agentury. Jaký je konkrétní dopad tohoto balíčku na činnost Drážního úřadu, jak se změní jeho pravomoci?“
„Tento balíček má obecně za cíl odstranit zbývající překážky, které dosud brání fungování jednotného evropského železničního prostoru. Dopady budou zřejmé. Vozidla pro mezinárodní provoz bude schvalovat pouze Evropská železniční agentura, my budeme schvalovat vozidla pouze pro naše území. Spolupráce tam však bude nadále. Zatímco ERA bude posuzovat vozidla z hlediska technické specifikace pro interoperabilitu, Drážní úřad bude řešit především soulad s vnitrostátními předpisy. Tedy bude-li se schvalovat mezinárodní vozidlo, ERA nás stejně vyzve k našemu vyjádření, zda ten a ten konkrétní návrh splňuje pravidla pro provoz na našem území. Další změnou je, že by se o osvědčení o bezpečnosti pro mezinárodní provoz mělo žádat přímo u ERA. Ovšem i zde bychom měli posuzovat soulad s vnitrostátní infrastrukturou. Konkrétní pravomoci se budou samozřejmě odvíjet od transpozice příslušné směrnice.“
„Český parlament zase před několika týdny schválil vznik nezávislého regulátora, který mimo jiné bude přidělovat dopravní cestu jednotlivým dopravcům. Jak se tento úřad dotkne činnosti Drážního úřadu, co se po jeho vzniku pro vás změní?“
„Vznik nezávislého regulátora je správný krok, ostatně jeho absenci nám vytýkala i Evropská unie. Pravomoci regulátora budou pevně stanoveny. Pro nás to znamená, že s ním musíme být ve velmi úzkém kontaktu, spolupráce nás totiž v některých činnostech nemine. Některá jeho rozhodnutí budou pro nás závazná. Například odnětí nebo zrušení úředního povolení k provozování dráhy, totéž se také týká osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.“
„Někteří dopravci si občas stěžují na to, že dostal přednost vlak konkurence před jejich vlakem, že nedostanou kapacitu dopravní cesty v požadované době či že se třeba nákladní vlaky dostanou v denní době jen velmi omezeně na některé koridory. Řeší Drážní úřad často podobné spory? A jaké má v tomto směru možnosti?“
„I když takové stesky občas zazní, k nám se oficiálně nedostanou. Pouze třikrát jsme něco obdobného řešili, a to ještě v souvislosti s přechodným omezením nebo úplným zastavením provozování drážní dopravy na tratích SŽDC. Každopádně příděl kapacity jako takový řeší v první fázi přídělce, ten má zase ze zákona o veřejné dopravě stanoveny priority přidělení. Pokud má některý z dopravců nadále výhrady, musí to oznámit SŽDC, která se jeho nesouhlasem musí primárně zabývat. A pokud výhrady přetrvávají, pak se dotyčný dopravce obrátí na Drážní úřad. Jak jsem ale konstatoval na začátku této odpovědi, k nám se dostane jen minimum, většinou dojde k dohodě mezi dopravcem a přídělcem kapacity už v rámci řešení sporů.“
„V poslední době roste počet nehod na železničních přejezdech. Je chyba v zabezpečení těchto přejezdů, nebo spíše v chování účastníků silničního provozu?“
„Ze statistik jednoznačně vyplývá, že u 99 procent všech nehod na železničních přejezdech je vina na straně účastníků silničního provozu. Máme u nás přibližně 9500 kilometrů železničních tratí a necelých osm tisíc přejezdů. To znamená, že zhruba na 1,2 kilometru tratě připadá železniční přejezd. Osobně se přimlouvám za maximální zabezpečení železničních přejezdů, za náhradu kříže světly, světel závorami, instalaci sekvenčního spouštění závor a dalších technologických novinek. Příděl kapacity dopravní cesty řeší v první fázi přídělce, ten má zase ze zákona o veřejné dopravě stanoveny priority přidělení. Pokud má některý z dopravců výhrady, musí to oznámit SŽDC, která se jeho nesouhlasem musí primárně zabývat.
Přimlouvám se také za tvrdou restrikci účastníků silničního provozu, kteří nerespektují zabezpečovací zařízení. Pokud prokazatelně existuje záznam na kameře, že řidič vjel na železniční přejezd v době, kdy bylo spuštěné zabezpečovací zařízení, dejme mu okamžitě pokutu třeba 20 tisíc korun a seberme mu řidičský průkaz na rok. Příště si to rozmyslí. Podle mého názoru by tento krok byl nejrychlejším možným a nejúčinnějším řešením.“
„Vedle počtu nehod na přejezdech roste i počet mimořádných událostí typu projetí návěstidla a podobně. Jaké jsou podle vás důvody těchto událostí, jakou roli v tom hraje únava strojvedoucích, kteří místo odpočinku pracují pro jiného dopravce?“
„Samozřejmě řešíme problém, že nám strojvedoucí přecházejí od jednoho dopravce k druhému. Chceme to řešit určitou prevencí, kterou v současné době ve spolupráci s velkými dopravci a SŽDC připravujeme. Během příštího roku bychom ji rádi ověřili ve zkušebním provozu. Co se týče zmíněných projetých návěstidel, tak na vině jsou obvykle dva faktory – buď to může být technická závada na zabezpečovacím zařízení, nebo na vlaku, například brzdy. A pak to může být chyba lidského faktoru. Strojvedoucí může být unavený, může usnout, neuvědomí si mimořádnosti na trati a podobně. Trpí stejně jako další zaměstnanci v provozu určitým stereotypem, a když mu něco změníte a musí zareagovat, může se stát problém. Rozhodně to není jen o únavě.“
„Není důvodem růstu těchto mimořádných událostí také fakt, že ze stanic mizí výpravčí a část jejich odpovědnosti přechází právě na strojvedoucího?“
„Jako bývalý výpravčí ctím červenou čepici, ale vývoj jde nezadržitelně dopředu, dálkové řízení existuje v řadě vyspělých zemí a česká železnice musí s tímto trendem držet krok. Samozřejmě, že určitému procentu mimořádných událostí by přítomnost výpravčího zabránila, na druhou stranu výpravčí jsou technikou nahrazováni především v přehledných stanicích. Odpovědnost za výpravu pak přechází na vlakový personál. U strojvedoucích jejich federace podrobně analyzuje různé vlivy na mimořádné události a nelze jednoznačně konstatovat, že mimořádné události vznikají v určitých časech nebo že by se odvíjely například podle počtu odpracovaných let.“
„V poslední době se opět hovoří o možnosti zvýšit maximální rychlost na některých železničních tratích u nás. Jaké by se musely udělat úpravy na těchto tratích?“
„Především by to znamenalo rekolaudaci těchto tratí na vyšší rychlost, musely by se upravit nebo odstranit železniční přejezdy, musela by se upravit činnost zabezpečovacího zařízení. V rámci přestavby 4. koridoru jsou plánovány některé úseky na vyšší rychlost. Jsou ale zcela určitě podmíněny milionovými investicemi.“
„Oblíbeným tématem nejen ekologů je kácení stromů podél trati. Jaký je v tomto směru postoj Drážního úřadu?“
„Pokud si projedete Evropu a já jsem měl možnost jet vlakem i v USA, tak je ochranné pásmo dráhy vyčištěné i od veškerého porostu a křovin. Fandím ekologům, ale je nepřípustné, aby v ochranném pásmu dráhy byly třeba vzrostlé stromy, které mohou spadnout na traťovou kolej. Samozřejmě, že určitému procentu mimořádných událostí by přítomnost výpravčího zabránila, na druhou stranu výpravčí jsou technikou nahrazováni především v přehledných stanicích.
V tomto směru máme zcela jednotné stanovisko se SŽDC. Snažíme se vyzývat vlastníky zeleně kolem trati k nápravě neutěšeného stavu, někdy musíme jít třeba i cestou soudního jednání. Hodnota lidského života musí být nadřazena ceně stromu. Nerad bych se dožil toho, aby se u nás stala mimořádná událost s tragickými následky podobná té nedávné ve Francii.“
„Drážní úřad nedávno změnil logo i webové stránky a chce více informovat o tom, co vlastně dělá. Proč?“
„Zjistili jsme, že veřejnost či dokonce někteří politici vlastně nevědí, co Drážní úřad je a co všechno dělá. Já vždy, když žádám o nějaké pravomoci či investice, musím složitě vysvětlovat, co vlastně děláme. Chtěli bychom, aby nejenom odborná, ale i široká veřejnost byla průběžně informována o dění v železničním sektoru, ať se jedná například o nově schválená vozidla nebo stavby na dráhách. Chceme dostat do povědomí veřejnosti, že je tady úřad, bez kterého se bez nadsázky nehne na dráhách ani kolo.“
Tomáš Johánek
