29. května 2016
Evropský parlament podpořil na konci dubna první část čtvrtého železničního balíčku – takzvaný technický pilíř reformy evropské železniční dopravy. Schválení se tak dočkala pravidla, jejichž cílem je postupně nahradit národní technické předpisy v železniční dopravě celoevropskými a zajistit tak slučitelnost infrastruktury i vagonů a lokomotiv pro používání na železniční síti v celé Evropě.
Čtvrtý železniční balíček je komplexní sadou šesti legislativních opatření, s nimiž přichází Evropská komise od roku 2013. Evropský parlament vyjádřil kladné stanovisko v prvním čtení v únoru 2014, zatímco Rada ministrů odsouhlasila rámec v rámci procedur General Approach v období mezi červnem 2013 a říjnem 2015. K meziinstituční dohodě došlo 19. dubna letošního roku po uzavření vyjednávání mezi EP a Radou ministrů. Otevřela se tak cesta k rychlému přijetí balíčku a položení základu pro vytvoření jednotného evropského železničního trhu s jasně stanovenými a rovnými podmínkami pro všechny subjekty. Po potvrzení dohody členskými státy a Evropským parlamentem bude formálně balíček schválen na půdě EP a Radou ministrů EU. Procedura by měla být ukončena na podzim 2016.
Otevírá se nová kapitola evropské železnice
Evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová k dohodě uvedla: „Otevírá se nová kapitola evropské železnice. Dlouhé roky neměl železniční sektor možnost plnohodnotně reagovat na potřeby zákazníků. Podíl železnice na dopravním trhu kvůli tomu soustavně klesal. Nastartované otevírání trhu pomůže zlepšit výkony a kvalitu železničních služeb. Dohoda vytváří nové investiční příležitosti, podpoří se také tvorba nových pracovních příležitostí na železnici. A v neposlední řadě vysílá jasný signál, aby Evropané více využívali železniční dopravu a přispěli tak i k dosažení ekologických cílů. Zatraktivnění železnice je výhrou pro všechny.“ Balíček železniční legislativy postupně otevře domácí trhy osobní železniční přepravy konkurenci. Liberalizace přinese řadu výhod cestujícím, veřejné správě i evropské ekonomice jako celku. Podle Bulcové zejména podpoří:
1. Revitalizaci národních železničních trhů. V posledních desetiletích se domácí železniční doprava potýkala se ztrátou pozic, mimo jiné z důvodu přežívání státních drážních monopolů. Čtvrtý železniční balíček dává příležitost, aby na železničním trhu kdekoli v EU nabízely své služby jakékoli železniční podniky z některé z členských zemí. Noví dopravci budou moci na národních trzích komerčně působit od roku 2020. Od roku 2023 se budou moci ucházet o veřejné přepravní kontrakty prostřednictvím výběrových řízení (s výjimkou specifických případů).
2. Rozvoj železničních trhů v souladu s potřebami zákazníků. Otevření trhu umožní nástup nových konkurenceschopných obchodních modelů, nabídne zákazníkům mnohem více možností volby. Konkurenční tlak nových provozovatelů donutí bývalé monopoly k pružnějšímu chování a přizpůsobení se poptávce. Cílem není zavedení absolutní konkurence, členské státy budou mít stále možnost uzavírat přímé smlouvy o veřejné dopravní obslužnosti tak, aby se dařilo zachovat požadovaná výkonnostní kritéria (kvalitu, množství spojů, přesnost atd.). Zkušenosti z dílčího otevření národních trhů osobní železniční přepravy v některých členských zemích ukazují, že skutečně roste frekvence spojů, zvyšuje se kvalita služeb a klesají ceny jízdenek.
3. Realizaci priorit Evropské komise. Předseda EK Jean-Claude Juncker a první místopředseda EK Frans Timmermans v dopise předsedovi Evropského parlamentu a Radě ministrů EU zdůraznili význam čtvrtého železničního balíčku pro dosažení klíčových cílů Evropské komise.
Evropská komise usiluje o vytvoření jednotného evropského železničního trhu s rovným přístupem pro všechny subjekty. Evropská komise dlouhodobě prosazuje ekologické druhy dopravy jako jeden z hlavních prostředků řešení citlivých otázek ochrany klimatu.
Tomáš Johánek
