Před 70 lety zahynulo u Podivína při vlakovém neštěstí 34 lidí

20. prosince 2020

20.12. – Srážka rychlíku s autobusem na přejezdu u Podivína na Moravě, která si před 70 lety, 21. prosince 1950, vyžádala 34 mrtvých a 56 zraněných, je nejtragičtější nehodou na železničních přejezdech v historii ČR a jedním z největších vlakových neštěstí v českých zemích. Podle zápisu tehdejšího velkobílovického kronikáře mělo být mrtvých dokonce 47, z toho více než polovina (27) pocházela z Velkých Bílovic.

Dosud největší železniční neštěstí v historii zapříčinila srážka osobního vlaku taženého parní lokomotivou s plně obsazeným motorovým vlakem u obce Stéblová na Pardubicku, která si v listopadu 1960 vyžádala 118 obětí. V prosinci 1953 při srážce rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav zahynulo 103 lidí. Třetí nejhorší železniční nehoda se stala v prosinci 1943 v Praze-Kbelích, kde se na jednokolejné trati čelně srazily dva vlaky s dělníky cestujícími do továren; příčinou neštěstí se 42 oběťmi byla chyba výpravčího ve výhybně.

Zkrat hradláře

Tragédie v Podivíně tři dny před Štědrým dnem 1950 byla důsledkem fatálního zkratu hradláře, který ve chvíli, kdy po trati přejela nákladní souprava, vytáhl závory a neuvědomil si, že se z opačného směru blíží rychlík jedoucí z Bratislavy. Střetu s autobusem mířícím do Velkých Bílovic už strojvedoucí vlaku nemohl zabránit. Za pět minut půl páté se ozvala obrovská rána.

Pohled na místo neštěstí byl děsivý – zničený vlak, rozpůlený autobus, z něhož zbyla hromádka plechu (rychlík ho vlekl ještě 80 metrů), zohavená lidská těla. Svědci mluvili o hrůzných výjevech.

„Byla tam hlava na hlavě, snad 90 lidí. Autobus byl tak přecpaný, že jsem se nemohla ani hnout. Jen si mlhavě pamatuju, že jsem vyletěla oknem ven a hlavou spadla na koleje,“ vzpomínala později na tragédii Silva Zacharová, která jako zázrakem přežila.

Celkem 12 automobilů převezlo těžce i lehce zraněné do valtické nemocnice. Bylo velkým štěstím, že nemocnice byla vybavena zdravotnickým materiálem, čímž na tento velký nápor raněných stačila. Místní rozhlas požádal občany Valtic o okamžitou pomoc. Do nemocnice se dostavilo 20 dárců krve, navíc dorazila i transfuzní stanice s plazmou z Brna. Občané Valtic přenášeli raněné, řezali desky na pomocné postele a dlahy na zlomeniny, čímž pomohli přetíženému personálu.

Státní pohřeb v Podivíně

Na Štědrý den roku 1950 se na náměstí v Podivíně konal státní pohřeb, na který přišlo přes 5000 lidí. Mezi nimi byla též vládní delegace s ministry či pražský primátor Václav Vacek. Náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger prohlásil mimo jiné: „Připadá mi smutný úkol, abych jménem prezidenta republiky Klementa Gottwalda a jménem vlády vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou soustrast všem pozůstalým. Bol a žal s pozůstalými sdílí všechen náš lid.“

Signalista, který zvedl závory, byl odsouzen k pěti letům vězení, což byl podle tehdejších zákonů nejvyšší možný trest. Po třech letech strávených ve vězení zemřel.

(čtk, tl)

Foto: archiv